Kreativita v tvorbě i v podnikání
Co je to kreativita? Český význam slova kreativita je tvořivost. Je to schopnost vytvářet užitečné a originální myšlenky, nápady a řešení.
Kreativní proces popsala již řada autorů, a i když se jednotlivé popisy různí, lze říci, že kreativita je nějakým způsobem uchopitelná. Musíme se však na ni naladit, abychom dokázali kreativní nápady přenést do reality.
Nezapomeňte, že i když je její míra individuální, kreativitu má v sobě každý. Bohužel se stává, že s přijmutím dospělosti a rozvážnosti omylem přehlédneme naše tvořivé já, které ve stereotypu dní postupně ubývá. Proto přeskočte překážky, zbavte se zábran, dovolte si tvořivost.
„Hlavním nepřítelem kreativity je zdravý rozum.“
— Pablo Picasso
Kreativní myšlení je vlastní každému, je součástí našeho sebevyjádření a lze jej použít v mnoha životních situacích, a to i v podnikání.
Kreativita se může projevovat v celé řadě oborů a odvětví, včetně učitelského. Hlavními jsou pak umění a vědecko-technická odvětví. Ve vědě se tvořivost využívá k posouvání lidstva vpřed, uměním zachycujeme přítomný okamžik, momentální náladu autora a jeho fantazii.
Tvořivé myšlení a vytváření něčeho nového vyžaduje poměrně hodně osobnostních dovedností.
Umět zformulovat své nápady a pracovat na jejich realizaci,
živě si představit proces i výsledek,
vytvářet neobvyklé cesty k řešení,
spojit nesourodé komponenty do funkčního celku,
uvažovat v širších souvislostech,
nacházet inovativní metody,
být zvědavý, vynalézavý, vytrvalý a hloubavý.
„Ať už si myslíš, že to dokážeš, nebo že to nezvládneš, pokaždé máš pravdu.“
— Henry Ford
zdroj: Lenka Blaza
Kdo je kreativec?
Slovo kreativec pro mě znamená osobu zabývající se převážně tvůrčí činností (slovy slovníku), ale někteří jej vnímají jako profesní označení v marketingu. Provedla jsem si soukromý průzkum a jeho výsledkem bylo, že slovo kreativec se některým zdá dokonce divné – je pravda, že poslední dobou zažilo boom a začíná získávat pachuť ironie.
Sama se však za kreativce, jinými slovy řemeslného tvůrce, považuji. Přání tvořit mě před lety vyvedlo z anonymního davu zaměstnanců a dovedlo až k vlastnímu podnikání. Od té doby je kreativita nedílnou součástí mého pracovního dne, a to nejen při samotné tvorbě šperků, ale i během běžné podnikatelské činnosti.
„Kreativita může vyřešit téměř jakýkoliv problém. Tvůrčí akt, porážka zvyku originalitou, překoná všechno.“
– George Lois
zdroj: Lenka Blaza
Dobrý obchodník musí například umět pružně řešit problémy v neustále se měnící době, flexibilně reagovat na trh, vytvářet krátkodobé i dlouhodobé strategie, vymýšlet taktiku propagace.
Velkou prověrkou kreativity živnostníků i velkých podniků byla pandemie koronaviru. Mnozí se v jejím důsledku museli posunout ve službách a například přejít do online prostředí. Kreativní myšlení živnostníkům pomohlo podnikání udržet či ještě vylepšit.
Například já jsem (aniž by mě to předtím kdy napadlo) napsala během covidového období knihu Vše o cínovaných špercích, krátce se tak prošla i po spisovatelské dráze a rozšířila svou nabídku pro další cílovou skupinu.
No a nemusím chodit daleko. Ani po těch 13 letech mě nepřestalo bavit sestavovat Fler nominace. Považuji to za skvělé cvičení kreativity!
zdroj: Lenka Blaza
Jak být více kreativní?
Rozvoje kreativity lze dosáhnout procvičováním, důležité však je, aby vás to bavilo.
- Sledujte věci a děje kolem sebe a hrajte si s myšlenkami.
- Najděte si projekt, který vás bude motivovat. Kdo z vás si ještě pamatuje na akci Prsten denně – měsíční výzvu v podobě každodenní výroby nového prstenu? Byla to skvělá příležitost k trénování, i když někdy jsme kreativitu museli využít i k rychlým improvizačním řešením. A co se stalo po měsíci? Všichni zúčastnění si odnesli nezapomenutelný zážitek z toho, že nezávisle na sobě zpracovávali tentýž kreativní úkol a společná tvůrčí energie se spojila, znásobila a s ní zintenzivnila i radost z práce a z výsledku. Bylo to i náročné, protože jsme se zodpovědností sami k sobě plnili každý den úkol za všech okolností.
- Všímejte si toho, co ostatní nevidí, pozorujte mraky, stromy, domy i louže a zkoumejte, co v nich lze ještě dalšího spatřit, zkoušejte další techniky mindfulness čili všímavosti.
- Popište, co všechno ve vašem životě reprezentuje například žlutá barva, co vás napadne, když si ji představíte, jak voní, jak chutná, jaká je na dotek a podobně.
- Vyzkoušejte metodu laterálního myšlení. Jednoduše se koukněte kolem sebe, vyberte náhodný objekt a zeptejte se sami sebe, jak tento objekt souvisí s vaším problémem. Často najdete nějaký kontrast, který vás přivede k jinému pohledu na věc a poté k novým nápadům.
- Procvičujte svou všímavost a pozorujte okolí bez rušivé hudby nejméně deset minut a pak pojmenujte, co jste viděli, bez hodnocení a posuzování.
- Dívejte se na věci pod jiným úhlem, vzhůru nohama, zkoumejte detail místo celku.
- Dopřejte si ticho.
- Vystupte ze své komfortní zóny a udělejte věci neplánovaně a jinak, než jste běžně zvyklí.
- Vzdělávejte se a zajímejte se o inovace.
„Nejhorší nepřítel kreativity jsou osobní pochybnosti.“
– Sylvia Plath
zdroj: Lenka Blaza
Existují zabijáci kreativity?
Rozhodně ano a všichni je známe. Nejčastěji se projevují jako obavy ze selhání či zesměšnění, nezvládnutá organizace času, porovnávání se s druhými, stres nebo přetížení. Bývá to také stereotyp. Proto je nutné myslet na občerstvování svých smyslů a změnit prostředí, například jít se projít, vyjet si na výlet, navštívit výstavu anebo si dát pauzu.
A nakonec mám pro vás malé zamyšlení. Jak podle vás vypadá kreativní člověk? Vypadá stejně jako vy anebo je to na první pohled výstředník? Musí být nutně jiný než ostatní? Pozná se to na něm už od prvního pohledu? Myslíte si, že jsou významně kreativní lidé vnímaní jako pro život nepoužitelní?
Přečtěte si,
jak vnímají kreativitu někteří členové klubu Růžový panter znovu na stopě a jaké jsou jejich osobní zkušenosti
Ach ano, kreativita bez hranic. Téměř bez hranic.
To mě tak oslovila milá dáma, která si přeje vyrobit náušnice. Má 4 měděné mince a chce je zakomponovat do šperku. No ano, s radostí. Samé krásné příběhy a milé zákaznice mě potkávají. A vždy to bývá impulz pro rozšiřování šperkařských obzorů.
No a pak jsem zjistila, že ty mince nejsou tak úplně měděné. Cosi jsem tušila, jenže… koukněte sami na roztavené mince.
Mince jsou čtyři a ze dvou se naše představa nakonec uskutečnila. S malým háčkem. Vprostřed jedné mince se tenká měděná vrstvička porušila.
Vše se nakonec vyřešilo. Také díky výměně zkušeností s autorkou tohoto článku. Leni, tímto děkuji a s radostí dodávám, že i kolegialita je součástí té kreativity bez hranic. Tak ať máme stále ty prsty tak krásně ušmudlané.
Myslím, že tvorivosť je nám daná, že ju má v nejakej forme každý - niečo ako druh talentu. Ako však športovci radi hovoria: talent sám o sebe nestačí, treba ho rozvíjať, cvičiť, trénovať. A tak trénujem.
Mojou hlavnou športovou disciplínou je EXTRÉMNE ŠTRIKOVANIE. Nosím pletenie v batohu skoro na každú túru a na vrchole to pekne rozbalím! Trošku pri tom súťažím sama so sebou. (Kde všade si schopná štrikovať?!) Samozrejme, že som pri tom občas aj zdrojom zábavy pre „skutočných horalov“, ale veď o to ide, nie? Kreativita má prinášať potešenie autorovi, aj okoliu.
Kreativní práce mě doprovázejí celý život. Ať už v osobním životě nebo v pracovním zařazení. Pracuji jako knihovnice, kde je asi dáno, že si musíme v knihovně poradit skoro se vším. Pracuji mimo knihovnické práce na různých výstavách pro veřejnost, besedách pro děti, dále rediguji náš místní novinový plátek, kde se uplatní nápaditost. Zde na Fleru se prezentuji se dvěma profily. Nejvíc jsem pyšná na druhý profil domácí zahrádka, kde nabízím pastelkovníky, jejichž podobu a varianty jsem si sama vymyslela. Miluji jejich barevnost a hravost. Velkou výzvou bývají pastelkovníky a organizéry na přání zákazníka, kdy se musí uplatnit fantazie a kreativní um.
Kreativita a potřeba tvořit mě provází od mala. Tvoření rukama je pro mě životně důležité i kvůli harmonizaci dnešního až příliš technického a online života. Kreativně si hledám i čas, kdy budu moci tvořit, nořit se do sebe, meditovat při tvorbě. Například i při cestování vlakem se krásně vyšívá :). Inspirací je pro mě hlavně příroda, zahrada, detaily, které občas ve spěchu života přehlížíme.
Dočetla jsem se, že kreativita není talent, ale způsob fungování. A já, abych mohla fungovat, musím být kreativní, tedy musím něco tvořit. Je to současně i můj způsob relaxace. Proto beru každý večer do ruky jehlu a korálky a vlastně relaxuji.
Když nešiji, ladím barvy nebo vymýšlím nové vzory. To ale není jednoduché, občas se stane, že musím vypárat téměř celý výrobek. Inspirací jsou mi samotné korálky nebo kabošony, někdy příroda a nebo věci kolem mne. Při ladění barev jsem si dříve pomáhala barevnými paletkami, ale za tu dobu, co se věnuji korálkování, mám tak vytrénované oko, že paletky nepotřebuji.
Tato práce s barvami mi pomáhá i jinak. Například při doplňování šatníku nebo při vybavování bytu. Přesně vím, které barvy mohu kombinovat, aby spolu krásně ladily. Naučila jsem se vidět barvy i při focení svých šperků, tak aby šperk vynikl a celá fotka působila příjemně. Do mé kreativní činnosti, kromě výroby šperků, tedy počítám i focení.
Já jsem odjakživa člověk "zdobivý", takže mi nestačí jednoduché minimalistické pojetí, ale všude potřebuju mít nějaké různé ozdůbky, kraječky, knoflíčky. Kromě ručních prací moc ráda vařím a peču a snažím se vždycky vše nazdobit a narovnat upečené věci na talíře a tácy tak, aby to lahodilo oku. Ne nadarmo se říká, že člověk jí i očima.
Inspiraci při tvorbě čerpám hlavně z přírody, především u výšivek. Stačí se podívat ven z okna - na mraky, nebe, na květiny, stromy, takových tvarů a barev. A také z knížek, písniček a filmů. Kolikrát člověka ovlivní věci, u kterých to nečeká, občas překvapí i přání zákazníků.
Ráda odvádím perfektní práci, takže občas pářu i sama po sobě. Jsem schopná ušít kapsičku, ozdobit ji knoflíčkem a následně zjistit, že to není úplně "to ono". A co s tím potom? Přece knoflíček odpárat a zkoušet další varianty.
Kreativcovo pozdní odpoledne
Je čtvrtek, tvořím si ve své podkrovní dílně a mám myšlenku, tuze kreativní myšlenku a ta se chce zhmotnit.
Znáte to pnutí a svrbění prstů... napojuji se na vesmír. Jo, to půjde, už se to klube, to jsou TY chvíle.
Ten krásný kreativní tok náhle přerušuje hlas, který ke mně doléhá ze spodního patra: "Není mléko, musí tady být pořád aspoň pět krabic do zásoby." Né, nemám jít teď nakupovat, že ne?!... zítra.
Ponořuji se opět do tvorby, krása... "A nebyla by nějaká buchta?" ozývá se opět po chvíli.
Vzdávám to, sestupuji z ráje na zem. Upeču muffiny, není nad domácí buchty, přece nebudou jíst ty z obchodu.
"Musí z tebe pořád padat ty nitě?" slyším zase hlas.
Taktně to přejdu a vytahuji plech z trouby. Jsou nějaké nijaké, ty muffiny... nakreslím na ně aspoň čokoládové kytky. Hned je mi lépe.
"Už si můžu vzít?" ozve se z obýváku. "Jsou dobré, skoro jako z obchodu - a na ty kytky se příště vybodni."
Jdu se kreativně uklidnit zpět do bezpečí své dílny, ještě chvilku aspoň...
Zvoní mobil, volá účetní: "Prosím tě, hlavně s těmi účtenkami nic nevymýšlej, jenom to naházej do krabice a dones. Jo a nezkrátila bys mi kalhoty? Do zítra?"
Jasně... Vracím se ke stále nezhmotněné kreativní myšlence.
V tom opět hlášení z přízemí: "Proč jsou v sedačce zase zapíchané jehly?! A musí tady viset ta látka?"
Spojení s vesmírem je definitivně přerušeno, zcela nekreativně.
Ale zítra, zítra se zase napojím... hned, jak koupím pět krabic mléka.
Zbadám nitku, priadzu, klbko, gombík, alebo drevenú gorálku a v hlave sa mi rozbehnú predstavy o výsledku - medvedík, zajačik, myška? Alebo andelíček? Toto klbko musím mať. Tento materiál potrebujem. A tak sa zo mňa postupom času stal škrečok-zberateť. (áno, po slovensky sa povie škrečkovať = české syslení) Sú to klbká rôznych veľkostí, farieb, materiálového zloženia, výplne umelé aj prírodné, očičká a nosíky a veľa, veľa iného.
Najúžasnejši na tom je moment, keď sa len z ukladania jedného stĺpika vedľa druhého na vás usmejú očká a pomrví sa ňufák. Z klbka a z neforemnej nitky sa stane skoro živá bytosť. A potom milujem hlavnú časť celého procesu - odovzdávanie. Pri predaji na Flér sa mi to až tak často nepodarí, ale keď mám tú možnosť, keď vidím prekvapenie, radosť, úsmev na tvári nového majiteľa, mám doslova slastný pocit. A povedzme si rovno, to je to, prečo to robíme.
Tvořím, neustále … je to můj život.
Jako učitelka se musím večer nějak odreagovat, uklidnit, vyčistit hlavu a nabrat energii. Neumím sedět „jen tak“. Tak neustále něco zkouším.
Matematika mi přináší do mého tvoření určitý řád, preciznost, čistotu.
Biologie zase nekonečnou inspiraci z přírody pro mé oblíbené brože.
A kreativita v mé práci? Chci, aby žáky učení bavilo a zároveň, aby si své učení řídili sami. Snažím se připravovat hodiny tak, abych je dostatečně motivovala k jejich bádání a objevování. Aby si sami zjistili, jak funguje dění kolem nich.
Naposledy jsme se kreativně „vyřádili“ na odpoledních dílničkách, kde jsme připravovali výrobky na vánoční jarmark. Netušila jsem, jaké barevné kombinace se dají vymyslet při výrobě andílků, hvězdiček nebo zápichů. Hlavní je, že byly děti spokojené. Dětská fantazie je prostě nekonečná. A kdo jí má nejvíce? No přece páni kluci!
Při pěti dětech, dvou zaměstnáních, téměř prázdném bankovním kontě a velkých snech člověk kreativní být musí :-)
Třeba má covidová "Cesta kolem světa za 80 hodin"! 52 zemí = 90 minut na každou z nich: encyklopedické informace, dokument, zážitky... Takto jsem procestovala Jižní Ameriku: žasla nad nejkrásnějšími vodopády světa na řece Iguazú, vykoupala se v nejvýše položeném jezeře světa (naše přírodní „wellness“ na zahradě má stejnou teplotu vody jako Titicaca, 13 °C), vařila pokrmy z brambor, jejichž domovinou je právě tato oblast, náš skleník mi skvěle simuloval zdejší vlhké klima, vyzkoušela jsem si spaní původních obyvatel – zavěšena v hamace, prohlédla si Machu Picchu bez davů turistů a s možností odskočit si na WC, rodině servírovala milanesu – národní bolivijské jídlo. Poté následovalo Mexiko: přesadila jsem své kaktusy, do jídelníčku zařadila fazole, kukuřici a chilli papričky. A pila se Coca Cola, Mexičané jí vypijí nejvíc na světě… Následovaly USA, Kanada… V zimě jsem prozkoumala severské země, Island a Rusko. Jaro patřilo Asii, Oceánii a Austrálii. A v létě? Černý kontinent, to dá rozum!
Pokud jde o kreativitu, mám pocit, že kreativní je celý můj život. Samozřejmě, nejvíce se promítá do mé práce v ateliéru. Ale tímto mé kreativní nadšení nekončí a tak byste u nás doma našli nasyslené zásoby spousty materiálů pro všelijakou tvorbu. Počínaje materiály na výrobu svíček a malování hedvábí, přes klubíčka vlny, látky a potřeby pro šití, sklo pro vitráže, cín, minerály, kamínky, korálky, beton, materiály pro výrobu vlastní kosmetiky … a konče semínky pro microgreens, kváskem na chleba nebo kulturou pro výrobu kombuchy.
Při jednom z nákupů ve výtvarných potřebách mi paní prodavačka řekla, že jsem taková „renesanční“ osoba. Moje slunce v rybách mi přináší kreativitu, ale můj záškodnický ascendent v blížencích způsobuje, že mám problém věci dokončovat. Protože zatímco něco vyrábím, současně už mi v hlavě běží nápady na něco jiného. A tak se musím stále snažit ty své činorodé blížence trošku ukočírovat a přesvědčit, že opravdu nemůžu sedět jedním zadkem na dvou židlích … natož na deseti : - )
Kreativita je vesmír nekonečných možností… A jako vesmír opravdu funguje, od velkého třesku – počátečního nápadu – se rozpíná dál a dál všemi směry. Nabízí různé varianty, přihrává nová řešení, je to nikdy nekončící proces, často nedá člověku ani spát. Je to zdroj velké radosti a energie.
Nápady vznikají z mlhovin fantazie, někdy se z nich stanou krásné hvězdy, jindy po nich zůstane jen černá díra. Některé se jako komety pravidelně vracejí, skoro stejné a přece trošku pozměněné. Jen je škoda, že není v lidských silách vyzkoušet a zrealizovat vše, co se mu ve světě kreativity nabízí...
Kreativita mě provází celý život. Pracuji jako kancelářská síla a tvoření je můj koníček, který potřebuji nezbytně ke svému životu. Ale i do zdánlivě nudné práce v kanceláři vkládám kousek kreativity, bez toho bych asi nemohla fungovat.
Pro mou tvorbu vinutek jsou nedůležitější mé pocity. Mám ráda barevnost a ráda kombinuji různé barvy, které spolu zdánlivě neladí. Někdy se ta kombinace ukáže jako chybná, protože barvy chemicky zareagují jinak, než čekám, ale každý nezdar mě posune a já tuto zkušenost využiju ve své další tvorbě. To je pro mě kreativita.
Kreativita? Geneticky, prostředím i vzděláním mi daná kreativita, pro mě byla v životě vnitřně obrovským přínosem, zdrojem radosti, i štěstí a silou v těžších životních situacích. Zároveň ale i velkým dilematem, jak ji bezkonfliktně propojit s pravidelnou výdělečnou činností a péčí o svou rodinu, s čímž naštěstí českým kreativcům jako první přišel na pomoc právě Fler :-)
Při běžných činnostech kreativitu využívám všude, kde to jen jde, nebo spíš kde chybí a může něco zlepšit, ale s pevnými hranicemi, aby se nestala samoúčelná, to mě pak nebaví. Je to pro mě ohromný nástroj motivace proti šedi i nezdarům, fyzicky i psychicky. A musím se přiznat, že mi pomohla ladně a vtipně vyřešit i některé výchovné problémy s dětmi, čemu se dodnes smějeme.
