Výroba šperku a nejenom šperku. Cín a vše o pájení

Tento kurz jsem se rozhodl vložit po zkušenostech, které jsem udělal za posledních pár let s tvořivými kurzistkami a kurzisty. Kurz je vhodný jak pro úplné začátečníky, tak pro mírně pokročilé, kteří už mají nějaké zkušenosti.

Kurz je individuální, ale po domluvě jsem ochoten udělat výjimku pro dvě osoby. V názvu je psáno – a nejenom šperku. Základní technikou pro výrobu šperků je měkké a tvrdé pájení. Měkké a tvrdé pájení má široké uplatnění i v jiných oborech. Mnoho modelářů, kutilů a jiných nadšenců si láme hlavu, když něco tvoří, jak spojit tak aby to drželo. Co se týká drátů, plechů, barevných kovů je možná jediná volba, a to pájení.

A bude na vás, jestli se rozhodnete pro výrobu šperku anebo budete chtít tím, že se naučíte pájet, řešit nějaký technický problém ve vašem hobby.

U výroby šperků si budete mít možnost si vybrat mezi pájením elektrickou pájkou a nebo plynovým hořákem.

V ceně je i bufet 100% káva Arabica a něco na talířku :-)

Termíny se domlouvají také individuálně.

Na přání zhotovím dárkový poukaz.

Tady ten text je vlastně přepis toho, o čem mluvím na kurzu …

Pájení rozlišujeme na měkké a tvrdé. Jaký je mezi technikami rozdíl a jaké jsou pro a proti ?

Začneme u pájení měkkého. Touto technikou je vyrobeno zde na Fléru mnoho šperků. Výroba šperků z měděných plíšků, drátů a tiffanyho pásky za pomoci el. pájky je jednoduchá, ale má své limity a omezení. Cín je zajímavý materiál, ale má vlastnosti, které, když ho použijeme k výrobě šperku, mohou hodně věcí zkomplikovat. Spoje jím provedené jsou velmi problematické a nestabilní, takže při tvorbě šperku je potřeba na tohleto brát zřetel. Asi to nebude hezký pocit, když pracně vyrobený šperk po prvním pádu na zem bude vypadat úplně jinak než před pádem. Tento problém je řešitelný, ale je potřeba vědět, jak na to. Další problém je chemie, která se používá při pájení el. pájkami. El. pájka byla navrhnuta pro jiné účely než vrstvení cínu. Tady nastává problém, čím více vrstev, tím více pájecí kapaliny a tím více výparů …

Práce s plynovým hořákem - tvrdé pájení

Plynový hořák nám umožňuje provádět pájení jak měkké tak tvrdé. U tvrdého pájení se používají pájky, které mají vyšší teplotu tání, např. mosaz nebo slitiny obsahující stříbro atd… Umožní nám spojování měděných a železných plechů a drátů za pomocí mosazné tvrdé pájky, touto technikou můžeme tvořit šperky, různé komponenty, ale i drobná dílka jako např. svícny, různé drátěné konstrukce, .... Tyto spoje jsou kvalitní, jsou pevné a nezdeformovatelné.

Za pomoci hořáku můžeme provádět mnohonásobněkrát efektivněji oproti el. pájkám i pájení měkké, tj. Cín. A proto, že u plynového hořáku není problém nastavit vhodnou teplotu, minimalizuje se i používání pájecích kapalin, které jsou problémem při používání el. Pájek. A díky hořáku můžeme výtvor kompletně přecínovat a na povrchu cínové vrstvy vytvářet různé struktury …

Pořizovací náklady na vybavení

Když pominu nákup kleští a nůžek na plech, tak pořízení hořáků a malé bomby ve výsledku vyjde levněji než nákup trochu lepší pájecí stanice .