Jmenuji se Jana Štýbrová a vítám všechny ve svém obchůdku. Klíčové slovo pro něj je VLTAVÍN.
Pro všechny zájemce o vltavíny nebo výrobky z nich alespoň pár informací úvodem.
Jak vltavíny vznikly nemusím vysvětlovat, to jistě víte všichni.To, že jsou, spolu s českým granátem, jediným drahým kamenem uznávaným ve světě, víte asi taky.
Důležitými vlastnostmi vltavínu, které jej hodnotí je barva a skulptace. Já používám pro své výrobky pouze světlezelené až lahvově zelené kameny. Většina nalezených nebo vytěžených vltavínů má ale olivově zelenou barvu, ty se snažím nepoužívat.
Skulptace je povrchové zvrásnění vltavínů, které vzniklo pravděpodobně působením huminových kyselin. Existují vltavíny téměř bez skulptace ( např. lokality Hrbov, Jankov ..). Ty se označují jako pádová pole - vltavíny neprodělaly téměř žádný transport. Kam dopadly, tam zůstaly. Lze je využít např. k broušení.
Skulptované vltavíny se nacházejí zejména v okolí Chlumu n. Malší ( Ločenice, Nesměň, Slavče ...). Prošly od svého dopadu transportem a vyskytují se ve štěrkových sedimentech.
Důležitým faktorem vltavínů je jejich tvar. Na některých lokalitách se vyskytují kapkovité kameny, disky, půldisky, tyčinkovité tvary apod. Tvary vznikly pomalým transportem a přírodním obroušením. Tvar rovněž zvyšuje hodnotu vltavínu.
Zájemci o vltavíny najdou veškeré informace o nich v publikaci profesora Vladimíra Boušky : Moldavites The Czech Tektites, Praha 1994
Moje výrobky se dají rozdělit do několika skupin. Ráda se podělím s ostatními o své zkušenosti.
1. Galvanicky pokovené vltavíny
Obecně řečeno galvanika. Vytváří se tak, že se vltavín s pěknou skulptací rozřízne podél. Řezná plocha se vybrousí a vyleští. Tím vznikne polotovar. Okraje, někdy jenom část pro uchycení se natře vodivou látkou a pomědí. Přiletuje se očko a opět následuje Cu. Potom rhodiování a konečné zlacení o síle několika mikronů. Rhodiování a zlacení svěřuji odborníkům.
Vznikne originální šperk, který se nosí jako přívěsek. Ke každému výrobku uvádím váhu a velikost.
Pro informaci vkládám ukázku:
2. Broušené (facetované vltavíny)
Jako každý drahý kámen se vltavíny brousí do facetovaných tvarů. Brousím je několik let a stále se učím. Základem brusu je diagram, kde je mimo jiné uveden poměr velikosti a výšky brusu. Tento údaj se musí dodržet vzhledem k indexu lomu kamene. Paprsky se musí od vnitřních plošek odrážet zpět. Bohužel spousta překupníků s vltavíny tento poměr nedodržuje a snižuje výšku brusu. Pokud se podíváte na světové weby a najdete si moldavit, bude tam pouze rozměr. Já u svých brusů uvádím nejen rozměr ale i výšku a karátovou váhu. Například briliantový brus o průměru 10 mm musí mít výšku cca 7,1 - 7,4 podle šířky úchytného girdlu (rundyšku).
Přiznám se, že největším problémem je fotografování facetovaného vltavínu. Proto jsem si nechala každý druh brusu profesionálně vyfotit a u nabídky uvádím rozměry a váhu.
U briliantovéno brusu ( 57 plošek + 16 plošek rundyšek) to vypadá takto:
Jde v podstatě o protáhlý osmihran, respektive podélný roháček se zkosenými rohy. Název dostal od smaragdu, který se brousí do tohoto tvaru. Je velmi vhodný do prstenu nebo přívěsku. Má 43 facet + 8 facet tvoří rundyšek.
3. Vltavíny upravené jako přívěsky
Pro tyto výrobky vybírám menší, dobře skulptované vltavíny v rozsahu barvy světle až lahvově zelená. Většinou před výrobou vltavín rozříznu s zadní stranu vybrousím do matna. Je to proto aby vltavín " neškrábal" a příjemněji se nosil jako šperk. Dle vlastní fantazie a hlavně tvaru, uchytím vltavín do postříbřeného měděného drátu tak, aby pevně v úchytu držel. Očko dělám ze stříbra 925/1000.
Každý přívěsek je tak neopakovatelným originálem.