kipu princezny Uminy

Náhrdelník byl inspirován inckým uzlíkovým písmem kipu, které, jak se zdá, nebylo jen číselnými záznamy o vybraných daních, úrodě kukuřice a stádečcích lam v spravované oblasti,  a le obsahovalo i  texty, literaturu a snad dokonce i testament...

Život polského šlechtice Sebastiana Berzevicze, žijícího v 18. století, rozhodně nebyl poklidnou procházkou. Byl to dobrodruh s neklidnou krví. Bojoval u Kozáků, v Indii proti Angličanům, příležitostně si přilepšoval i pirátstvím. Až ho osud zavál do Jižní Ameriky, do dnešnéhpo Peru a zrovna v čase, kdy po 200 letech koloniálního útisku Španělů Inkové opět zvedali hlavy. Sebastian se k tomu samozřejmě připletl, zamiloval se do inské princezny, získal její ruku a měl s ní dceru Uminu. Umina se provdala za Andrease, synovce Inky Tupaca Amarua II, který vedl v roku 1780 vzpouru Inků proti Španělům.  Posvátné syazky Inků se předávaly v jeho rodině z pokolení na pokolení a po nezdaru povstání se dostaly i do rukou Uminy. Ta společně s manželem a otcem uprchla do Benátek, kde byl její manžel za záhadných okolností zavražděn. Uminu si otec odvedl na  hrad Niedzica v dnešním Polsku. Zde Uminu navštívili poslové z Peru a jako dědičce trůnu jí odevzdali důležité dokumenty o úkrytech "slz Slunce " tedy zlata Inků. Dokumenty prý obsahovaly i mapu k bájnému pokladu Inků. Poselství  neuniklo pozornosti inkvizice a Španělů. Ti vyhledali princeznu a poté co jim odmítla prozradit, kde jsou dokumenty, vyvlekli ji  ven a zavraždili. Její tělo bylo  pohřbeno pravděpodobně na Moravě, kam Sebastián Berzevicz poslal i vnuka Antona ze strachu o jeho život. Informace o pokladu Inků měla Umina napsat v závěti pro svého syna Antona v roku 1797 a ukrýt ji na hradě.

V roce 1946 závěť objevil dědic Andrej Benesz. Poslední žijící účastník této události Franciszek Szydlak na to vzpomíná: "V roce 1946 přišel Benesz, se svými přáteli a manželkou. Zavolal policii, starostu, kapitána pohraniční stráže v Bochni a za jejich přítomnosti  odkryl horní schod v bráně nad nádvořím. Pod schodem našel v písku asi 18 cm dlouhou olověnou trubku, která byla na obou koncích zaklepaná . Benesz trubku nožem rozřízl a vytáhl z ní 12 provázků , na nichž byly navázané uzly a řekl nám, že je to písmo Inků, kipu, v němž jeho předkové zapsali cestu ke královskému dědictví. " Zápis v uzlovém písmu se nepovedlo rozluštit a Andrej Benesz umřel za záhadných okolností. Ztratil se i zápis, který nalezl. Postihla ho snad stará kletba, která podle pověsti chrání posvátné dokumenty Inků? 

Náhrdelník s motivem slunce byl vyroben z měděného plechu a drátků, tyrkenitu, červeného jaspisu a vepřové kůže za použití  technik: opracování měděného plechu /žíhání, broušení, rytí , tepání  s použitím jamkovice-anky,  wire. wrappingu a uzlování. 

Plechový segment s našitými korálky a koženými řemínky má rozměry 10x5 cm. 

Délku náhrdelníku lze regulovat přidáním dalších uzlíků.

Šperk byl vyroben do druhého kola soutěže In-spirare:

Šperky Inků se zakomponováním dvou (či více) různých technik a použití kamenů z té oblasti.