Žena Porta Coeli /Brána k nebesům/

Lampa, která vznikla v r. 2006 v milovaných Skryjích, v prostředí tak neskutečně inspirativním, že jsme během těch dvou let vyrobily asi největší počet soch v naší historii. A asi i těch nejzásadnějších, ke kterým patří určitě Rozkvět lásky a Žena Porta Coeli.

Měli jsme tehdy v naší domovině spoustu známých, kteří nám takovým tím "mateřským" způsobem pomáhali, ač jsme se znali třebas jen obchodně,  zásadně ovlivnily náš svět a jeho dění. Přivézt nám nechal  tehdy od Bíteše pan majitel pily, kam jsme jezdívali pro kmeny, obří fůru kmenů, až budete mít, nespěchám na zaplacení, řekl a odjel.

Lopotili jsme se a prokousávali celé léto, abychom vůbec mohli do domu. Zd. objevil úžasný, mimořádně rovný a silný kmen a zrodila se Ona v jeho myšlenkách.

No neustal, dokud nebyla hotová. Chtěl stihnout na dlouho očekávanou výstavu do brněnské kliniky plastické chirurgie a tak jsme tenkrát rozpracovaný kmen vozili pár dní na střeše auta, což v rozpáleném červenci  sloužilo jako sušička prvotřídní, přes mnohé užaslé pohledy kolemjdoucích a projíždějících jsme šťastně usušili i stihlo se vyrobit a Žena mohla přijít na svou premiéru. Na vernisáž i celou výstavu máme hezké vzpomínky, jako by se střetl tak lehce a nenásilně svět pozemský   s tím duchovním.

Žena pak putovala s námi ještě nějakou chvilku a její derniéra kupodivu byla v židovské synagoze v Mikulově, kde ji objevil člověk, který ji koupil a daroval své ženě jako dárek. Nabízíme pro   představu, co všechno si lze nechat vyrobit z kmene odsouzeného původně k zániku... tak kdyby někdo chtěl  podobnou i v jiné velikosti, jen je potřeba počítat s delší dobou dodání.

... když přestal vítr šeptat korunám ...

Pamět stromů
Být jako on
Nemyslet na dějiny
Být jako on
Jen vrůstat do krajiny.

Prorůstat zem
A do hlubin se nořit
Dát trávě stín
A své nebe si stvořit.


Člověk a strom
Dvě bytosti, dva světy
Člověk a strom
Dvě rozdílné paměti

Mohutný kmen
Je pevnost proti času
Obejmi jej
A strom ti dá svou spásu.


Tam v korunách se člověku dech zatají
Tam v korunách se člověk a strom potkají
Tam v korunách má člověk nebe na dosah
Tam v korunách tam člověk ztrácí z času strach!