Tož vás toď vitám a poďte se podivat, co všechno sem ručo verobela! 
Asi už ste přišli na to, že su z Hané a že se vám toď snažim připomenót to krásny – dneska už aji skoro zapomenuty nářeči. Já taky nésu zas tak uplně stará baba, abe mě to eště šlo až tak na jedničku, ale dělám, co možu.
Ručni práce miluju! Ať už je to šiti, pleteni, háčkováni, vešiváni a aji tak nejak malováni na hadre – textil se temu dneska řiká. Nemožu večir jenom tak lapět a čučet na televizu, aniž bech o teho neco nekutila. No a co si bodem vekládat – zima je dlóhá, na zahradu se jit nehodi a tož co pak!? Všechno sem se naučila jaksi tak samostatně a furt bech teho určitě měla eště hodně co dohánět.
Bodo vám sem postupně nosit okazovat te svoje vétvory, ale slebojo, že jenom te, co bodó pěkňóčky – né dycky se mě šecko povede tak, jak bech si sama představovala. A nebojte se mět ke mě nejaky ty připominky, konstruktivni aji kriticky – šecko se počitá.
No a jináč se menuju Slávka a Boruvka je moja milovaná fenečka Leonbergera + eště mám jeji dceru = švihló Eru.
A z ikonky na vás kouká EGON - muj prvni a už pryč Leonberger.