Naše pobyty na chalupě jsou pro dcerky vždy velkým dobrodružstvím. Samota uprostřed lesů, voda přímo vyvěrající z "hory", bzukot včel, vůně hřibů, sbírání bylinek... Taky vaření na peci, stáčení medu, koza uvázaná na stráni...

"Mami, odkdy lítají v noci ptáci?" "To nejsou ptáci, ale netopýři." "Hůůůstýýýý!"

Tentokrát jsme se přinatrefili ke kopání studny. Na Kysucách je to těžká práce. Co kopnutí, to cinknutí o kámen...

"Mami, to je škoda, že neprší." "Proč?" "Protože kdyby pršelo a do toho svítilo slunko a byla duha, tak bychom tam našli poklad přece!" "Chcete poklad? Dobrá..."

A tak si odnášíme k chalupě hroudu mazlavého modrošedého jílu.

"Mami! To není žádný poklad. Smrdí to jak ryba." "Ryba nesmrdí." "Hmmm. Tak to voní jak ryba. Ale poklad to není."

"Můžete si z toho vyrobit třeba korálky." "To určitě..." zní pochybovačně z úst naší pětileté.

"Je to jako plastelína, ale škrábe to, mami. " "Škábe, mami!" umocňuje poznatek dvouletá.

"Už je to hotový?" "Ne, teď dáme hlínu vysušit na sluníčko, večer to zahrabeme do popela a uděláme si táborák." "Proč?" "Vypálíme hlínu a zároveň si připravíme večeři."

"Já se bojím." "Čeho?" "Že už je nikdy nenajdeme. Víš, co mi to dalo práce?" "Taky dalo páče!" přitakává lehce nazlobeně dvouletá.

"Nebudeme se jen koukat, že? Mám hlad!" aneb jak spojit příjemné s užitečným. Hladové dcerky zcela zapomínají na právě vypalovanou hlínu a mlsně hltají špekáčky. Ještě větší dobrodružství zažívají při loupání brambor vyhrabaných z popela.

"Co to tu bučí, mami?" "To troubí jeleni." "Hůůůůstýýýýý!" "Tý blďo! Či vidět lejena!" No, já bych radši byla pro tentokrát ušetřena. Jelen v říji asi nebude zrovna nakloněn setkání s člověčinou.

Ráno se dcerky nemůžou dočkat, a tak už před snídaní vybíhají stráň a klackem šťourají v popelu.

"Mami, dívej! Ale je to špinavý... Poklad se přece blejská!"

Ze změti všehochuťového šuplíku lovím štětec a z batohu zlatou barvu (podle hesla Kdo je připraven, není překvapen -ale neptejte se, jaké vnuknutí mě donutilo ji vzít na chalupu). Děti září štěstím, kreativita z nich přímo stříká.

Můj úžasný nápad, že bychom teď mohli "zlato" znovu zakopat, byl okamžitě sestřelen. Všichni z blízkého, širokého i velmi vzdáleného okolí, které dcerky potkaly, teď ví, že na Kysucách se ještě dá objevit poklad...