Pečetidlo.....

Malinko  historie :

O pečetích.

            Slovo pečeť je slovo nesporně slovanské. Souvisí s cejchováním, vypálením znaku. Tyto vlastnické a rozlišovací značky se používaly na kůži zvířat, na domech, na rybářských lodích, na kmenech stromů, apod. jsou aplikovány v různých kulturách dodnes.

            Pečeť v dnešním slova smyslu je vlastnický znak vytištěný, vytlačený či jinak připevněný na dokumentu (nebo jiném předmětu), v plastické hmotě či barvě schopné ho uchovávat, který jednoznačně určuje konkrétní osobu a sloužící k ověření jeho pravosti. Plní funkci vlastnického či rozlišovacího symbolu, dokládá věrohodnost. Je prostředkem kontroly a garancí neporušenosti listu nebo jí zajištěného předmětu. Při otevření dokumentu dochází k rozlomení či jinému mechanickému poškození pečeti, díky čemuž je poté jasně patrné, že již byl přečten.

            Pečeť na sobě obvykle také nese grafický návrh identifikující majitele. Razidlo, kterým se pečeti dodává její grafická podoba, se označuje jako pečetidlo nebo pečetní typář.

            Pečeti byly doloženy již ve 4. tisíciletí před naším letopočtem v Orientu (u Sumerů) a byly rozšířeny i u Řeků a Římanů a od nich je pak převzaly raně feudální státy. Od 13. stol. význam pečetí stoupl a staly se kritériem pravosti listin. V pozdním středověku zpečetění písemnosti přestávalo být slavnostním aktem a stávalo se běžným administrativním úkonem. V novověku rostl význam podpisu jako ověřovacího prostředku. Pečeť znovu plnila funkci uzavírající korespondenci a předměty jako garance jejích neporušenosti. Od 17. stol. se pečeť používá spolu s podpisem vydavatele jako nové ověřovací prostředky, které musí být použity současně.

            U pečetí rozeznáváme různé vnější znaky a to:

            Pečetní látka musí být dostatečně pružná a pevná kvůli schopnosti otisknout do ní typář a otisk uchovat. V českých zemích se používalo vosku, na jih od Alp se používaly buly (kvůli panujícím klimatickým podmínkám). Pečeti vycházejí také z místní tradice a místních zdrojů surovin (např. v Mezopotámii byla jako nejstarší pečetní látka používána hlína) a také z ceny pečetních materiálů. Nejstarší hliněné otisky nalezneme již od 4. tisíciletí před Kristem, v arabském světě se hlína používala až do 8. století našeho letopočtu. Původní pečetní vosk byl včelí s různými příměsemi, od 17. století dodnes se používá španělský pečetní lak (vosk s příměsí silic a olejů).

            Barva pečetí může být různá, od přírodních přes červenou, zelenou po černou. Barva závisí na použitém přídavku do pečetního vosku. U černých vosků to byly saze, u zelených měděnka a u červených pečetí rumělka. Barvení pečetí se objevuje od 12. století v Anglii a barva je prvním viditelným indikátorem významu vydavatele listiny. Nejcennější barvou je červená, poté následuje zelená, černá a přírodní. V této hierarchii lze nalézt také výjimky a to např. u francouzských králů, kteří pečetili své listiny zeleným pečetním voskem. Královská města zase používala vosku červeného na rozdíl od měst poddanských, která pečetila zeleně. Černou barvou pečetila církev, ve velké většině faráři, ale černý vosk používal také např. velmistr Řádu německých rytířů. Další používanou pečetní látkou bylo nezkvašené pšeničné těsto - tzv. oplatková pečeť (dává se pod kryt papíru). U úředních písemností se používalo tzv. slepé pečetění - otisk typáře do papíru.

            Tvar otisku pečeti. U pečetí existuje celá řada různých tvarů, od klasických kulatých přes oválné (většinou prstenové) až po víceboké, pečeti ve tvaru čtyřlístku, hrušky apod. V českých zemích se objevují také štítovité pečeti - to jsou většinou pečeti městské, ale výjimečně také mohou být i šlechtické.

Velikost pečetí. Stejně jako u tvarů rozlišujeme rozsáhlé spektrum i u velikostí pečetí. Nejmenší dosahují rozměrů okolo 10 mm, největší až 150 mm. U nejstarších merovejských listin je pečeť připevněna v pravém dolním rohu skrz pergamen, později je pečeť přivěšena mimo listinu a její velikost se tedy může zvětšovat. Buly jsou díky váze kovu, ze kterého jsou vyrobeny, podstatně menší, asi kolem 40 mm.

            Připevnění pečeti. Pečeť může být k dokumentu přitištěna (hlavně v novověku), kromě toho se také často setkáváme s jejím přivěšením nebo zavěšením: Přivěšení - pečeť visí na pergamenovém proužku (není součástí psací látky) zavěšeném na plice (ohnutý spodní okraj na pergamenu). Zavěšení - u nás je méně časté, používá se k němu menších pečetí a pečeť visí na nastřiženém pergamenovém proužku, který je naopak součástí psací látky listiny.

            Typ pečetního obrazu. Typ může být nápisový - nápis v pečetním poli nebo opisový - popis je po obvodu. Někdy se setkáváme výjimečně s popisem na pečetní hraně. Typ obrazový - v pečetním poli se nachází obraz - předmět, symbol, mýtická bytost atd. ne ovšem majitel pečeti. Typ topografický - architektura; stavby nebo stavební prvky, typ věcný - námětem obrazu je předmět, rostlina, zvíře, výrobek, výrobní nástroj, typ hagiografický - církevní motiv, církevní scéna, atributy a také typ fantastický - bájné scény, mýtická zvířata. Pečetě mohou být také typu portrétní někdy nazývaný jako majestátní typ - v pečetním poli se nachází portrét, jezdecký typ - rytířský, válečný, lovecký, slavnostní (žena na koni) - hlavně v západní Evropě, antický typ - jen hlava s poprsím, pontifikální typ - zobrazuje církevního hodnostáře jako majitele pečeti. Typ pečetí může také být erbovní - součástí pečetního pole je erb nebo jeho součásti - kompletní erb s honosnými kusy, úplný erb - bez honosných kusů, neúplný erb - štít se znamením, který je jen znamení a typ kombinovaný - vše ostatní, co nelze zařadit jinam.

            Pečetní legenda je text, který je součástí grafického provedení pečeti. Je stejně důležitá jako pečetní obraz, s nímž je také spojována. V západní části Evropy se jako jazyk používá latina, ve východní části řečtina. Ve vrcholném středověku se objevují také národní jazyky, nejstarším je francouzština objevující se v 11. a 12. století. U nás se od 80. let 13. století ojediněle objevují čeština a němčina. Nejstarším písmem na pečetích byla kapitála, v době gotiky se objevují unciální prvky. Jméno majitele a jeho tituly se uváděly v nominativu, později se objevilo slovo Sigillum (latinsky pečeť), které se postupem doby proměnilo pouze v písmeno S. V technickém přepisu oddělujeme jednotlivé řádky textu pečetní legendy lomítkem.

Použit ONS.

 

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nabízím zhotovení pečetidla " DO HLOUBKY" ..... mosaze. Mosazné kolečko je průměru 2,5 cm. Rytá iniciála je dle mnou sestavené abecedy. Pečetidlo má zhotovenou "ručku" z ořechového dřeva. Povrchově upravená voskem.../takže při používání se o ní staráte stejně , jako o nábytek ...voskovat  přípravkem s obsahem včelího vosku/. Ručka je 6-8cm vysoká.  Je také ručně vyrobená , proto má nějakou toleranci .

Pokud si budete přát iniciálu, monogram ....dle svého návrhu..., prosím kontaktujte mne poštou Fléru. Cena bude přepočítána dle náročnosti pečetidla a náročnosti na materiál.

Výroba vystavené jednoduché iniciály dle mé abecedy trvá 3 týdny / podle toho, kolik mám zrovna nabrané práce /.

 

              !!!!   Cena je vypočítána za  inicialu s jedním  

          okružím  + dřevěnou ručku s ořechového dřeva   !!!! !!!

 

Ruční rytí..., které je právě zajímavé svou originalitou.

Kategorie:
 
Os. kategorie:
Barvy:
 
Klíčová slova:
 
Materiál:
 
Techniky:
Sdílet:

Vložení komentáře: Pro přístup k této funkci se prosím přihlaste nebo se nejprve zaregistrujte.
38.78 €
doprava
Poštovné a balné: 8.93 €
Platba předem
Optimální doprava dle prodejce8.93 €
Možnosti platby:
  • Platba bankovním převodem
pouze 1 ks | k odeslání více jak měsíc * K odeslání: za měsíc a více Dostupnost: do 3 týdnů Termín odeslání: neděle
* Platba převodem prodlužuje termín o dobu připsání úhrady na účet.
 
 
Informace
« »

Aktivity
Poslat dotaz na zboží

Informace o zboží
Prodejce: zlatorenda
Katalogové č.: 4794116
Počet zobrazení: 82x
Vloženo: 5.2.2014
Počet udělených: 10x