Byla jsem ve správném okamžiku na správném místě. Jako bývalá učitelka jsem v důchodu chtěla tvořit něco hmatatelného. Prošla jsem různými kurzy kreslení a pohrávala si s myšlenkou na keramiku. A to je ta osudovost!
Byli jsme s manželem na chalupě a hned vedle organizovala jedna známá kurs keramiky. Neváhala jsem ani okamžik. Točili jsme na kruhu...a já jsem spontánně udělala dvě figurky - Josefa a Marii. Velmi primitivně, přesto mě fascinovaly. To bylo v srpnu a do Vánoc jsem udělala celý betlém - asi 50 figurek. Doslova ze mě "padaly".
A tahle posedlost trvá už sedm let a tvrdím, že hlína byla moje láska na první dotek.