Zkusila všechno možné, nakonec ale byZita vždycky skončila za šicím strojem. Miluje látky a vzory, které může kombinovat, a ze všech barev, tvarů, motivů, suchých zipů a hravých prvků vytváří látkové knížky, které zabaví neposedné dětské ruce. Co jsou to „quiet books“ a jak vznikají?

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Jmenuji se Zita a momentálně žiju a tvořím v Olomouci. Má cesta k tvoření byla postupná. Už od mala jsem ráda malovala, vyráběla oblečky pro panenky, háčkovala, … Během puberty, a pak i na vysoké, na to nebylo tolik času. Člověk měl jiné priority, ale později jsem kreativní tvorbě věnovala stále více času, založila živnost, profil na Fleru a začala prodávat. Nejdřív to byly různé patchworkové deky, dekorační polštářky, až se to nakonec přehouplo ve tvorbu knížek na plný úvazek.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Vyzkoušela jsem spoustu technik, ale stejně jsem nakonec vždy skončila za šicím strojem. Je to podle mě nevyčerpatelná technika, která má téměř neomezené možnosti. Miluju látky, barvy a vzory, které mohu různorodě kombinovat a skládat. Srovnané látky se špulkami nití a knoflíky podle barev – to je moje! Knížky tvořím z bavlněných látek a velice kvalitní korejské plsti, která je pevná, drží tvar a nežmolkuje se.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspiraci čerpám všude kolem sebe. Nejlepší nápady se často objevují těsně před spaním nebo na cestách, během kterých si zapisuji poznámky, a až dozraje čas, tak se k nim vrátím. Někdy to trvá opravdu dlouho, než se z myšlenky stane reálný výrobek. Někdy je to dokonce tak rychlé, až se sama divím. Sem tam dostanu dobrý tip od kamarádek či zákaznic, a také několik nápadů vnukl i můj muž.
Na zakázku vyrábím částečně. Kromě tematických knížek a miniknížek, které mám připraveny skladem, se snažím dát zákazníkům možnost si svoji vlastní knížku složit podle preferencí. V nabídce mám několik typů stránek, z kterých si mohou vybírat, určit si počet či pořadí stránek v knížce. Vzhled obálky posléze ladíme přímo se zákazníkem na míru. Vybere si ze vzorníku látku na obálku, zadá jméno dítěte a doladíme i obrázek, tak aby byly obě strany spokojené.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Tvořím doma v dílně, k dispozici celou místnost plnou barevných látek, nití, knoflíčků a dalšího nepostradatelného materiálu k tvorbě. Když je to jen trochu možné, ráda si beru drobnou práci ven do lesa nebo parku. Nové návrhy stránek si kreslím třeba i v kavárně u dobré kávy nebo tam řeším méně zábavnou část podnikání, jako je administrativa.
Jelikož podnikám na plný úvazek, tak se tvorbě věnuji každý den, ani víkendy nejsou výjimkou, ale snažím se najít nějaký balanc. Vyhovuje mi ta volnost, ale spolu s ní jde ruku v ruce i velká sebedisciplína. Není lehké být sám sobě šéfem. :)

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
To je jednoduché. Bylo to ve chvíli, kdy jsem se rozhodla dát výpověď v práci a věnovat se jen tvorbě. Letos v létě už to bude 8 let. Mám velkou výhodu, že i když se čas od času objeví slabší chvilka nebo pochybnosti, mám doma podporu, která mě zase nakopne. Myslím, že tohle je moc důležité, a přála bych to každému, kdo se rozhodne podnikat a jít s kůží na trh.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Jsem typ člověka, který raději něco zkusí sám, než abych se ptala na rady ostatních. Co se týká šití, tak nejvíc mi pomohly hodiny a hodiny šití. Nikdy jsem neabsolvovala žádný kurz, ani nesledovala žádné návody. Jsem technický typ, a tak mám štěstí, že když něco vymyslím, nakreslím si výsledný vzhled výrobku. Tak je pro mě jednoduché představit si jednotlivé kroky, které povedou k žádanému výsledku.
Ale určitě mi pomohlo hodně věcí, které zdánlivě s vlastní tvorbou tolik nesouvisí, jako je naučit se pořádně fotit, zjistit informace o účetnictví a další administrativě, marketingové tipy a podobně.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Největší radost mám asi z jedné konkrétní knížky, kterou jsem vyráběla pro Centrum rané péče. Tato kniha pomáhá dětem s poruchou sluchu a jejich rodinám připravit se na první vyšetření. V knížce je vyobrazen příběh, který znázorňuje cestu k lékaři a samotné vyšetření, tak aby děti věděly, co je čeká, a nebály se. Tato kniha se ukázala být opravdu velikým pomocníkem nejen v komunikaci a přípravě dětí na vyšetření, tudíž jsem později její kopii vyrobila i pro další pobočku.
Potěší mě, když mi především stálí zákazníci dají volnost v tvorbě obálky nebo ve výběru stránek s tím, že mám jejich důvěru. Když poté knihu obdrží, píší mi, jak moc se jim výsledek líbí, a že jsem to trefila. A když k tomu přiloží ještě fotku nebo krátké video, je radost dvojnásobná. Není výjimkou, že děti s knížkami i spí v posteli.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Samozřejmě by se našlo pár věcí, které jsem si představovala trochu jinak, než ve skutečnosti dopadly. Určitě bych ze začátku věnovala víc času systematičtějšímu plánování. Taky bych mnohem dřív pořídila řezací plotr, který je teď mým velkým pomocníkem a šetří mi čas i energii. 

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Líbí se mi něžnosti od mi.ui a Jou Jou, plstěná zvířátka od pepadana nebo kiariku – plstění jsem také zkoušela, a tak dobře vím, jak náročné je vyrobit nějaké, a ta jejich jsou opravdu krásná. Jako milovnice ptáčků se ráda chodím kochat k Atropa Belladona a baví mě i puntíky od FUFO.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Cestováním, focením, pobytem v přírodě a nejraději vše dohromady. Ráda vyrážím s foťákem do lesů nebo k rybníku, kde se snažím zachytit krásy české přírody. Důležitá je i příprava a s tím spojené studium jednotlivých druhů zvířat či rostlin, jejich přirozeného habitatu, stravy, denní aktivity atd. Ale úplně nejraději tohle všechno dělám v zahraničí, kde je biodiverzita trochu pestřejší než u nás. Tímto způsobem jsem se mohla seznámit mimo jiné s krásami Kostariky, Austrálie, USA, Malajsie nebo Patagonie. Ti, co už mě nějakou dobu znají, určitě ví, že moje nejoblíbenější zvíře je tapír, a že jsem se za ním i několikrát úspěšně vydala do pralesů.

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Ráda bych pořád tvořila, měla z toho radost a dělala radost i zákazníkům. Velkým úkolem pro mě je dopracovat se k tomu, aby veškerá tíha neležela jen na mých bedrech a měla jsem k ruce nějakou výpomoc. 
Pravidelně bych se chtěla účastnit i offline akcí. Ovšem pro velké množství objednávek, které přijímám online, zatím zvládám připravit zboží na trh maximálně 2x do roka. Na trzích je pro mě velmi důležité vidět spontánní reakce zákazníků a pozorovat děti, jak si knížky prohlíží a zkouší, jaké možnosti tyto knihy nabízí. Často je to úplně pohltí a tráví u mého stánku opravdu dost času. Což je podle mě ta nejlepší vizitka toho, že knížky opravdu zabaví.
Ať už to bude na plný úvazek nebo částečný, nechci se tvorby vzdát. Člověk míní, život mění, ale jsem si jistá, že tvořit budu vždy.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Nesledovat a nezaobírat se příliš konkurencí, aby člověk nesklouzl k nějakému nechtěnému kopírování. Věnovat se plně tvorbě a najít si svoji cestu. Ne nadarmo se říká, že praxe dělá mistry. Z praktického pohledu je pro online prodej velmi důležité výrobek kvalitně vyfotit a správně popsat, zvlášť pokud není hned na první pohled jasné, k čemu slouží.
No a pak se u toho dobře bavit. Není to vždy jednoduché, ale není nutné se tím trápit. Brát to víc jako takový experiment a věřit si.