Letošní rok je velmi bohatý na významná výročí a mezi ta nejdůležitější patří samozřejmě to z uplynulé soboty, kdy jsme oslavili rovných 700 let od narození výjimečného a zřejmě též nejoblíbenějšího českého krále Karla IV. O jeho životě vyšlo v uplynulých dnech mnoho článků, moc hezky přispěl i zdejší klub Panterův s blogem "Narozeniny Karla IV.". A my, ženy z klubu "Fler Beadweaving team", jsme slavily královské výročí výrobou speciálních luxusních šperků. Ovšem aby se jimi dámy či šlechtici tehdejší doby mohli ozdobit, museli jsme se nejdřív poradit s místní odbornicí JOAN ATELIER, jak se vlastně tenkrát lidé oblékali.
Co tedy bylo v "Karlově době" in?
V období mezi 12. a 14. stoletím se lidé museli v první řadě oblékat podle pravidel, aby nepobuřovali okolí. Když tento soubor pravidel nedodržovali, museli platit peněžní pokuty nebo byli dokonce vypovězeni z města.
V oděvních pořádcích se psalo, jak se má která vrstva oblékat. Předepsané byly i barvy a množství metrů a typy látek, které budou určité vrstvy smět použít na zhotovení oděvu.
Ženský oděv
...se přizpůsoboval ženskému tělu - poprvé se zužoval.
Nosily se košile s úzkými rukávy, tzv. pachy. Dlouhé šaty se od pasu rozšiřovaly pomocí klínů. Na tuto spodnici si ženy oblékaly surcot = svrchní oděv, něco mezi pláštěm a šatovou sukní. Dvouvrstvý oděv ale oblékaly jen ženy z vyšších vrstev. Obyčejné poddané nosily jen jednu vrstvu.
Ženské vlasy se kadeřily pomocí žhavých tělísek. Svobodné ženy chodily s copem nebo prostovlasé, vdané si hlavu zakrývaly rouškami. Ovíjely si je kolem hlavy nebo je měly jen tak položené. Roušky se doplňovaly korunkou. Vyšší vrstvy měly zlatou, nižší jen kovovou obroučku.
Ve 14. století se živůtek stahoval šněrováním nebo se spínal knoflíky.
Sukně byla prodloužená do dlouhé vlečky, která zdůrazňovala tvar boků. Díky prodloužené sukni nabyla celá silueta esovitého prohnutí, které nejlépe vyjadřovalo ideál gotické stylizace ženského těla.
Nejtypičtější pokrývka hlavy ženy byl takzvaný hennin – vysoký kuželovitý klobouk, na jehož konci vlál závoj (máme ho dnes spojený s bílou paní). Existovaly i různé rohaté čepce. Ženy si stáčely copy do dvou drdolů po stranách hlavy a vlasy si vždy sčesávaly co nejvíce z čela.
Mužský oděv
Karetkovaný opasek, jehož spona a nákončí jsou vyrobeny podle nálezů z konce 14. století. Autorkou je opět Hydra.
...podléhal módním výkyvům výrazněji než ženský. V průběhu století došlo k velice zajímavé a pro další vývoj módy důležité změně, kdy se původní volná silueta těla zahaleného v množství nákladných látek změnila na těsnou, i za pomoci vycpávání, které zdůrazňovalo linii štíhlé postavy.
Základní složení oděvu zůstalo stejné, tedy spodní prádlo (košile a spodky) se výrazně nezměnilo, proměnily se svrchní vrstvy, doplňky a účesy.
V průběhu 14. století byly užívány výrazné kombinace sytých barev, oděvy byly podšity látkami kontrastní barvy nebo byly různobarevně pruhované či dělené na barevně odlišné poloviny či menší části.
Muži z vyšších vrstev nosili dlouhé nařasené oděvy, krátké kabátce ke kolenům nebo kratší, v pase stažené úzké punčochové nohavice a rozmanité pokrývky hlavy.
Nejvýraznějším módním trendem byly u mužů dlouhé špičky bot, které určovaly, jak vysoké je majitelovo postavení ve společnosti – čím vyšší postavení, tím delší špičky. Že byly nakonec často až neprakticky dlouhé, nevadilo, muži si je zavazovali kolem holení nebo kotníků.
A jaké se nosily další boty?
Jiným typem "obuvi" byly podšité punčochové kalhoty. Ano, čtete dobře.
Na tuto - pro nás dnes nejspíš směšnou - obuv si nazouvali dřevěné podrážky. Ty ovšem nebyly módním výstřelkem, ale praktickou záležitostí. V gotice totiž neměli kanalizaci a všechny splašky tak končily na dlažbě. Aby si šlechtici a šlechtičny neušpinili svůj oděv, nosili dřevěné podrážky. Ty byly ovšem někdy tak vysoké, že je musely jejich služky podpírat, aby neupadli. :-)
Ti, kterým truhlice nepřetékaly
Chudí, jak už to bývá, napodobovali bohaté. Vesnické oblečení se měnilo sice jen málo, ale i oděv prostých lidí byl za gotiky výrazně barevný. Lidé si obzvlášť zakládali na co možná nejvýrazněji odlišných barvách tuniky a pláště.
Vesnický oděv mužů tvořila krátká tunika (delší košile, která se ve středověku nosila navrch), polopřiléhavé nohavice s připojenými punčochami a krátký plášť. Ženské pláště se začaly zvolna zkracovat, až do té míry, že jejich tunika začíná být ve spodní části viditelná.
V této době vzniká také základ k dnešnímu taláru. Nosili ho profesoři na univerzitách. Dnes se používá většinou u promocí a imatrikulací na vysokých školách. Je to tmavý široký uzavřený plášť s rukávy.
Židé byli na okraji společnosti. Museli na oděvu nosit žlutou barvu, aby byli rozeznáni od křesťanů (žlutý lem). Na hlavách nosili klobouk nebo čepici do špičky.
Důležitou součástí oděvu byly pokrývky hlavy. Muži nosili na hlavách čapky, kápě, kukly - buď samostatně, nebo jako část oděvu.
Velmi rozšířené byly také šperky. Dívky nosily již zmiňovanou korunku nebo vínek = věneček z živých, papírových, voskových květů nebo z perel a drahých kamenů - opět podle výšky postavení.
Praktickým doplňkem byl kapsář. Nosil se uvázaný na těle, ne na opasku. V pozdější době se z něj vyvinula kabelka.
Oblíbené byly také zvonkové ozdoby. Lemovaly se jimi opasky, nosily se ve výstřihu nebo na obuvi.
A co takhle šperk, milý králi?
Co se šperků týče, ve šperkařství přetrvávají románské formotvorné zásady a až později se obohacuje o nové typy.
Nejoblíbenější byly různé druhy opasků zdobené rytou ornamentikou.
Dekorativně působily i spony na zapínání pláště.
Zlatníci, tedy i šperkaři, pracovali ve službách světských a církevních hodnostářů. Relikviáře, kříže, diadémy, korunky, spony a prsteny symbolizovaly stavovskou nadřazenost jejich majitelů.
Korunovační (ostatkový) kříž, který k Svatovítskému pokladu přidal právě Karel IV.
Čtyři poháry pro čtyři Karlovy manželky vyrobila zdejší autorka mnoha muzejních replik cinarka.
A na závěr soutěž!
A protože i nám se "doba Karlova" moc líbí, ve Fler Beadweaving Klubu jsme na počest výročí narození Karla IV. vyhlásili soutěž na stejnojmenné téma: "Karel IV. a jeho doba".
Prohlédněte si v soutěžním blogu díla našich členek a ohodnoťte, jak se nám podařilo téma ztvárnit.
A abyste k nám šli hlasovat s chutí, navnadíme vás několika soutěžními ukázkami... ;-)
Na Fleru samozřejmě najdete mnoho výrobků na téma doby krále Karla IV., stačí si nahoře ve vyhledávači zadat heslo "Karel IV."
A dobově se naladit k prohlížení vám pak pomohou třeba tyto nádherné rozety od LucieVV, z nichž jedna je přímo svatovítská. Uhodnete která? ;-)
Za doplnění informací k odívání pro tento článek moc děkuji JOAN ATELIER. 
Zdroje:
KYBALOVÁ, Ludmila. 1996 Dějiny odívání. Praha: Lidové noviny, ISBN 80710614684; wikipedie a internet.
Úvod: král Karel IV. na obrazu mistra Theodorika.
