Čím se baví studentky animace, když zrovna neanimují? Soudě podle Anny alias Stellion vyrábějí pestré brože, které pak na sobě a svém okolí pečlivě testují a v případě úspěchu je nabízejí na Fleru. Nebo chodí na výlety a za kulturou.

Řekněte nám něco o sobě.
Jmenuji se Anna Mastníková, narodila jsem se v Turnově, v srdci Českého ráje. Vždycky jsem ráda kreslila, a tak jsem šla po přijímacích zkouškách do Brna na střední školu umělecko-průmyslovou, na obor vědecké kresby a ilustrace (hlavně tedy kvůli té ilustraci:). Nakonec jsme si ale řekla, že bych svoje kreslení chtěla posunout někam dál, rozhýbat tu kresbu, a tak nyní studuji na Vysoké škole umělecko-průmyslové obor Filmová a televizní grafika. Po vyzkoušení všech různých animačních technik od animace ploškové, poloplastické, loutkové a animace s živým hercem u mě zvítězila animace kreslená. Věnuji se tedy hlavně této animační technice a v poslední době jsem ještě "propadla" výrobě filmových loutek.

Jak jste se dostala k tvoření?
Už na střední jsem si šila různé doplňky a drobnosti, až jsem se dostala k šatům. Chtěla jsem, aby šaty byly co nejvíc multifunkční (vlastně jsem si stěží ušila jedny slušné:), tudíž byly beze všech ozdob. Přemýšlela jsem, jak je co nejjednodušeji a zajímavě obměňovat. Po dlouhé éře výrazných náhrdelníků, náušnic a náramků jsme dospěla k brožím. Podle mne je to vlastně nejlepší doplněk, jelikož brož může být cokoliv, je to takový malý nositelný objekt, který se nijak neváže na tělo, jako třebas náušnice (aby nebyly těžké, aby nevadily při pohybu hlavy atd.), a proto může být různorodý. Člověk si brož může prostě připnout kamkoliv a ta to oblečení vždycky nějak ozvláštní.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Jsem v posledním ročníku školy, a proto to mám tak půl na půl, snažím se ani jedno nijak nezanedbávat, ale i když třeba teď, v předvánočním období, se asi věnuju více výrobě broží.
Snažím se nachystat hodně broží a výrobků do obchodů a hlavně na trhy, na které velmi ráda chodím. Mám na svoje brože od zákazníků přímé a konkrétní odezvy. Je vždycky skvělé, když se ke mně zákaznice (ale i páni zákazníci) vrací s tím, že jim brož dělá radost a že chtějí další pro sebe nebo jako dárek. Hodně lidí ale také přijde s tím, že si minule koupili jen jednu, a to zrovna nějakou nenápadnější, a teď, když zjistili, že se jim dobře nosí nebo že jim tu brož někdo pochválil, chtějí nějakou další, větší anebo výraznější. Stávají se více odvážnými a neohlížejí se, co o nich řekne okolí... Z toho mám opravdu radost.

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Moje první brože, které jsem si vyráběla pro sebe anebo jako dárky pro přátele, byly ze dřeva, pomalované a zalakované. Po sérii neúspěšných pokusů s lepením kůží, koženek a všemožného jsem došla k tomu, že stejně nejlepší jsou věci šité, hezky vše pevně přišito na uzlík.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Nejdříve si všechno skicuji, třebas ve vlaku, tam je na to nejlepší klima. :) Musím mít ale pořád na paměti, že papír není plsť a leckdy brože vypadají skvěle na papíře, ale když to zkusím ušít, vyjde patvar. Následuje proto hodně zkušebních prototypů, než se doberu nějakého výsledného tvaru. Brož pak nosím a podle toho, jestli má ohlas u přátel a známých, začnu přemýšlet o jejich "veřejné" výrobě.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Asi sama sobě jsem svým kritikem, jenže já si pro sebe vždycky vyrábím brože velké, předimenzované, opulentní... A pak je ten čas, kdy nastoupí moji rádci, přátelé a doporučí mi prototyp zmenšit a zjednodušit, zmenšit a zjednodušit... A tak.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
První, co jsem si na Fleru koupila, byla brož od _an, proto bude u mne asi nejoblíbenější, ale od té doby, co se s tvůrci setkávám i osobně, u mě vedou yo-soy, bee sting, cvok, jiva a spousta dalších, jež mám v oblíbených.

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Tak to bude asi Medvídek z mého posledního tvůrčího záchvatu. Dlouho jsem hledala, co jiného by mě tak ještě bavilo víc než brože, a tak jsem se oklikou zase přes to studium animace dostala k šití malých cestovních zvířátek. Inspirovala mě k tomu moje kamarádka. Její přítel odjížděl zlézat kamsi rumunské hory. Ona s ním nejela, a tak mu chtěla dát něco jako talisman na cestu a zároveň nějakou legraci, co si s ní může hrát (asi jsme stejně všichni děti), fotit si ji na těch vrcholových horách a co se vejde do každé kapsy.
Ale jinak moje "stálice" je brož ptáček, přestože patří k těm nejstarším typům, tak mě pořád baví ten typ šít a barevně kombinovat.

Nosíte výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Ano nosím, jsem něco jako ochutnávač, nenabízím nic, co bych dopředu neměla ozkoušené. Jen tedy ve větším měřítku.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Nejradši si čtu, když venku prší, nějaký pořádný román. Anebo pokud je čas vhodný k cestování a výletům, tak navštěvuji své zahraniční kamarády, poznávám jejich zvyky a ochutnávám jejich kulinářské experimenty. Zúčastňuji se filmových festivalů zaměřených na animace, které mne vždycky navnadí k nějakému samotnému tvoření, kreslení, natáčení. Po večerech se jdu ráda někam kulturně vyžít, divadlo, kino, vernisáž, a pak někam do tančírny!

Jak vypadá váš ideální den?
Vzbudí mě nějaká svižná píseň, co mi vnukne tu inspiraci, takže celé dopoledne mi jde práce sama, oběd někde na terase s výhledem do krajiny. Odpoledne s pocitem dobře udělané dopolední práce někam na výlet, hrady, zámky a muzejní expozice (nejlépe historie kostýmu), to je moje. A večer v plném lesku svých broží a šperků bych se vydala někam s přáteli protančit střevíce na nějaké osvědčené hitovky. Vše s šampaňským v ruce...

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Plánů je spousta, ale hlavní je dokončit diplomovou práci, animovaný film. Pak si dál kreslit, šít brože a výletovat. Chodit na různé trhy, márkety a blešáky a dál se setkávat s fajn lidmi, kteří mě inspirují a mám je ráda.