Týden se s týdnem sešel a já přicházím s již pátým rozhovorem na síti. Ať už naše rozhovory čtete pravidelně, nebo jste sem zavítali poprvé, vězte, že dnešní rozhovor se Zuzkou vás zanese do světa barevných háčkovaných zvířátek, kabelek a aplikací. A možná se rozhodnete také to zkusit a zakoupíte si některý ze Zuzčiných návodů...

1. Ahoj, Zuzko! Vítám tě na pátém rozhovoru na síti. Hned na začátek ti dám prostor, aby ses představila návštěvníkům Fleru, kteří tě ještě neznají =)

ZUZALINKAA: Ahoj, mluvit o sobě je pro mě vždycky oříšek :). Bydlím v menším městě asi 40 km od Prahy. Doma je nás celkem pět – já, manžel Michal, naše sluníčko Štěpánek, čertice Natálka a náš asistenční pes Cora.
Jsem vystudovaná inženýrka ekonomie, ale nikdy jsem se této práci nevěnovala, protože život se mi tak nějak sám od sebe posunul do jiných kolejí, než jsem si kdy plánovala. Ale i přes všechny věci, co se mi v životě přihodily, se snažím být stále optimistka :).
Na Fleru jsem schovaná za avatarem háčkované opice, která byla jednou z mých prvních hraček a mám ji tak oblíbenou, že jsem si ji nechala udělat i na zadek našeho auta :-D.

2. Tak to tě snadno poznáme, až pojedeš kolem :-D. Prozraď mi, od koho ses naučila háčkovat a co pro tebe tahle činnost znamená?

ZUZALINKAA: K háčkování jsem se dostala vlastně úplnou náhodou... Když se narodil náš syn Štěpánek s těžkým poškozením mozku, byla to právě ta chvíle, kdy jsem začala tvořit. Potřebovala jsem myslet na něco jiného, zapomenout na chvilku na to, jak je to všechno špatné... Když člověk něco sám vytváří, vždycky se u toho tak příjemně uklidní - ono dělat něco s třesoucíma se rukama se stejně moc nedá :).
Nejprve jsem zkusila korálkování, drhané náramky (náramky přátelství)… A k háčkování jsem se dostala tak, že jsem měla jet se Štěpánkem na 6-týdenní rehabilitaci do Janských lázní. S ním si nepopovídáte, tak jsem si říkala: „Co tam budu tak dlouho dělat?“ Nevydržím totiž večer jen tak sedět u televize s rukama v klíně… Korálky se mi s sebou tahat nechtělo (ono se to nezdá, ale mají pár kilo...), tak jsem hledala na internetu, až jsem našla háčkované čepičky. Takže do lázní jsem jela vybavená jedním háčkem, klubíčkem a vytištěnými návody na základní oka. Háčkovat jsem se tam naučila sama a domů z lázní už jsem jela s taškou plnou různých klubíček :).

3. Háčkuješ šmrncovní barevné kabelky, čepice nebo třeba hračky. všechny tvé výrobky jsou na první pohled precizní a dělané s láskou. Ale mohla bys vybrat jeden ukázkový výrobek a pár slovy nám ho představit?

ZUZALINKAA: Děkuju :). Tohle ale asi nezvládnu :). V každém mém výrobku je kousek mě. Každou věc se snažím „vymazlit“, neukážu ji světu, dokud si neřeknu „Jo, to je ono“. Jsem v tomhle trochu puntičkář. Trčící nit je pro mě noční můra…

4. A nemůžu se nezeptat, kde bereš inspiraci?

ZUZALINKAA: Někdy mě jen tak napadne: „co uháčkovat třeba tohle (zvířátko, postavičku...)“. Nebo už se mi stalo, že jsem byla v galanterii a řekla si „tohle klubíčko by bylo super na…“. Někdy mi píše kamarádka „zkus uháčkovat…“. Inspirace je všude spousta, spíš bych potřebovala být chobotnice, abych stíhala uháčkovat všechno, co chci :).
Dobrou inspirací je také přání zákazníka. Nejradši mám, když mi někdo napíše, že by chtěl uháčkovat nějakou hračku a je na mě, jak ji vymyslím… Tak jsem teď naposledy háčkovala piráta. A je takový příjemný adrenalin, když hotový výrobek nafotím a čekám na zprávu, jestli se líbí. Vždycky z toho mám šílenou radost :).

5. Nabízíš i návody svých háčkovaných výrobků. Jak jdou na odbyt a nebojíš se, že tě někdo bude kopírovat a prodávat tvůj nápad dál?

ZUZALINKAA: Když jsem začala vymýšlet vlastní hračky a návody, tak nějak samo přišlo i to, že jsem je nabídla k prodeji… Po delší rozvaze jsem pak povolila prodej výrobků uháčkovaných podle mých návodů, s podmínkou, že se v popisu výrobku objevím jako autorka návodu. Samotné návody se šířit dál nesmí.
Je smutné, že i mezi háčkařkami se najde pár těch, které pravidla nedodržují. Snaží se moje návody získat zadarmo a pro těch pár korun mi přijde až směšné, co jsou některé schopny dělat… Přitom si ale neuvědomují, že nejen porušují autorská práva, ale pokud budou všechny návody (jde i o kopie návodů z časopisů) vykrádat, tak autoři už nebudou návody zveřejňovat. Budou si podle nich vytvářet sami, protože se jim nevyplatí jít s návodem na trh. Takovéhle „podvodnice“ nás autory vlastně okrádají. A to se mi nelíbí.
Na druhou stranu musím zaklepat, že mám spoustu milých a věrných zákaznic, které stanovená pravidla dodržují. Tímto jim moc děkuji!

6. Jak ses dozvěděla o Fleru a co na něm máš ráda?

ZUZALINKAA:  O Fleru mi pověděla moje spolužačka na ČZU, shodou okolností taky Zuzka :). Kupovala si tu nějaké korálkové šperky. Zaregistrovala jsem se a teď na Fleru trávím většinu svého času u počítače, miluju to tady :). Buď „běhám“ po klubech, nebo si prohlížím nové výrobky… Tady je vždycky na co se koukat :).

7. Co bys nakonec vzkázala všem nakupujícím a prodávajícím?

ZUZALINKAA: Nedávno mi přišlo na mail: „V životě je potřeba se pro něco zapálit, v krematoriu už bude pozdě.“ Dělejte tedy to, co vás baví, buďte takoví, jací jste a važte si toho, co máte, protože vždycky může být mnohem hůř. Děkuji, že jste se dočetli až na konec :).

Věřím, že nikdo neměl problém přečíst tvé odpovědi jedním dechem. Děkuji za rozhovor a přeji ti v životě mnoho radosti, neutuchající nápady a samozřejmě spoustu spokojených zákaznic!

A jestli jste to ještě neudělali, určitě mrkněte k Zuzalince a zlepšete si náladu jejími optimistickými barevnými drobnostmi. Příští týden se těšte na další rozhovor od Eliškas1 =).