Bizmut je snem každého alchymisty: je jediným prvkem, který se kdy podařilo úspěšně přeměnit ve zlato (*). O jeho využití se dodnes pere věda s uměním. Já jsem se vydala druhou cestou, která je dlážděná mnoha a mnoha trpělivými pokusy. Výsledek v podobě unikátních šperků ale určitě stojí za to.

Bizmut - mezi vědou a uměním

Ačkoliv bizmut znali již jihoameričtí Inkové, oficiálně ho pojmenovali až roku 1753. Vlastnosti bizmutu jsou vážně podivuhodné: mimo jiné vytváří složité geometrické tvary a magnet vložený mezi dva jeho kusy dokonce levituje. 

Bizmut je prvek velmi vzácný a momentálně se těží v jediném dole na světě. Ingoty v čistotě, kterou potřebuji, nejsou v Česku k mání, a tak ke mně putují ze všech koutů světa.

Práce s bizmutem balancuje na pomezí mezi vědou a uměním. Vyžaduje nejen zručnost, ale i téměř svatou trpělivost. Odměnou je ovšem vždy úchvatná třpytivá krása.



Moderní alchymie

Moje dílna tak chvílemi připomíná alchymistickou laboratoř: těžký kov barvy stříbra musím roztavit, abych mohla vyfiltrovat nečistoty. Postupným a kontrolovaným ochlazováním se v roztavené hmotě začnou tvořit zpočátku „neviditelné“ krystaly. Ovšem jestli opravdu vznikly, zjistím, až když rozžhavený kov přeliji do druhé nádoby. V té první by měly zůstat uchycené krystaly.

A pokud nic nevzniklo, musím čekat další den, aby se kov stabilizoval. Teprve pak můžu znovu pokoušet štěstěnu.





Když se ale zadaří, nabídne se mi ojedinělá podívaná: barva krystalů se během několika sekund až minut mění ze stříbrné na zlatou, přechází z jedné barvy do druhé, a když vše klapne na jedničku, začne zářit jako duha. Výsledky nejsou nikdy stejné, ale věřte mi, jsou vždycky úžasné!

Po vychladnutí musí krystaly z nádoby opatrně ven. Teprve pak začíná etapa zpracování: řezání, pilování ostrých hran a začištění. Zdaleka ne vždy se vše povede, a tak musím občas začít zase od začátku... V opačném případě se ke slovu dostávají stříbrné komponenty a bezolovnatý cín a šperk začíná získávat svou podobu.

Po dlouhých pokusech jsem se naučila ovlivňovat proces oxidace, a tak barvu krystalu nenechávám pokaždé na náhodě. I díky tomu je každý krystal unikátní. Je to jako se sněhovými vločkami: nikdy nenajdete dva úplně stejné krystaly.

Všechny barvy duhy

Fascinující barvy se pohybují v pořadí od stříbrné přes zlatou, měděnou, fialovou, blankytnou, tmavě modrou, žlutou, zelenou a v temných koutech krystalu někdy až po růžovou. Podívané, kdy se barvy doslova mění před očima, se asi nikdy nenasytím. Nadšeně celý měňavý proces sleduji a tipuji, na jaké barvě se asi zastaví tentokrát.

Stejnou neznámou jsou i tvary. Velikost mohu ovlivnit použitím různě velkých nádob, teplotou roztaveného kovu a okolí. Každý šperk je tak jedinečný barvou i architektonicky vystavěným tvarem, který připomíná malé schodiště nebo architektury budov. Obojí se mění v závislosti na úhlu pohledu, světle i pohybu.

Co se mi ale nedaří, je zachytit krásu a lesk krystalů. Čočky fotoaparátů tolik barev najednou nezvládají a neví, kam zaostřit. Skutečnosti tak odpovídá maximálně jedna fotka z dvaceti.

Křehká krása

Bizmut je sice pevnější než sklo, ale i tak si křehká krása šperků z jeho krystalů nerozumí s aktivitami, které by ji mohly narušit. Podobně jako i jiné šperky je proto v situacích, kdy hrozí pády, rány anebo při sportu, odložte.

Naopak přirozené světlo je jejich nejlepším přítelem. Dopřávejte ho bizmutovým šperkům, aby jejich barvy žily. Péče není složitá: stačí šperk oprášit nebo omýt obyčejnou vodou a mýdlem.


S úžasným a málo známým prvkem bizmutem pracuji vždy trpělivě a s láskou. Šperky jsou splněním mého životního snu a touhy. Každému krystalu a jeho přerodu v unikátní šperk věnuji v danou chvíli veškerou svou pozornost a energii. Nápady ke mně přicházejí samy, jen je přetavuji – vlastně doslova a do písmene – ve šperky.

Vrcholem jsou pak pro mě chvíle, kdy šperky na ženách ožívají a podtrhují jejich krásu a výjimečnost. Věřím, že nyní jste se do bizmutu zamilovali i vy... ♥

 

(*) Zdroj: "In 1980, he transmuted several thousand atoms of bismuth into gold at the Lawrence Berkeley Laboratory. His experimental technique, using nuclear physics, was able to remove protons and neutrons from the bismuth atoms. Seaborg's technique would have been far too expensive to enable routine manufacturing of gold, but his work was close to the mythical Philosopher's Stone.", Wikipedia, Glenn_T._Seaborg