Možná ji také znáte jen jako jednoduché obrázky "odněkud z východu" s náboženskými motivy. Malba na skle je velice stará technika, při níž malíř vytváří dílo na spodní rubové straně skla. Proto se v odborné literatuře nazývá podmalbou. I ona má ale svůj vývoj. A když vám řekneme, že už se touto technikou vytvářejí animované filmy, měli byste zbystřit...
Od starého Egypta ke změně lidového vkusu
Malby ke zdobení skla užívali již staří Egypťané, kterým je také vynález skla připisován.
Ve středověku se malba na skle rozšířila do celé Evropy z Byzance a Alexandrie, ale dělala se technikou emailových zatavovaných barev "za tepla" na vnější straně skleněné nádoby. V renesanční době se centrem sklářské výroby staly Benátky a tam se také plně rozvinula technika malby "za studena" na spodní stranu tabulového skla. Začínají se objevovat i větší obrazy malované na skle, které byly vytvořeny podle maleb a grafik význačných umělců své doby. Ochranu proti poškození malby zajišťovalo samotné sklo, které tvořilo přední stranu obrázku.
-> Zjevení sv. Jana, Muzeum soukromých sbírek
Tato tzv. benátská skla, která zhotovovali výhradně profesionální umělci a řemeslníci, zobrazovala většinou výjevy ze života Ježíše Krista. Byla obdivovaná a žádaná po celé Evropě a technika malby za studena na spodní straně skla začala být napodobovaná nejprve ve Francii, Flandrech, Španělsku, posléze v Bavorsku a Tyrolsku, odkud se také dostala do Čech a dále na východ, zejména na Ukrajinu.
Prvními výrobci lidových podmaleb v Čechách byli pravděpodobně profesionální skláři, kteří tuto činnost provozovali jako doplňkové zaměstnání. Tvorba obrázků na skle byla závislá na sklárnách, odkud malíři odebírali levné kazové tabulové sklo. Proto jsou nejvýznamnější oblasti malby na skle shodné s oblastmi, kde byly provozovány sklářské hutě, jako je Šumava, Jizerské hory, Krkonoše a Orlické hory.
V období pozdního baroka a rokoka se tématika obrázků na skle rozšířila o světské náměty, zvláště žánrové galantní scény a různé alegorie. Po období slohového malířství, kdy techniku malby za studena využívali profesionální řemeslníci a malíři, jejichž produkce byla určena především pro šlechtu, církev a bohaté měšťanstvo, došlo ke konci 18. století k jejímu zlidovění. Podmalba na skle se postupně stala jedním z nejzajímavějších projevů lidového umění a v průběhu 19. století dosáhla velmi široké obliby. V Čechách se obrázky na skle prodávaly především na poutních místech, na jarmarcích a trzích, někdy je roznášeli i podomní obchodníci.
<- Sv. Jan Nepomucký, Muzeum ve Šlapanicích
Vývoj tradiční lidové podmalby se v podstatě uzavřel koncem 19. století, kdy dochází ke změně lidového vkusu a podmalby jsou postupně vytlačovány levnějšími a líbivějšími barvotiskovými obrázky. Kromě této skutečnosti k zániku přispělo i to, že se rušily sklárny vyrábějící tabulové sklo.
Od začátku 20. století se v Čechách tradice malování na skle obnovuje. Většina umělců, pracujících touto technikou, navazuje na tradice lidového umění. Na Ukrajině (většinou v její západní části) je spousta výtvarníků, kteří čerpají nejen z ukrajinského folkloru, ale používají také vlastní autorské náměty. Tak se z původního lidového naivního umění postupně vyklubal samostatný žánr, který je konkurenceschopný tomu " klasickému". V současnosti je centrem podmalby na skle na Ukrajině Lvov, a právě tam jsem ji objevila, když jsem přijela studovat na zdejší vysokou školu.
Co všechno umí nabídnout...
Základním rozdílem oproti malbě na papír nebo plátno je, že na sklo malujeme z jedné strany a na výsledný obrázek se díváme z druhé.
Také postup malby je opačný, nejprve malujeme detaily, postupně je překrýváme a pozadí malujeme jako poslední.
Lidové obrázky na skle byly malovány hustými temperovými barvami za pomoci štětců, dřívek s roztřepenými konci a samozřejmě per. V průběhu 19. století docházelo také k používání barev olejových a v poslední fázi výroby obrázků na konci století i barev syntetických.
Podmalba nabízí celou škálu výrazových technik.
Na sklo je možné malovat temperou, olejovými barvami, černou a barevnou tuší, dokonce akvarelem, podkládat zlatem nebo nanášet zlatý prášek. Dají se na něm vytvářet různé efekty, vyškrabávat jehlou, párátkem, rozmývat štětcem tuš nebo barvy, pracovat houbičkami nebo prsty. Chce to ale trpělivost, vytrvalost a preciznost a nenechat se odradit prvními nezdařilými pokusy.
Vánoce, Valerie Benáčková
Podmalba nemusí vždy být o barvách, může být pojatá čistě graficky a pak překrytá zespoda bílou olejovou barvou:
Posezení při čaji, Anna Bulkina
V podmalbě se dá vyjadřovat nejrůznějšími způsoby. Obkreslit kontury a pak je zamalovat je nejspíš nejjednodušší technika:
Vánoce, Natalja Kurij - Maksymiv
Je možné také nanést houbou jemný film černé nebo barevné tuše, pak do něj rýt jehlou, parátkem nebo dřívkem, vyrývat světlá místa, zpracovávat houbičkami s následným zamalováním celé kresby olejovými barvami:
Deštníky, Natellka
Někdo vymyslel vlastní technologii a maluje na sklo akvarelovými barvami (což osobně pro mě je vůbec nepochopitelné!):
Květiny, Tatjana Čačeva
Někdo pojal podmalbu jako dekorativní panno a pro někoho je to prostředek filozofického rozjímání o věčnosti:
Chvála Bohu II, Vladimir Anikeev
Znak, symbol, ornament, Oksana Andruščenko
Hlemýždí psychologie, Igor Virščuk
Na sklo se dá nanášet i zlatý prášek nebo vykrývat zlatem:
Královna léta, Julia Jakuševa
Někdo jehlou a tenkým štětečkem vytváří neuvěřitelně precizní dílo...
Flora, Natalja Toropova
Starý Lvov, Natalja Kotilevskaja
...a někdo maluje expresivně v technice a la prima :))
Kocour, Natellka
Na skle se dají vytvářet různé efekty...
Modrý šnek, Elena Kreščenko
Láska a víno, Anna Bulkuna
Neuvěřitelné přesahy
Kanadská režisérka a animátorka Caroline Leaf vynalezla metodu pomalu schnoucí olejové barvy na skle, pomocí které točila působivé kreslené filmy.
Vstupte prosím je další kreslený film v technice podmalby od stejného režiséra, který byl natočen ještě v roce 1986.
Možná jsme vás naladili :-)
Na fleru není moc výtvarníků, kteří se zabývají podmalbou. Ale třeba Luciellu alias Atelier Pimpinella tak nadchnul můj blog, že se rozhodla hned tuto techniku vyzkoušet a udělala velmi energickou podobiznu své dcerky. Na jejím příkladě lze dobře pozorovat, jak se v podmalbě projevuje rukopis, protože v této technice je podle mě obtížné někoho napodobovat.
Rozárka | Atelier Pimpinella
Návrat Alenky do říše snů sto let poté... | Natellka
Zimní dřevobraní | Atelier Dana
Svatý obrázek 2 podmalba na sklo | NemesisVixen
podmalba - Klatovská Madonna | honiss
Světlem jenom září...
Obrázky na skle mohou být velice miniaturní (třeba 3 na 3 cm) až poměrně rozměrné (až 1 m). Takový obrázek při opatrném zacházení vydrží skutečně dlouho, z fyzikálního hlediska je téměř nezničitelný.
Je barevně stálý, světlo mu neublíží, dokonce ho přímo vyžaduje. Pod světlem barvy září, povrch skla se leskne a podmalba působí jako šperk, drahokam.
O tom, jak se dělají různé techniky v podmalbě, si popovídáme někdy příště ;)
Zdroje:
Luboš Kafka, Malování na skle: lidové podmalby (Praha: Lika Klub, 2005)
Podmalba na skle Janky Schmidtové
Úvodní foto: Natellka