Zlomený sloup

S tímto svým obrazem mám takovou zajímavou zkušenost - dělí lidi na dvě skupiny; jedna je jím fascinována, tu druhou děsí. Možná je to dané celkovou scenérií, kde je vyobrazena dívka, která stojí nad zlomeným sloupem a je doprovázena smrtkou, což na první pohled opravdu může působit trochu smutně, ale celkový význam obrazu je trošičku složitější. Symbol zlomeného sloupu pochází už ze starého Řecka a Říma, kde taková forma pomníku označovala hrob předčasně zemřelé osoby. To přetrvalo i dodnes, a když se někdy vypravíte na nějaký větší hřbitov a budete se pozorně rozhlížet, tak určitě takový hrob uvidíte. U sloupu většinou bude stát anděl, což je také odkaz na symboliku z římských dob, kdy u zlomeného sloupu stál většinou bůh Saturn, tajemný bůh spojený s mystérii magie a smrti, zobrazovaný jako stařec s kosou a přesýpacími hodinami, symbolem ubíhajícího času. Saturn byl též původním předobrazem pro notoricky známou postavu smrtky. Kompletní symbolika panny, smrtky a zlomeného sloupu je používána i jako důležitý symbol ve svobodném zednářství. Pro zednáře je důležítá postava Chírama Abiffa, což byl podle biblických zdrojů stavitel a architekt Šalamounova chrámu v Jeruzalémě. Podle legendy byl však předčasně zabit svými pomocníky, kterým odmítl prozradit svá tajemství.

Symbolika zlomeného sloupu je tedy u mnoha zednářkých stupňů poměrně důležitá. Jeden z nejvýznamnějších zednářů 19. století, konfederační generál Albert Pike však přišel ve své knize ještě s jiným alternativním vysvětlením, které odkazuje na starověký Egypt. Jedním z nejdůležitějších prvků staroegyptského náboženství byla legenda o božské rodině boha Usireva (řecky Osiris), jeho ženy Eset (řecky Isis) a jejich syna boha Hóra (řecky Horus). Příběh vypráví o tom, že prvním faraonem Egypta byl moudrý a dobrý bůh Usirev, na kterého žárlil jeho zlý bratr bůh Séth. Ten se rozhodl svého bratra zbavit a usednout na jeho místo. Přichystal na něj tedy léčku, pozval ho na hostinu, kde mu jako dar věnoval krásnou zdobenou truhlu. Vyzval ho, aby si do ní zkusil lehnout, což Usirev udělal. V tu chvíli Séth přiskočil a zatloukl víko truhly. Takto uvězněného Usireva poté pustil na moře. Eset z Egypta vyhnal a sám uzurpoval faraónský trůn. Zatlouklou truhlu však mezitím vyplavilo moře ve Fénícii k mladému cedru, který začal truhlu obrůstat. Přitom čerpal energii z božského těla uvnitř. Dorostl tak do majestátních rozměrů. Poté byl poražen a stal se z něj zdobený sloup v novém paláci fénického krále. Eset se pomocí boha moudrosti Thovta dozvěděla, kde má tělo svého muže hledat. Proměnila se v člověka a nechala se najmout jako služka v paláci fénického krále. Když uplynula doba služby, ptal se jí král jakou si žádá odměnu. Ona chtěla onen sloup z jeho paláce. Král se napřed zdráhal, ale pak jí vyhověl. Eset sloup rozbila a z truhly vytáhla tělo manžela, kterého spolu s bohem moudrosti, vědy a magie Thovtem oživili. Poté syna Hóra, který když vyrostl, tak porazil v Egyptě Sétha a pomstil svého otce. Hór sám nastoupil na místo faraona a z Usireva se stal vládce podsvětí. Nutno však poznamenat, že toto je pouze jedna z verzí této staroegyptské legendy - v jiné verzi Séth Usireva roztrhal na kusy, které rozházel po světě.

Technika: umělecký sítotisk na zlatou fólii vytvořený podle ručního návrhu
Velikost: A4
Autor: Jan Hachran