V zimě v dílně u šicích strojů, v létě na chaloupce u lesa. Tam najdete nejčastěji Beatrice-Bibi. Začínala šitím dětských sukýnek a mikinek, za 10 let tvorby na Fleru se ale její portfolio rozrostlo a vybavili byste si u ní celý šatník. Oblečení z její dílny jen hýří barevnými vzory a ať už si oblečete mikinu, šaty nebo legíny, budete si připadat, jak kdybyste protančili po malířské paletě.

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Pod značkou Beatrice-Bibi se nyní schovává celá naše rodinka, ale obchůdek jsem založila já již před deseti lety, a tak se ujmu slova. Bibi vznikala, když byly děti malé – bavily mě roztomilé kytičkové mikinky a vestičky, které děti zbožňovaly, a já pak tvořila tepláčky a sukýnky… Vše z coral fleecu a s motivy zvířátek, princezen, květin. Postupně děti rostly a tvorba se začala měnit z roztomilého na stylové dětské oblečení a nyní již dámské a pánské. V tvorbě pro děti pokračuji, ale už ne tolik jako kdysi… Tenhle profil se stal takovým rodinným – tvoříme všichni a hlavně nyní, jak jsou omezené ostatní zájmy.

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Já šiju a pořád mě to baví – vymýšlím a navrhuji nové modely. Na vzniku se podílí celá rodina, od nápadu, přes výběr materiálu, šití, focení a také vkládání na internet. Pak také rádi děláme šperky – hlavně energetické náramky a náušničky, také něco málo se dřevem – v dílně začínají vznikat stojany na ukulele, poličky… Ty vznikají na chalupě v létě, kdy se přesuneme do kutilské dílny místo šicí. Bibi se zajímá o návrhy interiérů a někdy se povede přijít ke starému kusu nábytku a ten pak prochází renovací.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Inspirace je všude kolem – často v přírodě, v přáních zákazníků, v představách dětí a přátel… Na zakázku vyrábím úplně nejraději – posouvá mě to dál.

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
V zimě v dílně u šicích strojů a v létě na chaloupce u lesa.

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Koníček to je pořád – mám to štěstí, že má práce je i mým koníčkem. Když jsem v dílně o víkendu a někdo řekne, že pořád pracuji – vždy odpovídám, že se bavím a věnuji se svému koníčku.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Hodně jsem se naučila sama, pořád jsem zkoušela a vymýšlela a tvořila – až jsem byla s výsledkem spokojená – tedy pomohla mi asi trpělivost, nevzdávat to, když se nedaří… Ráda jsem četla Kreativ a Burdu – na začátku své tvorby jsem tam hledala inspiraci. Důležitá však byla podpora mé rodiny – kdyby mi tolik nepomohli, nebyla bych dnes tam, kde jsem. Za to jsem jim neskutečně vděčná.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Na mikinku kytinku – šiju ji již roky – vždy je originální a pořád ji mají holky rády… 

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Nejspíš bych tolik času netrávila v dílně, jeden čas jsem to hodně přeháněla, ale všechno beru tak, že to má být, a tak jsem za svoji cestu moc ráda, naučila mě toho spoustu.

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Do všech, kde se dělá keramika, kde jsou fotky, obrazy, vůně dřeva a kůže… Vždy hledám dárky pro své milé zde na Fleru.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Nejraději jsem se svojí rodinkou, hrajeme na hudební nástroje, zpíváme, povídáme si nebo hrajeme stolní hry. Moc ráda čtu, chodím na procházky s pejsky, tvořím divadlo s dětmi i dospělými. Někdy ráda fotím, jindy zase kreslím… a pořád se učím. :)

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Za rok to bude asi podobné jako nyní, více možná budeme letos v létě v dílně na chaloupce kutit se dřevem. Za deset let, to si neumím představit – právě letos je to 10 let, co jsme na Fleru s Bibi a tedy – když porovnám začátek své tvorby a to, co umím nyní – za deset bych se toho tedy mohla naučit mnoho nového. Těším se na to, co těch 10 let přinese za výzvy…

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Buďte trpěliví, tvořte a tvořte. Každý, kdo rád tvoří, si své místečko ve světě Fleru určitě najde.