once upon a time

Chloe je kolekce, kterou doprovází vlastní pohádkový příběh. Zajímá Vás, kde se berou všechny ty kouzelné poklady z přírodních materiálů? Tak se pohodlně usaďte a nechce se unášet na křídlech fantazie...

♥ Bylo nebylo ♥

Na severu země, v překrásném zálivu, který získal své jméno podle bájné, obří chobotnice Arkwen, žil po staletí královský rod Tenwerů.

Tenwerové byli opravdovými seveřany. Byli divocí, nespoutaní, ale také velmi upřímní a spravedliví a podle pověsti byli jejich předky samotní „Ledové“.

O lidech „ Z Ledu“ se vyprávělo, že když přišla opravdu krutá a dlouhá zima, dokázali svá těla zmrazit a celý ten nečas tak přečkat. Některé legendy dokonce praví, že tak zůstávali i desítky let, a že za tu dobu vůbec nezestárli. Ale ať už tomu bylo jak chtělo, ať už někdy existovali obří chobotnice, ledoví lidé nebo snad dokonce kouzelníci, jedna z „příšer“, která byla po staletí ukryta v legendách, ožila! Celou věčnost tam dřímala a odpočívala, aby teď mohla udeřit v plné síle…

Loď s královnou Chloe právě zakotvila v přístavu, když v tom se ozval ten strašlivý, praskavý až skřípavý zvuk a v sekundě vše kolem pokryl led. Všechno a všechny jakoby uvěznil v čase, lidé, kteří byli v ten moment venku, se proměnili v ledové sochy, všichni. Všichni až na Chloe. Proto není divu, že se fantazie místních ještě prohloubila a o spojení královské rodiny s ledovými lidmi už téměř nikdo nepochyboval. O to větší pak bylo překvapení, když se po odchodu snad všech přeživších také Tenwerové rozhodli nakonec sever opustit.

Rod Tenwerů vládl obrovskému území a oplýval nesmírným bohatstvím. Teď ale vše pokryl led a sníh. A tak jim nezbylo nic jiného, než si zabalit pár věcí a odejít stejně tak, jako to musely udělat stovky obyčejných lidí před nimi.

Nebo snad nemusely? Měli šanci přežít po vzoru lidí z ledu. Byli opravdu jejich potomky? To už se asi nikdy nedozvíme. Co víme ale jistě, že cestou na jih ukryly poklad!

Tento poklad by nejspíš zůstal navěky ležet v zemi, nebýt prince Eskiela syna královny Saoirse, který přišel na svět o několik set let později, a to ve středozemí.

Eskiel úplnou náhodou narazil na starodávný svitek ve věcech své matky a nemohl odolat si nepřečíst jeho obsah. Více než příběh sám ho však zaujala otázka, co svitek, s takovým obsahem, dělá ve věcech ženy, která se podobným příběhům ze všech sil vždy bránila a označovala je za báchorky a povídačky.

Eskiel byl nespoutaný mladý muž, žilami mu kolovala Tenwerská krev, a tak se rozhodl přečíst příběh u královské večeře. Čekal, že bude královna zuřit, ale nedokázal odolat pokušení trochu svou věčně vážnou matku poškádlit. Královnina reakce však byla zcela jiná...

Příběh, který zazněl toho večera, byl totiž tím, který jako malá tak ráda slýchávala před spaním. Vyprávěla jí ho maminka a vždy ji kladla na srdce, aby jej nikdy nezapomněla. Jednoho dne jí ho, pro jistotu, darovala sepsaný v malém svitku. Byl to příběh o seveřanech, jejích předcích, kteří prchali před tvrdou zimnou a o pokladu, který museli po cestě ukrýt. Když Saoirsini rodiče tragicky zahynuli, proměnil se její milovaný příběh, společně s dalšími které znala, v připomínku velké bolesti a smutku ze smrti rodičů. Proto svitek ukryla a už se nikdy neodvážila si jej znovu přečíst.

Tím tajuplným pokladem měly být především šperky královny Chloe. Podle legend to ale nebyly žádné klasické šperky. Chloe si po vzoru svých předků libovala v netradičních, především přírodních materiálech. Chloe milovala, spíše než plesy a večírky, lov a projížďky na koni. Nejraději se toulala po lesích a dlouhé hodiny trávila na rozlehlých písečných plážích krásného zálivu Arkwen. A tak nebylo výjimečné spatřit královnu ozdobenou náušnicemi z kožešiny, kůže, nebo peří. Byla také velkou milovnicí perel. Dokonce sama pořádala perlové výpravy. Více než ty mořské si ale oblíbila perly říční. Možná proto, že jejich častým nalezištěm byla řeka Liffe, která měla být obdařena vodou s léčivými schopnostmi. Kromě léčivých schopností vody z řeky Liffe, věřila Chloe také v léčivé schopnosti kamenů a právě proto často vyžadovala, aby také ony byly součástí jejích šperků.

Šperky byly velmi netradiční, což ještě umocňoval fakt, že jejich výrobcem byla žena. V té době to bylo naprosto ojedinělé. Nad návrhy nových šperků spolu často šperkařka Aurora a královna Chloe trávily celé hodiny, a tak se z nich brzy staly dobré přítelkyně. Proto byly šperky vyráběny velmi pečlivě a s úctou, kterou Aurora ke královně cítila.

Uvnitř svitku byla kromě příběhu ukryta také mapa, velmi stará mapa s pokladem!

Týden před tím, než Eskiel našel svitek a rozhodl se starému příběhu znovu vdechnout život, doputovaly do středozemí správy od průzkumníků ze severu, a to takové, že ta nejdelší a nejkrutější zima se pomalu chýlí ke konci.

A tak nadešel čas vydat se hledat dědictví, které čekalo v úkrytu více než tři sta let.