Týnka: Fler byl na začátku jako malá zahrádkářská kolonie

"Vítám vás v mém virtuálním obchůdku, kam můžete přijít kdykoliv... Ve dne i v noci... A vždycky najdete dveře otevřené. Ty dveře nevržou, v regálkách je stále všechno urovnané, na zemi není našlapáno a ostatní zákazníci vás tu nebudou rušit... Mohou vám jen nenápadně vyfouknout něco pod nosem ;-)" Vítejte u Týnky!

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Jmenuji se Martina Eliášová, je mi 38 let a žiji s manželem a dvěma syny (12 a 4 roky) v panelákovém bytě v zámeckých Libochovicích. Jméno Týnka mi jako přezdívku kdysi dali spolužáci na gymnáziu - potom na dlouhá léta zmizelo - a s mým vstupem na Fler opět ožilo a s ním i spousta vzpomínek na léta studentská.

Protože mi štěstí nepřálo, vysoká farmaceutická se nekonala a já zakotvila na střední zdravotnické škole a našla práci, která mě bavila a vlastně baví dodnes. Ještě před půl rokem by pokračování tohoto mého představování vypadalo úplně jinak. Byla jsem na mateřské, na které jsem díky úžasné povaze svého druhého syna odstartovala podnikání a zkoušela, zda tvoření povýším i na své hlavní zaměstnání. Nestalo se tak a já jsem díky hezké nabídce na návrat do nemocnice na oddělení kardiovaskulární JIP před necelým měsícem znovu oblékla sesterskou uniformu. Vlastně jsem ani na chvilku nezaváhala, protože mám možnost pracovat jen na část úvazku, a tak věřím, že se mi povede skloubit práci v nemocnici i flérování. Nakonec - úplně nejlíp se plete v noci… V rytmu srdcetlukoucích monitorů.
Jinak mým dalším koníčkem je astrologie, kterou jsem studovala téměř osm let ve dvou známých českých hvězdopraveckých školách a kterou se vlastně učím každý den. Tak jako mě k batice a malování na textil přivedl mladší Kubík, k astrologii jsem našla cestu díky staršímu Honzíkovi. Prostě platí, že děti jsou naše šance!

Ze kterých materiálu nejraději tvoříte, případně jakou techniku máte nejraději?
Můj obchůdek na Fleru je z velké části naplněný batikovaným a malovaným textilem, takže by se mohlo zdát, že právě malba na textil bude odpovědí na tuto otázku. Ale pravda je taková, že ze všeho nejraději cinkám jehlicemi, mám ráda příze, vlny, bavlny… Prostě klubíčka. Jako se korálkářky přehrabují a kochají svými korálky, já se balím do měkkých klubíček. Nu a vždycky když se chystáme k příbuzným do Německa, těším se, jaké vlněné poklady si zase přivezu. S tímto materiálem souvisí i další moje oblíbená technika, které bych se chtěla v budoucnu věnovat mnohem víc – Crazy Woll.
Ale zpátky k malovanému textilu. První tričko jsem namalovala před více než 4 lety, takže už to asi není láska, ale pevný vztah… Je mi v něm dobře a doufám, že se mi ho i přes všechny moje „bokovky“ povede udržet. Z technik, které používám, mám nejraději batiku… Míchání nejrůznějších odstínů barev a moment překvapení, když je hotovo. Batice jsem věnovala svůj největší hrnec na bramborový salát a ejhle… Nestalo se vůbec nic. Nikdo si toho nevšimnul a salátu nám o Vánocích zbývá pořád stejně.
Malování samotné mi pomáhá odpočívat v tom pravém slova smyslu. Ke stolu s barvami usedám totiž jen v noci, když všichni moji chlapi spí… Já kreslím, přemýšlím, čistím si hlavu a klidním tak svou cholerickou beraní povahu.

Jaké materiály a techniky jsou pro vás naopak záhadou?
Tak těch by bylo spousta, protože opravdu nejsem žádný umělec… Spíš trpělivý řemeslník. Obdivuji ale práci se sklem, o níž nevím vůbec nic. Láká mě patchwork, rouno a mokré plstění - těmto záhadám bych moc ráda někdy v budoucnu přišla na kloub.

Jak jste se ocitla na Fleru a jaké tu máte plány?
Na Fler jsem se proklikla šťastnou náhodou - už vůbec nevím odkud, ale byla to láska na první pohled.
Plány? Nevím, jestli se toto dá plánovat, protože já už si určitě víc než půl roku říkám, že se budu více věnovat již zmiňované Crazy Woll a větším dílkům, než jsou malovaná trička, a pořád stojím na té křižovatce a ne a ne odbočit. Takže mým jediným přáním je nahodit ten blinkr co nejdříve a beze smyku.

Co se vám na Fleru nejvíce líbí a co byste vylepšila?
Pamatuji úplné začátky Fleru. Byla to malá zahrádkářská kolonie s jedním zahradníkem, který tu pobíhal… Stavěl ploty, ohraničoval nám políčka, zapichoval směrovky, jmenovky a ukazatele. Nejenže jsme se znali všichni navzájem a každého nového zahrádkáře jsme stihli přivítat, ale stíhali jsme i pochválit každou krásnou nově vykvetlou kytičku, která tu vyrostla.
Po roce a půl je všechno jinak… Ty nejkrásnější květy se trhají hned po rozkvětu, některé ani nezahlédnu a už dávno neznám všechny sousedy jménem. Prostě Fler se mění každým dnem, líbí se mi tu a přemýšlet o tom, co bych vylepšila, nestíhám. To dělají jiní a dělají to dobře!

Co zajímavého jste naposled četla / viděla / objevila na internetu, doporučte.
Za poslední měsíc jsem přečetla několik zajímavých knih s podobnými názvy. Např. EKG v praxi - EKG stručně, jasně, přehledně - EKG a jeho hodnocení… Nezdravotníkům nedoporučuji ;-) Jinak v časech nehektických se ráda vracím ke knížkám Barbary Erskinové a samozřejmě k mnoha neučebnicovým knihám s psychologickou astrologií.
Na internetu stíhám jen Fler, své osobní stránky a zahraniční e-shopy s klubíčky. Po nocích často maluji u českých odpočinkových filmů - favoritem je Medvídek, Román pro ženy a Účastníci zájezdu… V televizi vede Dr. House.

Jak propagujete svoji tvorbu?
Tři roky mám vlastní internetový obchod, který ale kvůli Fleru hodně zanedbávám. Každé léto pravidelně vyrážíme se sestrou na několik jarmarků, protože i tento způsob prodeje má něco do sebe a přímé reakce nakupujících jsou to, co mi u internetového prodeje chybí.

Jak si představujete svůj život za deset let?
Jsem snílek realista… Pokud se toto spojení nevylučuje. Nemyslím si, že za deset let se toho příliš změní… Budu dál chodit do práce s vidinou dalekého důchodu. Ale když mrknu přes růžové hvězdy… Vidím malý domek s velkou zastřešenou terasou, ohromným košem s klubíčky, pohodlným křeslem, ve kterém sedím s jehlicemi v ruce a přemýšlím. Všichni moji muži jsou o něco moudřejší, spokojení a můžu být na ně pyšná. Sedíme kolem kovaného stolu, pijeme čaj a povídáme si… Kdo poseká zahradu, kdo nakoupí… Za oknem mé pracovny je na stole zbrusu nový šicí stroj…
Ale ne - patchwork mám v plánu až v důchodu, stejně jako studium psychologie na univerzitě 3. věku. A to už je jiná pohádka.

Na co jsme se vás zapomněli zeptat? :)
Děkuji, mně to myslím stačilo!

A to my bychom se klidně ještě ptali :) Děkujeme za rozhovor!