Zuzana ze Zualu design se může pyšnit opravdu pestrým uměleckým vzděláním, ke kterému ji vedla její zvídavost a neschopnost se nezlepšovat. Právě během studií náhodou objevila lásku k hliníku a grafice. Dnes se věnuje tvorbě unikátních šperků, do které vkládá takové množství lásky, času, práce a detailu, že se jeden nepřestává divit. Jaké rady jsou nejhorší a proč nemůže správně naceňovat své produkty?

Řekněte nám něco o sobě. Jaká byla vaše cesta k tvoření?
Začne to poněkud nudně, ale snad to dobře dopadne :-). Pocházím z malebného Mělníka a už od útlého dětství jsem inklinovala k výtvarnému vyjadřování, které jsem uplatňovala na ZUŠ (klasická cesta výtvarníka, že). Pak jsem vystudovala Umprum v Jablonci nad Nisou, kde jsem dělala obor tehdy ne moc přitažlivého názvu Tvorba a vzorování bižuterie – Povrchové zušlechťování, nyní: Design bižuterie a módního doplňku. Tam jsem se poprvé dotkla spousty zajímavých materiálů, od všemožných kovů přes sklo a korálky až po keramiku.

Po maturitě jsem se přesunula do Brna na Masarykovu univerzitu, kde jsem si opět rozšířila umělecké obzory studiem Vizuální tvorby a výtvarné výchovy (kde jsem mimochodem během hodin grafiky objevila lásku k hliníku a taky k té grafice…). Tenhle obor jsem zakončila diplomkou, kterou mi vedl úžasný šperkař a profesor Lefteris Joanidis a v jejíž praktické části byla i sada šperků z hliníku spojeného s barevným akrylátem.

Jelikož jsem pak shledala, že mě studium umění už dostatečně naplnilo, rozhodla jsem se si splnit další ze svých zájmů a vystudovala jsem ještě Environmentalistiku. A protože život nemá rád jednoduché cesty (a já taky ne), nakonec jsem se vrátila na počátek a dneska dělám právě ten šperk… V současnosti tvořím v lesích na svazích Vysočiny, kousek od Tišnova, kde žiju v chalupě s pěti kočkami...

Jakou technikou nejraději tvoříte? Proč to u vás vyhrála?
Zualí šperk je o zkoumání materiálů a objevování jejich možností. Už zbývá jen málo materiálů, které mi neprošly rukama (i když naštěstí vznikají i nové) :-). A jelikož tam mám tu environmentální stopu, tak je pro mě samozřejmostí žít co nejvíc udržitelně. Z toho vznikla potřeba využívat i ve své tvorbě materiály, co by jinak skončily jako odpad, nebo materiály čistě přírodní. A tak vznikají pod mýma rukama šperky z upcyklovaného hliníku a perspexu, které jsou původně zbytky z autodílen či grafických studií.

A šperky z kamenů, které si sami najdeme v přírodě, v lomech nebo dolech. Ta správná místa a lokality, které jsou mnohdy těžko přístupné, ne-li tak trochu tajné, znám díky kolegovi geologovi, který teď se značkou Zualu také spolupracuje.

Z celého zkoumání materiálů pak logicky vznikla potřeba je i vzájemně kombinovat. Takže kromě čistě skulpturálně broušeného kamene (jak jsem si tuhle techniku sama nazvala) jsem ten kámen vsadila do hliníku, nebo naopak hliník na kámen. K čistému hliníku jsem přidala barvu původně vloženou textilií, kterou teď měním za barevný perspex, který mi přijde zábavnější a propracováním zas o level výš.

Ač se to může zdát bláznivé a třeba i zbytečně složité, všechny kousky opracovávám výhradně ručně, každý tvar je mnou navržen, nakreslen, vyřezán, vybroušen, vypilován, fazetován, vytepán a vyleštěn mýma rukama pomocí tradičního šperkařského nářadí. Jen u kamene mi diamantové frézy a brousky pohání elektrika, to už by jinak nešlo :-). Každý kousek je prostě vymazlen do nejmenšího detailu, až je z toho výsledný autorský šperk. Takže Zualí šperky vznikají ručně, lokálně, udržitelně a v rytmu pomalé módy – proto to heslo #slowjewellery.

Kde čerpáte inspiraci? Vyrábíte ráda na zakázku?
Je to klišé, ale největší inspirací je mi příroda. Též mě inspiruje umění, design, architektura i móda, které potkávám kolem sebe, nebo je vyhledávám v galeriích… Ale ty nejlepší nápady ke mně přicházejí ve snech! Povětšinou jde dějově o něco docela jiného, třeba když zrovna vykrádám banku, někdo tam má zajímavé náušnice. Po probuzení to musím hned zakreslit a pak celý den lustruju internety, jestli to byl opravdu tak unikátní nápad, jak jsem si myslela :-). Ráda pracuji i na zakázkách přímo od zákazníků – i tohle je velký zdroj inspirace! Vzájemné domlouvání a úpravy často vedou i k dalším nápadům, které vznikají průběžně během práce na té zakázce. Pak mi to často trvá dlouho, ale mnohdy s překvapivými výsledky navíc!

Kdy a kde se vám tvoří nejlíp?
Jsem typická sůva. Takže můj ranní start pracovního nasazení je velmi pomalý a podobající se vstávání z kómatu… Ale za to, když se to celé rozběhne, neumím zastavit ani do brzkých ranních hodin. Pracuji ve své domácí dílně, u stolů, kterým nikdo pro jejich chaos vůbec nerozumí, jen já (a taky ne vždycky). Pouštím si do uší kvalitní hudbu, podcasty nebo audioknihy a u toho mi jde práce naprosto nejlíp a jinak už si to ani neumím představit. Jen kameny s kolegou řežeme a brousíme hlavně v naší dílně pod širým nebem (čti: stůl na zahradě s potřebným nářadím a vybavením, které se musí pokaždé složitě stěhovat), kde se člověk nemusí bát pustit se i do tý prašný a blátivý části mojí práce. A největší zábava je to pak v zimě :-).

 

Popište moment, kdy jste si uvědomila, že vaše tvorba už není „jen“ koníček.
Řekla bych, že asi při sepisování prvního daňového přiznání. Ale vůbec ne proto, že bych tam v tu chvíli snad vyplňovala nějaké krásné částky, ale proto, že jsem dřív nic tak otravného dělat nemusela.

Co vám na vaší tvůrčí cestě nejvíce pomohlo?
Hlavní je nebát se vylézt ze své ulity a jít s kůží na trh! Doslova! První skuteční zákazníci – ať už tady na Fleru nebo na trzích – vám dají tu nejlepší reflexi a nakopnutí k další práci. Určitě mi pomohlo i pár článků a kurzů o podnikání (já o tom nevěděla fakt vůbec nic a dokázala jsem si hned nasekat pár průšvihů…). Pak doporučuji knížky o fotografování – je v nich spousta inspirace, která je zejména tady na Fleru k nezaplacení. A nakonec doporučím nejlepší aplikace pro každého podnikatele na volné noze: je to režim „nerušit“ po celou pracovní dobu. A někdy je ještě lepší režim „letadlo“... Jen se to pak těžko vysvětluje, proč se vám nikdy nedá dovolat.

Na který svůj výrobek jste nejvíce pyšná a proč?
Já miluju a doporučuju univerzální unisex kolekci Rain Drops tvořenou prohlubněmi v hliníku, které svou plasticitou vytváří dojem právě spadlé kapky deště… Tuhle kolekci ráda rozvíjím do dalších tvarových a materiálových možností: od čistého hliníku po kombinace s barevným i transparentním perspexem, kde si zase hraju se světlem a průhledností…

Další varianta je doplněná vloženým českým granátem a teď chystám kombinaci s dalšími kameny – brzy přibude černý ilmenit z Jizerských hor… Tak snad je na co se těšit :). A z kamenů jsou to pak vybroušené amfibolity. Je to limitka, protože ten kámen pochází z hlubinného dolu z patra, které už je zatopené. Takže máme poslední kousky z tohohle místa. Ale mám je hodně ráda, protože je to totálně univerzální kámen, který se hodí ke všemu a vždycky si ho každý hned všimne! A taky to byl můj úplně první kámen, co jsem si už fakt profi vybrousila a nosím ho dodnes.

Když se ohlédnete zpátky za svojí kariérou, udělala byste něco jinak?
Není nic zásadního, co bych měnila, jen bych si hned od začátku byla bývala stanovila skutečnou cenu šperku. Ono ani teď ta cenotvorba bohužel neodpovídá, neb mám obavy, že kdybych zahrnula opravdu vše, nebylo by to v našich podmínkách snadno prodejné… Cena by se opravdu hodně posunula, kdybych reálně započítala náklady za design, který vzniká díky mému vzdělání, čas na shánění materiálu, kdy ne všechno mohu hned využít, energie, všechnu práci se zušlechťováním materiálu a jeho konzervací tak, abych z obyčejného kovu či kamene udělala fakt hodnotný šperk. U kamene navíc často vybírám takové druhy, co jsou složitě opracovatelné, a ještě je to materiál s vysokými ztrátami – co praskne, to se musí vyhodit a nezáleží, kolik hodin práce to do té doby stálo… No, člověk tu práci musí opravdu milovat :-).

Do kterých Fler obchůdků chodíte potěšit oko?
Tohle je nejtěžší otázka, ale pokusím se doporučit od každého něco... A rovnou přiznám, že vyberu mezi kamarádama, za jejichž výrobky bych dala i tu ruku do ohně. Originální šperk dělá kolega "hliníkář" Tomáš Holub, který teď tvoří fakt luxusní šperky ze stříbra. Na pohodlné oblečení z českých materiálů je skvělá malaavraana, epesní koženou kabelku pak rozhodně od MontMat. Na kosmetiku chodím pravidelně k SYMBIOSIS a pokochat se elegantním i vtipným porcelánem k POOKRAJ. Ty nejkrásnější taštičky najdu vždycky u Limi a srdcovou keramiku do bytu i na zahrádku u Ateliér Bastet.

Jak nejraději trávíte čas, když zrovna netvoříte?
Když netvořím, tak stejně většinou něco tvořím! Kreslím, dělám grafiku (linoryt atd.), šiju, vymýšlím designové projekty, co se nikdy nezrealizují, a kreslím si domy, co se nikdy nepostaví, píšu básně a povídky, co si nikdo nikdy nepřečte a neustále se vzdělávám ve věcech, které nejspíš nikdy v životě nevyužiju, a ráda čtu a sbírám zbytečná fakta. A když netvořím a ani nevedu hluboké rozhovory s přáteli, tak si zapnu dobrou hudbu a běhám po lese (ale to se kromě té hudby zas tak často neděje).

Kde se ve své tvůrčí dráze vidíte za rok a kde za deset let?
Tak přesně takhle fakt nerada uvažuju, protože život už mi ukázal, že plány jsou pro výsměch :-). Ale tak samozřejmě doufám v konec současné krize, v růst značky a stabilní zákaznickou základnu, díky níž si budu moci dovolit i náročnější projekty. A za deset let se vidím ve vlastní krásné prostorné a prosluněné dílně, s brusírnou kamenů, s pár spolupracovníky, hlavou plnou nápadů, sklenkou vína a obklopená svýma kočkama.

Jakou radu byste dala začínajícím prodejcům na Fleru?
Nejlepší rada je neposlouchat nevyžádané rady. Hlavně ty „dobře míněné“ padající dost často v okruhu úzké rodiny (a tady se patří vsuvka: díky mami, že taková nejsi!). Ignorujte rady typu: „Podnikat s vlastní tvorbou je riziko“, „Tím se nedá uživit“, „Radši buď pod někým jako zaměstnanec“. Je to váš život a vaše zkušenosti, které během své cesty posbíráte. Ať už budou jakékoli, vždycky vás zase někam dál posunou! Jo, a to úplně nejdůležitější na závěr: nekopírujte nikoho, najděte si svoji cestu a buďte autentičtí!