Andělský parfém..náušničky

Část druhá
Claire Rosierová, malé nalezené děvčátko, které žilo v rodině šperkaře Louise Rosiera a jeho sestry Bernadette rostlo a měnilo se v nádhernou dospívající slečnu Claire..
Claire netušila, že je nalezenec..vlastně se nikdy neptala, kde má rodiče..prostě Bernadette oslovovala teto a Louisovi říkala prostě Louis, tak to cítila a nikomu to nevadilo..
Bernadette byla toho dne nervózní od rána, pořád pobíhala po domě, upravovala si vlasy a neustále se ptala, zdali někdo náhodou neklepal..
Claire pomáhala s přípravami oběda.. byla už docela šikovná hospodyně a spoustu práce zvládala v domácnosti sama..u Louise studovala šperkařinu, která ji jako vše šla od ruky ..
Milovala kovy, milovala kameny, jejich barvy a chvění, které ji hladilo dlaně..
Její šperky byly plné něhy a andělského kouzla..
Taky velmi ráda navštěvovala teď již stařičkého Francoise, jeho ženu Marcelline a mladého mistra Clauda d'Amandovy. Bydleli přes ulici a měli jedno z nejkrásnějších a nejvíc prosperujících parfumérství v Paříži..
Claude se hrdě zhostil celého obchodu a vytvářel vůně krásné a líbivé, ale takovou jaká vznikla před lety.. Andělskou... tu již nikdo, nikdy nevytvořil.. byla to vůně zázraku a tak to taky mělo zůstat.. Z Claire a Clauda se stali báječní kamarádi..
Claire se velmi ráda nechávala inspirovat vůněmi a její šperky byly vytvořeny jako by byly uvity z živých květin, nikoli těch stříbrných..
Louis měl z Claire upřímnou radost.. stále byl sám... ale to už trochu předbíhám...
Nicméně teď jde o naši milou Bernadette, celé dopoledne byla jako na jehlách, až těsně před polednem někdo zaklepal..
V ten moment jakoby ustal veškerý cvrkot v domě na povel..
Bernadette zbledla a ztuhla..
"Claire..prosím..." a kývla rukou směrem ke dveřím..
Claire s úsměvem otevřela dveře a za nimi stál Severin Sibert, rovněž bledý jako Barnadette a držel velikou kytici..
Bernadette náhle intenzívně zrudla a sklopila zrak..
Claire tušila kolik uhodilo, i když takovéto situace znala jen z příběhů, které ji vyprávěla Valerie..květinářka z náměstí..
Severin vykoktal něco jako žádost o ruku... a Bernadette plakala...a držela se něžně za pas..
Claire se okamžitě přitočila k Bernadette a pohladila její bříško a něžně ji objala...
Louis jen nechápavě stál..
A tak se stalo, že milá Bernadette a Severin... hmmmm.... spolu čekali maličké miminko, i když nebyla Bernadette zrovna nejmladší, zkrásněla a za pár měsíců jako paní Sibertová porodila zdravého chlapce..
Bernadette s Severin se definitivně odstěhovali do pekárny, kde si přistavěli další pokoje..
A tak Claire ve svých šestnácti letech zastávala celou domácnost a starala se o Louise, jako by byla jeho.... vlastně, co? ... snad jeho žena, i když vedle samotářského starého mládence si těžko představit někoho jiného nežli sestru nebo hospodyni..
Snad byl Louis na některé věci skutečně slepý anebo si je rozhodně nechtěl nikdy připustit..
Ale Claire neztratila nic ze svého andělského půvabu, právě naopak, její chůze, pohyby, ladnost, se kterou vše dělala byly naprosto čarovné.. jako by měla andělská křídla a nechodila, neběhala ,ale létala..
Kamkoli vešla, vstoupilo s ní slunce, cokoli vyrobila, přinášelo to svým majitelkám do života zázraky..
Z žen, které si nevěřily stávaly se s jejími šperky bohyně..
Nejeden mladý muž, ale i starší či dokonce starý muž se za ní otočil, aby alespoň zrakem pohladil toho dlouhovlasého anděla..
Claire však cítila, že se s ní děje nějaká změna.. vždy veselá a téměř bezstarostná dívka, začala cítit nejistotu a nervozitu, kdykoli procházela v dílně okolo Louise.. tento stav se jí vůbec nelíbil... nechápala ho..netušila proč se celá chvěje a třepou se jí kolena, kdykoli se Louis přiblížil.. jako by měla v břiše chovány desítky třepotajících se motýlů..
Dokonce ji začalo vypadávat nářadí z rukou...
Zrovna pracovala na nové kolekci květinových šperků, pro které byly inspirací nové Claudovy parfémy... jasmín se svou čistotou perel, frézie, pomerančový květ, plumérie...sladce vonící frangipani....
Když Claire asi počtvrté vypadlo kladívko z ruky, tak si toho konečně povšiml i Louis..
"Copak se děje? Potřebuješ pomoct?" a přitočil se ke Claire blíž.. ucítila vůni jeho košile a zatočil se s ní svět..
Louis voněl jemně po pivoňkách.. tedy Claire to tak připadalo.. a pivoňky milovala...
Claire se zatmívalo před očima, když si Louis prohlížel její práci a chválil ji.. byl tak blízko, že mohla spočítat drobné vrásky okolo jeho očí, viděla jak se mu zachvěly rty při úsměvu.. Jeho oči se potkaly v tak těsné blízkosti s očima Claire, cítili vzájemně svůj horký dech, jejich aury tvořily jednu..
Louis se prudce odtáhl... doposud vnímal Claire pouze jako někoho, o koho je třeba pečovat a koho je třeba zachránit z drápů paní Gaillardové..majitelky sirotčince, kde maličká Claire málem skončila...
Pomyšlení na onen téměř osudný večer s ním vždy otřáslo.. miloval Claire jako dítě, miloval ji jako svého anděla, ale teď viděl něco jiného... viděl něco, co si nechtěl a snad ani nedokázal připustit...viděl Claire jako krásnou ženu..
Byl zoufalý ze svého chvilkového pocitu.. To přece NE! To přece NE! Opakoval si v duchu a měl chuť utéct a uklidnit se někde, kde to neměl rád, někde, kde by na vše mohl navždy zapomenout a mít svou Claire stále jako dítě..
Zmocnil se ho pocit, který neznal... a stejně jako Claire ...se trápil...
Kolikrát se trápíme pro pocity, které si nedokážeme vysvětlit, nerozumíme jim anebo ještě lépe, prostě jim nechceme rozumět.. pohlédnout si zpříma do očí a uvidět sebe, připustit, že jsme takoví, jací jsme.. to se musíme naučit bez uhýbání pohledem.. před sebou..
Ale to tehdy ještě Louis neuměl, nedokázal si připustit, že je obyčejný muž... muž se svými touhami, vášněmi a že existuje mnoho jiného za prahem jeho dílny..
A tak udělal to, co ještě nikdy neudělal, šel do první hospody, která mu stála v cestě a pak do druhé a do třetí a... a pak ho přivlekl mladý Claude d'Amand a pomohl ho zoufalé Claire uložit do postele..
Claire snad poprvé v životě plakala smutkem... ničemu nerozuměla.. ani sobě ani jemu..
Claude už byl za dveřma, když uslyšel Claire plakat, vrátil se.. objal Claire okolo ramen a nechal si zkropit celou košili slzami své zbožňované Claire..
Claire to netušila.. netušila, že je vysněnou ženou Clauda d'Amanda, cítila se v Claudově náruči jako by ji objímal bratr...a to zase netušil Claude..anebo tušit nechtěl..
Jakmile Claire únavou usnula, uložil ji a něžně políbil na čelo, pak ještě dlouho seděl u její postele a odešel až začalo svítat..
Claire se probudila celá zmatená...  běžela se hned podívat na Louise... ležel jako mrtvola na posteli a něco mumlal...
Donesla mu mokrý šátek na hlavu a uvařila silnou slepičí polévku...
Louis se styděl a styděl se až do večera a proto nepromluvil a nepromluvil ani následující den až večer..
KLEP KLEP!!!
Někdo zaklepal na dveře.. Claire otevřela..
"Claude... tak ráda tě vidím.." usmála se Claire a v Louisovi škublo...
Pomalu mu začalo docházet, co všechno se toho osudného večera dělo... jak ho Claude dotáhl domů.. a uložil spolu s plačící Claire do postele a pak... co se dělo pak??!!!
Zrudnul... Proč ho Claire tak ráda vidí??? A proč Claude objal "jeho" Claire? Přitom ji objímal vždy, ale to už zaslepený Louis nevnímal..
Zuřil... zuřil jako nikdy... myslel, že se rozskočí na malé kousky vzteky..
Jeho fantazie ho pořádně potrápila a představy to byly skutečně příšerné... zmítal se žárlivostí, opět novým pocitem, který neznal.. a vůbec se mu nelíbil... ovšem návštěva hospody byla zcela vyloučena, jednak mu nebylo ještě úplně dobře a pak... přece tady nenechá Claire samotnou s Claudem...navíc teď tak úspěšným a mladším nežli byl Louis...
Sžíral se v dílně tak dlouho až se staly jeho myšlenky neúnosnými a vběhl divoce do kuchyně, kde Claire zadělávala na koláče a Claude ji vyprávěl, jak připravuje novou technologii na získávání vůní.. enfleurage... což Claire vždy velice zajímalo..
Vpadnutí Louise jen potvrdilo, co si Claude už dávno myslel... Louis chce Claire pro sebe! A zpříma se Louisovi podíval do očí... přísně a nejpevněji jak uměl..
" Měl by sis vyměnit košili Louisi... je cítit hospodou!" dodal škodolibě..
Jsou chvíle, kdy se z přátel stávají tak trochu nepřátelé na život a na smrt..
Louis jen naprázdno polkl a Claire napřáhla ruce od těsta, v domnění, že ji Louis košili podá, tak jako vždy, když bylo něco na praní..
Ale Louis se pln vzteku jen napřímil a se zatemněnou myslí ze sebe serval košili a na místě ji rozcuckoval na kousky..
Claude vyvalil oči... ale Claire se chtělo smát... najednou vše pochopila.. a věnovala Louisovi nejláskyplnější pohled, kterého byla schopna..
Louis se ještě víc napřímil a pomalu odešel.. na dvorku se poléval studenými vědry vody jedním za druhým až konečně zcela vystřízlivěl a ze vzteku se vzpamatoval..
Ten večer se Louis Claire raději vyhýbal a šel spát bez večeře..
Nicméně ráno našel vedle postele na stolku misku s koláčema... pousmál se...
Oblékl si novou košili a odešel do města...
Vrátil se na oběd a pod novou košilí držel cosi, co vydávalo slabé pískavé zvuky..
Překvapené Claire podával malý chumáček bílých chlupů... co zatím jen slabounce mňoukaly..
Claire si vzala koťátko do dlaní a Louise objala.. Louis ji přitiskl na svou hruď a cítil tlukot dvou srdcí...svého a Clařiného..
Chvíli se cítil šťatný... ale pak jeho zrak sklouzl na cosi na stole... byla tam malá kovová krabička  a  jakési květy... hned věděl od koho to pochází.. ale ovládl se a klidným hlasem se zeptal: "Byl tady Claude?"
"Ano... přinesl mi..." ale to už Claire nedopověděla, Louis ji skočil do půli věty.."všiml jsem si.. nechodí tady nějak často? Má snad málo práce?"
"Požádal mě, zdali bych mu nepomohla v dílně s enfleuráží, to je..." ale zase nedokončila větu..
"Myslel jsem, že jsi šperkařka a ne nějaká voňavkářka?!" zlostně odsekl..
" Jsem tak trochu obojí...ale jestli se ptáš na Clauda, tak je to jen kamarád..." Claire se musela otočit... nechtěla, aby Louis viděl její úsměv..
" A jak se bude jmenovat?" a pozvedla bílé kotě, aby Louis přišel na jiné myšlenky..a kouzelně se usmála, tak jak to uměla jen ona... andělsky..
" Jak chceš..." řekl už mírněji Louis a odešel do dílny..
Claire mu dala čas, aby si vše urovnal v hlavě a srdci..
Ten večer už Claire neviděl... a vlastně ani v noci nebyla doma... Louis seděl tiše v jejím pokoji a díval se na Claudův dům a světlo v jeho parfemářské dílně..
Myšlenky se mu honily hlavou a tiše se trápil... vyčítal si, že byl tak hloupý a neslyšel své srdce..že snad ani prve nechtěl slyšet své srdce a teď je už možná pozdě...
Seděl na Clařině posteli držel se za hlavu a bylo mu hrozně.. Přitiskl tvář do polštáře na kterém Claire spala... vdechoval její vůni... vůni tisíců květin a cítil jak je Claire tou jeho ženou.. jak je ŽENOU!!! Nikoli už dítětem...
Usnul...
Probudilo ho jemné pohlazení po tváři..
Byla tady!
Jeho Claire!
Jeho vysněná a milovaná Claire!
Jeho jediná... jeho žena Claire!!!
Políbil její dlaň...přitiskl obličej k jejímu tělu.. tiskl ji a líbal a líbal a líbal a...
...a jejich těla a aury tehdy v noci spojily se navždy v jedno..
Louis Rosier podlehl svému srdci, byl šťasten a jeho andělská Claire taky..
A kotě? Myslím, že mu říkali Jasmin..petite...
Prostě Jasmínku... snad proto, že vzduch tehdy voněl po jasmínu, který Claude a Claire jako dobří přátelé podrobovali enfleuráži... snad..
...vše je přeci o vůních.. vůně jsou božské...andělské...roztoužené...
A Claire Louisovi nesmírně krásně voněla, stejně tak i Louis byl pro Claire voňavý..
**************************************************

Nádherný, propracovaný, novodobě pojatý šperk ze středověké Paříže byl inspirován jak kouzelnou dobou, tak nádhernou bytostí Claire Rosierové, která byla snad dítětem samotného Anděla..

Puzetkové náušničky s tepaným andělským křidélkem jsou dozdobeny malou květinkou..

Jsou naprosto rozkošné..

Jde o jedinečný šperk pro výjimečnou ženu..

Velikost: cca 20 mm x 10 mm

Materiál: stříbro 925/1000

Celková váha: cca 1,80 g záleží na každém vyrobeném kusu..

Vyrobeno do tří dnů na objednávku..

Ručně vyřezáváno, tvarováno, tepáno, výrazně patinováno, doleštěno a puncováno..

Kategorie:
 
Os. kategorie:
Barvy:
Styl:
elegantní
,
romantický
Určení:
ženy
 
Klíčová slova:
 
Materiál:
 
Techniky:
Sdílet:

Vložení komentáře: Pro přístup k této funkci se prosím přihlaste nebo se nejprve zaregistrujte.
37.70 €
doprava
Poštovné a balné: není k dispozici
Prodejce běžně nezasílá toto zboží do zahraničí. V případě zájmu však prodejce můžete kontaktovat pomocí Fler Pošty
Možnosti platby:
    pouze 1 pár | k odeslání do 6 dnů * K odeslání: 1.10.2018 Dostupnost: do 3 dnů Termín odeslání: ihned od dostupnosti
    * Platba převodem prodlužuje termín o dobu připsání úhrady na účet.
    Toto zboží prodejce nezasílá do zahraničí.
    Informace
    « »

    Aktivity
    Poslat dotaz na zboží

    Informace o zboží
    Prodejce: Nagua
    Katalogové č.: 2669292
    Počet zobrazení: 1481x
    Vloženo: 27.4.2012
    Počet udělených: 236x