FLER PRODEJCI POD LUPOU
---------------------------------------------------------------------------
„Fler prodejci pod lupou“ je klub, který byl založen v listopadu 2009, aby Vám mohl týden co týden přinášet rozhovory s úspěšnými i méně úspěšnými prodávajícími. Cílem této aktivity není konkurovat rozhovorům, které znáte z titulní strany Fleru, ale umožnit Vám lépe poznat třeba i ty, kteří se na přední stranu nemají šanci dostat. V rozhovorech se můžete dozvědět zajímavé odpovědi na otázky týkající se jejich tvorby i běžného života.
Chcete-li vědět více o prodávajících, které můžete na Fler.cz potkat, čtěte dále. Pokud máte zájem o vlastní rozhovor nebo chcete mít přehled o již proběhlých rozhovorech, staňte se členy klubu. Kompletní seznam starších rozhovorů a aktuální informace naleznete také zde.
Všechny prodávající zpovídá Elisa.Day a tímto děkuje za jejich čas, ochotu a spolupráci.
---------------------------------------------------------------------------
Dnes se Vám představuje Ája Netušilová alias Valerie.atd
Motto: Neodsuzujme něco, co neznáme.
Kdo jsi, kde jsi a co děláš?
Jmenuju se Ája, je mi 33 let, mám skvělého muže a dvě děti (čtyřletou Julinku a dvouletého Jonáška). Prožívám nejhezčí období v životě a mám pocit, že konečně začínám dostávat rozum.
Narodila jsem se v Olomouci jako třetí ze čtyř dětí, tam jsem prožila většinu svého života, školku, školy, hudebky, sbory, kroužky, tam jsem poznávala všechna tajemná zákoutí města a jeho okolí, podnikala výpravy po Moravě, našla své kamarády, první, druhé, třetí ... lásky.
Studovala jsem Střední pedagogickou školu v Přerově a po ní Muzikologii na FF UP v Olomouci. Učila jsem hru na klavír, flétnu a kytaru, pracovala v Domě dětí a mládeže, jezdila věčně na tábory s přírodovědci, s mentálně postiženými dětmi, s hudebníky, učila dědečky a babičky pracovat s počítačem :), hrála s dixíkem, s folklorním souborem ...
Pak jsem potkala svou poslední a největší lásku a odešla za ní do Prahy. Narodily se nám děti, vzali jsme se a je nám spolu dobře. Žijeme na vesnici kousíček od Prahy. Zatím. Brzy tomu bude jinak, Morava volá...
Všechno se tak nějak pořád motá kolem dětí, každý druh práce, kterou jsem kdy dělala s nimi nějak souvisel. Teď jsem na rodičovské dovolené, takže opět děti, tentokrát vlastní, což je úplně jiné a mimořádně si to užívám. Cítím, jak rychle to letí a jak je tohle nádherné období pomíjivé.
Vedle toho se ještě trochu zapojuju do chodu místního dětského centra jako pančitelka v miniškolce, divadelnice, hudebnice, čarodějnice, čertice a jiná opice, co se tak zrovna namane. No a furt doma něco kutím. Je to relax, který nutně pořebuju. Maluju, pletu, modeluju, piluju, řežu, lakuju, batikuju. objevuju ..., vedle toho zpívám jak na lesy, hraju na klavír a na kytaru...
Zbožňuju staré věci – ty, co mívají po šuplíkách babičky a dědové, ty co nepochopitelně končívají na smetišti, ty co vydrží 30, 40, 50 let a stále fungují, ty co se noří ze vzpomínek na dětství. Nikdy nezapomenu na vůni, atmosféru a kouzlo obchodů v Olomouci, kam jsem jako malinká chodila s bábinkou. Galanterie u hodin, cukrárna na začátku dolního náměstí, železářství v Riegrovce... ta vůně, těch nádherných věcí, zbylo jen to železářství. Když můžu, jdu tam a nakupuju do kornoutků z novin :)
Na Fler jsem narazila náhodou a okamžitě mě nadchl. Od začátku byly v mém krámku vidět souběžně pletené hračky a bižuterie. Ty pletené potvůrky dělávala moje bábinka podle nějakých pradávných popisů, měla je strašně precizní a jednu jako druhou. Pamatuju si jejího Mikuláše, Kominíka a Sněhuláka. Maminka nám zase dělala myši, králíky a myslím, že i nějakou kočičku. Vůbec je neměla precizní, ale srandovní, s poťouchlým výrazem. Vzpomněla jsem si na tyhle hračky, když jsem čekala první dítě, musela být doma a ležet. Zkusila jsem vzít jehlice a klubíčka a uplést první postavičku, myslím, že to byla opička. Vypadala nevalně, poněkud rozplácle, oka byla veliká, nevzhledná a prosvítala jimi vata. Nevzdala jsem to, koupila si časem užší jehlice, rouno na cpaní, pytel klubíček a rozjela jsem se. Bavilo mě vymýšlet draky, kočky, koně, opice, stonožky, kravičky, želvy, tučňáky, slony, pohádkové postavičky.... Baví mě to pořád.
Ty zkušební, testovací naštěstí odskákaly moje vlastní děti a mí kamarádi. Bylo jich přes stovku. Když se to trochu vykřesalo do přijatelné podoby, zkusila jsem je nabídnout na Fleru a líbili se.
Korálky a sadu kleští mi jednou koupil můj muž na vánoce. Netušil, co tím nastartoval. Začala jsem experimentovat a drželo mě to skoro dva roky. V současnosti bižu komponenty vystřídaly dráty, které se snažím přetvářet tak, jak chci, zkouším z nich šperky, různé objekty a hlavně zvonkohry. Směřuju čím dál víc k pilám, kleštím, plameni, svěráku, kladivu, pájce a vrtačkám :)
Jak jsi se dostala k tvoření?
Nedostala jsem se k němu, vyrůstala jsem s ním. Nepovažuju to za nic jedinečného, myslím, že většina rodičů s dětmi něco tvoří, hraje si, vzpomíná na vlastní dětství, znovu objevuje již objevené. Vždycky jsme doma s maminkou něco vyráběly, souviselo to většinou s různými tradicemi v průběhu celého roku, ale naučila mě i základy běžných ručních prací. Já na to strašně ráda vzpomínám, nejradši když se zatáhne obloha, je bouřka, přítmí, uvnitř teploučko, sucho, déšť šupotá na dům ... vybaví se mi korálky, klubíčka, papír, nůžky, lepidlo, barvičky, hlína, dřívka, vosk, látky, nitě, jehly, modurit .. a znovu cítím tu klidnou a příjemnou atmosféru a totéž se snažím dát i svým dětem. Když usnou, užívám si tvorbu zase jinak, sama.
Jak vzpomínáš na své začátky na Fler.cz?
S úsměvem. Hlavně na svou prezentaci výrobků. Jistý posun k lepšímu jsem už zaznamenala, ale pořád se učím vše nafotit co nejlíp a pořád to neumím.
Čeho bys na Fleru chtěla dosáhnout?
Nemám žádné mety, kterých chci dosahovat. Jsem šťastná, když se moje práce stále líbí, prodává a hlavně vylepšuje.
Jak vznikla Tvá přezdívka a co znamená?
Vznikla druhoplánově, v občance mám sice Alena, většinou jsem ale pro všechny Ája, říkají mi tak od čtrnácti skoro všichni. Bohužel jasné, čitelné a zapamatovatelné nicky Ája, Aja, Aya apod. už byly zaregistrované. Valerie.atd je vlastně Valerie a týden divů, což je jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů, knížka je taky skvělá a Valerie je nádherné jméno.
Co Ti na Fleru dělá největší problémy?
Pořád se snažím vylepšovat fotky, protože sebeúžasnější výrobek se v tom Flerském moři ztratí jako nic, když nezaujme. A mrzí mě, že nestíhám číst diskuze v klubech, které mě zajímají. Nedostatek času, to je můj největší problém na Fleru :)
Co na Fleru postrádáš? Co bys ráda změnila?
Já jsem s Flerem naprosto spokojená. Nic nepostrádám, nic bych neměnila, myslím, že je to dobře šlapající organismus, který se o svůj chod a všechny uživatele stará vzorně. Neustále se něco nového objevuje, je tu prostor ke kritice, stížnostem, pochvalám, návrhům na zlepšováky. Kdykoliv jsem potřebovala něco vysvětlit, pomoct, vždycky jsem byla vyslyšená a dostala jsem odpověď či radu ve velmi krátkém čase. Zkrátka palec nahoru všem z Fler týmu a velký dík za vaši práci!
Chystáš ve svém obchůdku nějaké změny?
Do budoucna bych ráda přidala nový druh zboží a taky máme nějaké drobné plány s cínařkou.
Kde všude tvoříš? Jak vypadá Tvůj tvůrčí (ne)pořádek?
Ano, můj tvůrčí nepořádek, to je správný výraz. A kde všude? Všude. Naštěstí mám velkorysého muže, občas je to tu fakt síla. Ale snažím se to krotit, udržet v mezích snesitelnosti a když to už ohrožuje děti na životě a dospělé na zachování duševního zdraví, tak z gruntu uklidím úplně všechno a minimálně týden pak všechno hledám. Těším se, že se mi (doufám) brzy splní můj sen a já budu mít dílnu.
Jsou nějaké techniky, které by ses ráda naučila?
Těch je! Ale to by musel snad mít člověk víc životů. Líbí se mi obecně řemeslná poctivost, stará škola, myšlení našich dědečků a pradědečků, kvalitní materiál, svědomitý a láskyplný přístup k práci. Moc mě přitahuje tradiční šperkařina, umělecká kovařina, točení na hrnčířském kruhu, pravý smalt, fascinující foukané sklo, obdivuju když někdo umí dobře ušít zajímavý a neotřelý kousek, ručně vyřezat něco ze dřeva, otesat kámen, namalovat obraz...
Nakupuješ nebo pouze prodáváš? Kolik věcí už sis na Fleru koupila?
To víš, že nakupuju, mám několik svých opravdu oblíbených tvůrců, ke kterým se ráda vracím, protože mají krásné, originální a kvalitní zboží a navíc se s nimi můžu domluvit, pokud mám nějaké speciální přání. V tomhle spatřuju velikou výhodu nákupu na Fleru oproti jiným způsobům nakupování. Odpověď na druhou otázku: hodně :)
Kolik času denně trávíš na Fleru?
Štěstí, že ses mě nezeptala tak před rokem a půl, to jsem fakt zírala hodiny na tu spoustu věcí, probírala se, hledala, objevovala, kochala se, diskutovala, teď už jednak zhruba vím ke komu pro co jít, mám víc práce a taky jsem si jinak zorganizovala čas a věnuju ho víc dětem nebo tvorbě. Průměrně to bude (pokud nepočítám vkládání výrobků a úpravu fotek) tak hodina, rozkouskovaná v průběhu celého dne.
Vyjmenuj 5 prodávajících (které obdivuješ, ráda bys doporučila, máš ráda, stojí za pozornost...):
To je těžké redukovat takovou řadu úžasných tvůrců, kterých si tu vážím na pouhých pět, navíc jsem tu navázala osobní přátelství a setkala se se skvělými lidmi ...
smu (za její nádhernou a kvalitně odvedenou práci, neustálou inovaci, energii, nadhled, vlídnost, vtip, prostě ji mám ráda)
Frape (za to, že mě naučil spoustu věcí a za jeho neskutečně poctivý přístup k řemeslu a trpělivost)
alias (na jejích vinylových krásnostech ujíždím od chvíle, co jsem ji tu objevila a mám jich doma pěknou sbírku)
LucyHudec (která se po odmlce k mojí veliké radosti vrátila, její obrazy jsou jako moje sny, miluju je)
rozmar (pro nádherně rozmarnou a barvenou módu)
(a pletynka, Metudka, Měďák, Tenkovar, cinarka, babazinka, ATOM RAT, RARA, Pristela, Marcipánek, Odrobinka, ARVAVNAJ, Arna, Tereza O., mi.ui, Jou Jou, Majestick, Vanda a Valerie... no jo, pardón, já vím, jenom pět!)
Co Tě kromě tvoření ještě baví?
Baví mě moje děti, můj muž, hudba, knížky, zpěv, čtyřručky, divadlo, opera, tanec, výstavy, performance, cestování, noci pod širákem, tábory pod stanem, příroda a přírodověda, focení, dobré jídlo, dobré víno, dobří lidé
Jaká je Tvá pozitivní vlastnost?
Umím se vcítit. Umím naslouchat. Umím mlčet. Dokážu být velkorysá, snad.
A nějaká špatná?
Jsem lenoch. Kavárenský povaleč. Hospodský floutek. Požitkář. Jsem nedůsledná. Ve všem se furt rýpu, hledám na věcech napřed to špatné, dobré až později. Jsem bordelář. Jsem hubatá. Občas někoho zraním přímým vyřčeným názorem, kritikou, soudem, který bych mohla líp promyslet a diplomatičtěji zaobalit. Pak mě to moc mrzí.
Jakou hudbu ráda posloucháš?
Na tohle se mi těžko odpovídá, poslouchám hudbu napříč žánry, styly, obdobími, podle momentální nálady. Někdy nejradši poslouchám ticho.
Často mi tu hraje Bittová, Kellarová, Viklický, Stivín, Lapčíková, Psí vojáci, Hapka, Ježek, Plastici, 4tet, Nerez, Neřež, Navarová, Hegerová, Koubek, Vltava, Zuby nehty, Ebeni, Nohavica, Plíhal, Jablkoň, S+Š, V+ W+J, Traband, Müller, OPSO, Melody makers.....
Agata Christie, Laco Deczi, Frank Sinatra, Chick Corea, Diana Krall, Frank Zappa, Ella Fitzgerald, Louis Armstrong, Aretha Franklin, Pink Floyd, Led Zeppelin, Black Sabbath, David Bowie, Manu Chao, Kila, Queen, Edith Piaf, Morcheeba, Doors, Portishead, Einstürzende Neubauten, Goran Bregovič, balkánský folklor, Tara Fuki, Vladimir Vysockij...
miluju vážnou hudbu, operu, balet, varhany ... Bach, Vivaldi, Haydn, Mozart, Beethoven, Zelenka, Vejvanovský, Čajkovskij, Prokofjev, Šostakovič, Stravinskij, Schubert, Verdi, Rachmaninov, Liszt, Smetana, Dvořák, Ježek, Wagner, Rossini, Debussy, Chopin, Gershwin, ......... folklor, čistotu a prostinkou krásu lidovek...................
Co ráda čteš a jaké filmy máš ráda?
Četbu od dětství hltám, teď po ní teda občas hladovím, o to víc se ale vracím ke svým oblíbeným knížkám z doby dávno minulé, které čtu svým dětem.
Moje srdeční záležitost je Mistr a Markétka, Poslední kabriolet, Nachové plachty, Čarodějův učeň, Snídaně šampionů, Šutkopis, oblíbení autoři: Bulgakov, Dostojevskij, Čapek, Havel, Fuchs, Kohák, Kraus, Jirous, Kundera, Klíma, Jelínek, Pala, Lustig, Hrabal, Bondy, Škvorecký, Šabach, Nezval, Nikl, Skála, Charms, Banks, Sartre, Skácel, Exupéry, Topol, Coelho, Poe, Wilde, King, Nezval, Nepil, Fulghum, Tolkien, Malý ......
Nepřestávám milovat a obdivovat všechny pohádky, co napsal Václav Čtvrtek, dále Haló, Jácíčku, Neplač, muchomůrko, Skutečný příběh Cílka a Lídy, Pipi dlouhá punčocha, Kozí knížka, Ferda Mravenec, Modroočko, Cour a Courek, Maxipes Fík, Německé pohádky, Kuchyňské pohádky, Muminci, Krteček....
A mám-li doporučit něco speciálního, tak zvídavým dětem a rodičům poradím - zkuste si najít na www.gerstenberg-verlag.de úžasné, veliké, tvrdé a moc chytře vymyšlené a namalované knížky od Rotraut Susanne Berner - Wimmelbuch – Jaro, Léto, Podzim, Zima. Milujem je celá rodina, jsou poutavé pro dvouleté, čtyřleté, šestileté i více leté a každý nám je závidí, protože jsou opravdu geniální. Vůbec nemusíte umět německy! A taky bych ráda odkázala na nádherné dětské knížky od svých kamarádů Radka Malého a Petra Šmalce (např. František z kaštanu, Anežka ze slunečnic, Kam až smí smích, Ferda páv, fotograf, Šmalcova abeceda...)
Filmy, které mám ráda, jsou dost podobné knížkám které mám ráda, mnoho z nich je výtečně zfilmovaných, mám ráda práci Miloše Formana, Jana Svěráka, Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, Emira Kusturicy, Stanleyho Kubricka, Federicca Felliniho, Františka Vláčila, Jiřího Menzela, Otakara Vávry, Juraje Herze ....
Máš nějaký cestovatelský sen?
Nový Zéland
Jaká je Tvoje oblíbená barva a jakou naopak nemusíš?
Záleží na kontextu. Pokud ji mám mít na sobě, mám ráda černou, červenou, oranžovou, petrolejovou, rezavou, lahvově zelenou, teplé tmavší přírodní odstíny a hrozně mi nesluší takové ty světlé veselé optimistické pastelové barvy. Z pestrobarevnosti a rozmanitosti světa se ale neskutečně raduju, miluju objevování nových neobvyklých kombinací, a navzdory svému vkusu trpělivě pořizuju „krásný růžový“ oblečení pro svou čtyřletou princeznu :)
Co zpravidla snídáš?
Zpravidla to, co najdu. Většinou v letu dojedu po dětech nakousaný rohlíky, doškrábnu jogurt, když mám čas, udělám si vločky s mlíkem, nakrájeným jabkem, rozinkama, oříškama a marmeládou od maminky. A kotel čaje nebo melty.
Jsi noční sůva nebo ranní ptáče?
Sůva nejsůvovatější, přestože se mně děti snaží už pátým rokem převychovat na ptáče. Marně. I když vím, že mi denně před šestou přistanou na hlavě a domáhají se fungující maminky, nedokážu jít spát dřív než po půlnoci. Večery si vychutnávám v klidu, s mužem, vínem, jehlicemi nebo kleštěmi v ruce, občas u dobrého filmu nebo divadelního představení.
Jakou část svého těla nemáš ráda?
Tu přebytečnou :)
Jsi pověrčivá?
Říkám suverénně NE (ale fakt se bojím, že se mi to vymstí).
Co nejíš?
Já nevím, jím asi všechno, když je to dobrý... ba ne, ostrý nejím, brrrr.
Třídíš odpad?
Jasně.
Odkud mačkáš zubní pastu?
Dokud leze aspoň něco, tak zásadně od prostředka.
Bonusová otázka od blueberry z předchozího rozhovoru:
Jaké bylo nejexotičtější jídlo, které jsi kdy jedla?
Moje nejexotičtější a nejoblíbenější jídlo:
Julinčin dortík: miska mokrýho písku, pár neidentifikovatelných bobulek dost možná jedovatých, listí, sem tam nějakej mravenec, vzácně i žížala a jako třešinka na dortu zapíchnutá sedmikráska. K tomu kafíčko od Jonáška: rozbředlá hlína s pískem, vodou, klackama a kamením. Doporučuju všem, dobrou chuť! ;)
Bleskový dotazník:
Jsi pravák nebo levák? Pravák.
Jsi optimista nebo pesimista? Obojí, jsem značně rozpolcená.
Tvé znamení zvěrokruhu? Štír.
Tvé vysněné zaměstnání? To nejde říct stručně, takže neřeknu.
Sbíráš něco? Zamlada leccos, teď spíš křečkuju zajímavý materiál.
Kolik máš nadšenců? 475
V kolika jsi klubech? Aktivně v pěti.
Jaký máš Fler-rank? Koukněte se, neřeším ho, protože tomu nerozumím.
Kolikrát jsi byla v Topu? Sedmkrát.
Kolikrát jsi změnila avatar? Mám druhý, takže jednou.
Oblíbené slovo nebo fráze? Nemám, naštěstí.
Oblíbené zvíře? Na talíři? :)
Oblíbená zmrzlina? Itálie, Rodi Garganico, stánek u náměstí – VŠECHNY!
Oblíbená vůně? Jsem čichofil, to by bylo na delší pojednání.
Oblíbená hra nebo sport? Šmalcovo pexeso, Krvavý koleno
Chtěla bys něco sdělit na závěr?
Jo.
Manžel přijde domů a přistihne ženu s milencem v nejlepším. Všichni na okamžik strnou, ale pak se manžel rozeřve: Ženo! Co má zase znamenat tohle?! Žena se zvedne a nespokojeně mumlá: No prosím, a je to tady, zase abych poslouchala výčitky a nesmyslná podezření ...
(Šutkopis, rusko-česká kniha vtipů, Horizont 1996)
+ Bonusová otázka pro příštího dotazovaného – na co by ses chtěla zeptat?
Jaký znáš největší číslo? (Moje dcera je ve věku, kdy ji zajímají extrémy, pořád něco vyhání do maximálnosti. Končím u triliónů a jsem v úzkých. Jsou kvadrilióny? A dál? Jde to jak hudební intervaly? Ať zas můžu klidně spát :D)
Na odpověď se můžete těšit v příštím rozhovoru!
A kdo bude příštím dotazovaným? Nechte se překvapit! 
