Šperkové kameny současnosti (1.)

Dnes pro vás otevíráme nový seriál, v němž vás seznámíme se šperkovými kameny dnešní doby. V současnosti se totiž v používání kamenů hodně změnilo, přineslo mnoho krásy, inovací v jejich použití a spoustu nových šperkařských technik, které s sebou kromě té krásy občas přinášejí i nějaké ty neplechy z neznalosti. A abychom si krásu užili a neplech se vyvarovali, je třeba něco málo o kamenech vědět. Pokusíme se proto shrnout nejdůležitější poznatky do tohoto kamínkového seriálu.

Šperky a bižuterie

V dobách ne zas tak dávných, které mnozí pamatujete, existovala v podstatě dvě odvětví, šperky z drahých kovů s drahokamy a bižuterie kombinovaná se sklem a plastem. Z této doby také existuje nyní již nesprávné členění kamenů na drahokamy a polodrahokamy (ačkoliv nikdo přesně nevěděl, které to ty polodrahokamy vlastně jsou).  Slovo polodrahokam se již oficiálně nepoužívá.

Akvamarín, valounky surového akvamarínu, zlomky měsíčního kamene a akvamarínu v náhrdelníku od medvědice.

Největší změnou je, že se za posledních řekněme 30 let tato "výrobní" odvětví vesele promíchala. (hurá... oujééé)... Klidně  můžete koupit luxusní šperk z 18k zlata se sklem a pryskyřicí nebo i kusem pneumatiky z Elvisova vozu, a naopak krásný akvamarín vsazený do cínu, obšitý korálky, či v galvanice, nebo diamant vsazený do ušlechtilého plastu.

Zkrátka dnes je možné všechno, a tak se začalo zapomínat, že některé kameny nejsou pro určitý druh šperku, nebo dokonce pro žádný šperk vhodné, například pro svou nízkou odolnost či velmi vysokou toxicitu.

I v Čechách tak lze koupit kabošon z pohledného žlutooranžového auripigmentu, který je extrémně toxický, plný arsenu a rtuti, a rozhodně by neměl být vůbec nošen. Stejně tak měkoučký selenit (sádrovec) nevydrží skoro nic, stačí o něj jen zavadit, a ač je hezký, jako šperkový kámen je zcela nevhodný... a takových příkladů je mnoho, v našem seriálu se jim budeme postupně věnovat.

V první části se tedy zaměříme na drahé kameny, neboť jejich tradice je dlouhá a krása nezměrná :-).

Drahé kameny obecně

Definice jsou trochu nudné, takže řekněme, že "drahokam" je takový kámen, který je dostatečně tvrdý, krásný a v dobré kvalitě je i poměrně vzácný. Dále má "drahokamovou" kvalitu (tj. obvykle je čirý, průhledný a málo popukaný).

Samozřejmě cena drahokamů bývá vyšší, až vysoká, jenže cenové rozpětí je značné a někdy i zdánlivě nepochopitelné. Drahokamy mají naštěstí poměrně jasné názvosloví  a není v nich proto takový "obchodní hokej" jako v ostatních minerálech. Určitě tedy stojí za zmínku, jak se vlastně u kamenů stanovuje cena.

Menší kostěný přívěsek z ručně zpracované hovězí kosti se vsazeným surovým rubínem od LenkyK.

Cena v závislosti na kvalitě

Svůj hlavní podíl má kvalita kamene: hezká/vzácná barva, kvalita brusu, průhlednost, kazíky, módnost, případně vzácné inkluze, dále pak hraje velkou roli dostupnost.
Některé kameny jsou tak vzácné, že i když nejsou superkrásné, jejich cena je astronomická.

V Čechách se během socialismu zcela vytratilo povědomí o ceně drahokamů. A bohužel v nové módní literatuře o kamenech jsou vedle sebe jako housky a rohlíky :-) vyfoceny drahokamy i obyčejnější kameny, aniž by o tom, co je co, byla jediná zmínka. (např. rubín za sto tisíc korun a červený granát za třicet korun) Což pochopitelně k dalším zmatkům jen přispívá. Lidé jsou pak na burzách minerálů často zklamaní vzhledem rubínu, který mohou pořídit za 150 korun, jež se rozhodli do kamínku pro radost investovat, a požadavky na statisícový chryzoberyl (co byl na straně hned vedle běžného chalcedonu) jsou také na denním pořádku.

Výrazně dražší jsou i kameny ze zaniklých lokalit a také úplné novinky, na které má zatím monopol jen jediný obchodník, nebo kameny, které jsou jen z jednoho známého naleziště (dolu), např. sugilit, ametrín, tanzanit, larimar, krápníky ametystu, apod., a to se pak na ceně podepíše raz dva.
Podstatnou roli hraje samozřejmě velikost (hmotnost), u drahokamů platí, že čím větší, tím je karátová cena vyšší, neb jen malé procento drahokamů "zkrátka není malá blecha", proto třeba 2cm kámen klidně může stát 100x tolik za karát než 0,5cm. Je to otázka statistiky nálezu.

Tolik asi k cenám drahokamů a nyní hurá na ně.

Diamanty

Nejznámější, nejtvrdší, ale kupodivu ne nutně nejdražší kameny jsou diamanty (ty v cínování, obšívání či drátkování pravda moc nepoužíváme :-)). Mají svou vlastní diamantovou klasifikaci a cena je vždy udávaná za karát (ct = 0,2 gramu).

Surové mají nejčastěji tvar oktaedru, zvláštní až mýdlový lesk, surováčky jsou už docela dlouho velmi módní. Poslední dobou se v Indii vrtají i takzvané odpadní, tedy na brus nevhodné diamanty a navlékají se z nich krásné extrémně třpytivé šňůrky.

Vzácným přírodním barevným diamantům se říká Fancy Diamonds. Nejcennější je barva modrá a růžová.

Poslední dobou se hojně objevují pestrobarevné  diamanty, červené, modré, zelené barvy, které se vyrábí z poněkud nepopulárních žlutých a hnědých přírodních diamantů pomocí ozařování v reaktoru. Barva je stálá a diamanty krásně barevné, i ceny jsou docela podobné těm čirým.

Dalším trendem v oblasti diamantů jsou krásné a kvalitní (většinou půlkarátové, tj. 4,5 mm cca) syntetické diamanty, které jsou označeny laserem, aby bylo znát, že jsou syntetické (to je viditelné pod mikroskopem/silnou lupou). Diamanty se také upravují speciálním procesem, který se jmenuje High Pressure High Temperature Treatment (HPHT), který z hnědých diamantů udělá čisté bezbarvé diamanty. Na takových diamantech je pak  laserem vypálena značka HPHT PROCESSED," "IRRADIATED", nebo "GE POL" a registrační číslo. V Izraeli často čistí kazy v diamantech tak, že je vypálí laserem, rozpustí kaz chemicky a poté vrt zaplní vysokolomným sklem. Takové diamanty by to měly mít uvedeno v popisu a jsou cca o 1/5 levnější.

O diamantech bylo již jinde řečeno mnoho, jejich prodej má svá přísná pravidla a při nákupu se opravdu musíte poradit s odborníkem na diamanty.

Korundy (safír, rubín)

Další skupinou, a ta už je pro "domácí" tvorbu mnohem zajímavější, jsou korundy.
Patří sem safíry a rubíny.

Rozeznat rubín od červeného safíru lze ovšem jen spektrografickou analýzou na přítomnost chromu a pak dle lokality, o které se ví, že je rubínová. Jinak jsou na pohled k nerozeznání. Obvykle se tedy u těch "nedrahokamových korundů" vše, co je červené a růžové, prodává jako rubín a ostatní barvy jako safír.

Safír může mít úplně jakoukoliv barvu. Nejvzácnější barva je růžovooranžová padparadja (padparadža), růžovofialová a purpurově fialová a nejoblíbenější je pochopitelně  klasická safírová modř.

V běžném zlatnictví ale pravé větší korundy moc nepotkáte, to spíše u Cartiera, který se orientuje na velmi movité klienty. Používají se převážně syntetické korundy, a to již přes 150 let. Proto máte-li krásný řvavě červený až červenorůžový centimetrový rubín v prstenu po vaší (řekněme ne zrovna milionářské babičce), věřte, že bude spíše syntetický (toto vám dokáže za poplatek odlišit gemologická laboratoř, chcete-li mít jistotu).

Většina safírů se po vytěžení upravuje vypalováním a dalšími úpravami, a to kvůli lepší barvě, úpravy ovšem laik bez znalostí a mikroskopu nepozná, napovědět může ale i cena (samozřejmě jen u solidních obchodníků).
Vypálený čirý modrý safír a nevypálený vypadají na první pohled stejně, ale centimetrový vypálený může stát např. 7 000,- Kč a nevypálený klidně 70 000,- Kč.

A protože rubíny i safíry se objevují i v nedrahokamové kvalitě (lidsky řečeno obvykle už nejsou vůbec průhledné), máme krásný materiál i pro ty, co při výrobě šperků nepoužívají zrovna  zlato, platinu a často ani stříbro. Takové korundy jsou běžně k dostání a jsou to i tak moc krásné šperkové kameny. Jejich tvrdost je obrovská, ani denní nošení na nich nezanechá stopy v podobě škrábanců.

Korundy svůj lesk neztrácejí, nevadí jim ani kyseliny, ani máčení ve vodě, přežijí i moře. Mohou však reagovat na teplotní šoky u cínování, ale není to častá záležitost (to ostatně mohou dělat všechny kameny).

Krásnou variantou jsou korundy asterické, tzn. mající na povrchu optický efekt šesticípé hvězdičky. Ta je vidět na slunci nebo pod bodovým světlem, tvoří ji mikrojehličky v kameni zorientované do tří směrů. Proto i ty nejčistší asterické kameny mají alespoň mléčný nádech. Pozor při fotografování na více žárovek, uvidíte několik málo zřetelných hvězd a efekt spíše zanikne. Nejlepší je slunce nebo jedna bodová žárovka. Někdy může být hvězda i dvanácticípá. Asterické rubíny a safíry se též vyrábějí synteticky.

Safíry se dnes do Česka dováží z Cejlonu, Indie, Thajska, Madagaskaru, Tanzánie a Austrálie. Rubíny se vozí hlavně z Tanzánie, Indie, Barmy (Myamaru) a Vietnamu.
Nejběžnější a cenově velmi příznivé jsou indické rubíny a safíry, které jsou stále velmi pěkné, i když nejsou považovány z hlediska drahokamů za kvalitní.
Můžete se setkat s krystalovými šiškami, občas jsou na jedné straně naleštěné, nebo s hotovými kabošony. Krásná je také kombinace rubínu ve fuchsitu (Indie) nebo rubínu v zoisitu Tanzánie (zoisitová forma má černé tečky a nemá bílé lemování kolem rubínových zrn).
Další efekt (pracovně mu říkáme prasátko) se nazývá Schillerův a je nejen na korundech hodně častý.

Safír se Schillerovým efektem od Justky.

Květinová souprava na přání od Futetky, granáty a rubíny.

Topazy

Zde je to jednoduché, všechny se jmenují topaz (hurá) bez ohledu na barvu. Tu mívají čirou, bílou, modrou, hnědou, hnědorůžovou nebo zlatorůžovou až zlatou. Poslední dvě jmenované barvy budete znát pod názvem Imperial Topaz.

Topazy hodně odráží světlo, daleko více než křemeny, a proto i tromlované doslova svítí.

Sytě petrolejově modré, někdy až jedovatě modré topazy jsou obvykle původně čiré kusy ozářené v atomovém reaktoru. Přírodní kameny mívají barvy podstatně něžnější a celkově z nich budete mít lepší pocit. Neozářené topazy mívají také barevné přechody (dvoubarevné i tříbarevné). Jsou velice tvrdé, opět odolají i letovací kyselině a nejvíce jim sluší stříbro a bílé zlato, kde jejich zářivost vynikne. Pokud si vezmete do ruky křišťál a čirý topaz podobné velikosti, překvapí vás, že topaz je jednoznačně těžší a také citelně chladnější. Jen je třeba dávat pozor na pády, jsou totiž poměrně štěpné, při dopadu na tvrdou podlahu se mohou lehce rozletět.

Topazy se dnes těží hlavně v Nigérii, Brazílii, Rusku, Pakistánu a na Ukrajině.

Valouny topazu z Ukrajiny, krystal z Pákistánu.	Kabošony z přírodního Topazu (Ukrajina).

Imperial Topaz - Brazílie.

Topaz Urban Style - ozářený topaz, stříbrný prsten od Tomáše Miškoviče.

Prsten "Sněhová královna"- topaz od Izovelly.

Beryly (akvamarín, heliodor, beryl, smaragd, morganit a goshenit)

Beryly, naši miláčkové - mezi ně patří akvamaríny, smaragdy, heliodory, morganity, goshenity a prostě beryly. Mají krásný krystalový tvar šestibokého hranolu a často se nosí i v surovém stavu. Patří k oblíbeným a velice krásným kamenům odpradávna.

Tyto drahokamy patří už k těm, na které naštěstí běžný smrtelník dosáhne i ve velmi dobré kvalitě (a nemusí hnedle prodat dům, byt nebo auto). Těží se na mnoha místech - od Afriky, Afghánistánu, přes Brazílii po Rusko. Samozřejmě i ony mají různé kvality, můžete se opět setkat jak s dokonalými čirými kusy, tak i pobledlými a popukanými.

Stejně jako u korundů se nemusíte bát dennodenního nošení, neodřou se, letovací kyselina a vysoká teplota jim nevadí, do puklin ovšem může zatéct patina, tak pozor na ni.

Akvamarín

...je nejpopulárnější světle modrá až modrozelená varianta berylu, čím modřejší a průhlednější, tím lépe, cenné jsou též kameny se Schillerovým efektem nebo s efektem kočičího oka (taková svítící pohybující se čárka na kameni). Poslední dobou začali Afgánci a Pákistánci akvamaríny barvit obyčejnou barvou, aby měli sytější odstín, což nemá ovšem trvalý charakter. Barva se totiž nachytá jen na bílé povlaky na kameni a do vlasových puklin, dá se to při troše cviku rozpoznat hned.

Valouny různých barevných variet akvamarínu (Brazílie, Mosambik, Čína).

Prsten od Aqua - tiffany s vsazeným akvamarínem z Tanzánie, doplněný dvěma korálky granátu - rodolitu.

Stříbrný prsten se surovým akvamarínem Aquaod doskopet.

Heliodor

...je v žluté nebo žlutozelené formě a je mnohem vzácnější než akvamarín. Proslulé byly lesklé přírodně vyleptané heliodory z Volyně, z nyní již zaniklé lokality. Heliodorové krystalky můžete vidět a sehnat hlavně z Tádžikistánu a Brazílie.

Krystaly heliodoru (dva větší Ukrajina - Volyň a malý Tádžikistán).

Lucerna - prsten ze stříbra a heliodoru od Lishky.

Smaragdy

...asi zná každý, je to zkrátka smaragdově :-)) zelená forma berylu, patří k těm nejcennějším, neboť kvalitních smaragdů je poměrně málo. Smaragd je definován jako beryl s obsahem chromu. K nám se hojně dováží neprůhledné světlé, ne moc sytě barevné smaragdy z Brazílie a Číny v hornině za příznivé ceny (jako třeba u obyčejného jaspisu) a vedle nich pak čiré sytě zelené krystaly z Kolumbie vhodné na brusy do prstenů za ceny spíše astronomické. Nic mezi tím se v podstatě na současném trhu bohužel nevyskytuje.

Krystal smaragdu z Kolumbie.	Nedrahokamová varianta smaragdu, Brazílie.

Čirá varianta berylu se jmenuje Goshenit.

Morganit

- růžová forma berylu (lososová nebo baby růžová) není u nás moc známý, je také vzácnější, ale jednoznačně je úžasný, pokud jej potkáme, snažíme se alespoň pár kousků dovézt, popřípadě vybrousit.

Valouny a krystal morganitu (Niger a Brazílie).

Jabloňový květ - náhrdelník s morganitem od znojmačky.

Beryly, které se nadají zařadit do žádné výše uvedené skupiny, se jmenují prostě jen beryly a většinou mají zelené, khaki a někdy až oranžové odstíny.

Valouny a kabošony obecného berylu z Mozambiku.

Synteticky se z berylů běžně vyrábí hlavně smaragd. V obchodech se vyskytují tzv. syntetické akvamaríny, ale to je syntetický modrý spinel se stejnou barvou. "Syntetický akvamarín (spinel)" je dnes ve zlatnictví hodně používaným modrým kamenem, ve výlohách se jich na vás třpytí tuny.

Syntetický rubín a syntetický modrý spinel (nazývaný syntetický akvamarín) jsou totiž nejpoužívanější zlatnické syntetiky, kromě kubické zirkonie (která je kamenem zcela umělým a v přírodě se nevyskytujícím, nepleťme si ji ale se zirkonem...).

Syntetický rubín a akvamarín ze šperků po babičce.

Chrysoberyl (chrysoberyl, alexandrit, cymofán, kočičí oko)

Mezi drahokamy se také zařazují i chrysoberyly s jejich speciálními odrůdami alexandritem a chrysoberylovým kočičím okem, tzv. cymofánem. Chrysoberyl je kámen s tvrdostí mezi safírem a berylem, zelené, hnědé, šedé, oranžové nebo zářivě žluté barvy.

Alexandrit je jeho zelená odrůda, která má v umělém světle fialovou barvu. Tomuto efektu se říká barvoměna, mají jej i jiné kameny.

Asi nejvíce ceněná jsou žlutá chrysoberylová kočičí oka, jejich cena se vyrovná i diamantům.

Chrysoberylové kočičí oko, cymofán.

KVALITNÍ BRUS versus RYBÍ OKO

Ještě jsme se chtěli zmínit o kvalitě broušených kamenů, hlavně facetových brusů.

Dobře vybroušený kámen odráží maximální množství světla a není skrze něj vidět podložka.

Pokud tomu tak není, projeví se to jako efekt tzv. rybího oka. Je to docela časté a je to velká škoda. Kámen tím mimo jiné ztrácí nejen na kráse, ale i na ceně.

Dobře vybroušené kameny.

Špatně vybroušené záhnědy a ametyst (alias rybí oka).

A příště se budeme věnovat další početné skupince šperkových kamenů - granátům a turmalínům.