Zdá se, že Markéta, kterou na Fleru najdete pod značkou Kočida, si žije svůj sen. Odešla z Prahy na venkov, kde bydlí se svojí rodinou, a živí se tím, že tvoří úžasné keramické sošky a panenky. Těmi pak dělá radost svým zákaznicím na Fleru. Co dalšího nám na sebe Kočida prozradila? Stačí pokračovat ve čtení...

Řekněte nám na úvod něco o sobě.
Ahoj, jmenuju se Markéta, je mi 35 a jsem máma dvou dcer. Původem jsem Pražanda, ale to už si snad ani nepamatuju (i když jsem tam žila 22 let), dnes je ze mě skoro 100% venkovanka. Bydlíme s manželem a dětmi v domku v Krhanicích hned u řeky Sázavy. Tady taky pracuju, společnost mi dělá i parta zvířat: dvě fenky, kočka, kocour a králík, tak je u nás docela živo. Málokdy jsme tu jen v téhle sestavě, často je dům plný dětí, kamarádů, sousedů, psů, atd. Jsme tady trochu průchoďák, dveře máme otevřené :-).

Jak jste se dostala k tvoření?
Nevím přesně, jak na to odpovědět… Myslím tím, že nebyl v mém životě nějaký konkrétní mezník, který by mě k tvoření přivedl nebo nasměroval. Je to spíše životní potřeba, které se nedá říci ne, prostě se musíte stále v něčem šťourat nebo něco malovat, modelovat, šít, zdobit, fotit… to tady na Fleru asi zná každý :-). Nemám žádnou výtvarnou ani uměleckou školu, jen co se ale týká keramiky, k tomu jsem přičichla už ve škole v nějakých kroužcích. Později jsem potkala jednu kamarádku keramičku, ta mě přivedla do jedné dílny, kde jsem nějakou dobu pracovala jako malířka. Ale chtěla jsem raději dělat vlastní věci, tak jsem si s velkou pomocí rodiny a kamarádů vybudovala vlastní dílnu ve sklepě činžáku, kde jsme s přítelem (dnes manželem) bydleli. Tam jsem si kutila své nápady a pomalu přicházela řemeslu na kloub, i když to znamenalo spousty a spousty pokusů a omylů, rozbitých a zkažených výrobků. Ale je to ta nejlepší škola. Z chyb se poučíte a někdy i z nezamýšlených procesů vylezou moc zajímavé výsledky.

Moje kamarádka Magda se ke mně později přidala, a tak jme spolu několik let vyráběly hrnky, misky, talíře atd. Ona byla točířka a já jsem nádobí glazovala a malovala. Bylo to prima. Magda se ale po pár letech rozhodla pro spolehlivější výdělek v kanceláři, tak jsem se zaměřila na modelovanou tvorbu, hlavně různé sošky koček ve všelijakých pozicích. Jak se pořád kolem mě motaly, tak je mám okoukané. Pak jsem přidala další motivy, různá stvoření a karikatury podle fotografií (teď mě zrovna čeká pan Přeučil). U zákazníků ale na celé čáře vítězí panenky ve všech velikostech, barvách a provedeních.
V té době mě také jedna kamarádka upozornila na Fler, tak jsem se sem zaregistrovala a hrozně rychle se to rozjelo, moc mi to pomohlo.

Věnujete se tvorbě profesionálně? Kolik času jí věnujete?
Ano, jsem moc ráda, že se můžu živit tím, co mě baví. To mi připadá jako takový životní luxus:-). Samozřejmě to ale neznamená, že v každém okamžiku tvorby prožívám euforii, patří k tomu hlavně velká dřina a stovky hodin rutiny, kdy už padáte na čumák, ale je potřeba dodělat zakázky. Ale to už je prostě základ řemesla :-). Mám to moc ráda a taky jsem spokojená, že jsem svým vlastním šéfem, nikdo mi nedává příkazy. Musím si je dát sama. Když se něco pokazí, tak je jasné, čí je to vina :-). Znamená to pro mě svobodu, i když asi pracuju víc hodin než v běžném zaměstnání. Ale tohle je prostě jiné a pro mě určitě lepší :-).
Kolik času? Téměř všechen, nějak mi to pod rukama bobtná. Moje milé zákaznice se stále vracejí a síť se rozrůstá, takže jsem už nebyla schopná to všechno stíhat. Zároveň moc nerada někoho odmítám, tak jsem už do toho stáhla mého šikovného muže. Naštěstí se moc nebránil, a tak jsem ho zahltila prací na plný úvazek. Tak jsme takový rodinný podnik :-).

Řekněte nám něco o technice, kterou tvoříte. Proč to u vás vyhrála?
Jak už jsem psala, odešla mi točířka a to nádobí už mě taky trochu unavovalo. Tak jsem začala modelovat, a to mi perfektně vyhovuje. Vše je tvořené z ruky, žádné formy, jen u ozdob (modely si vyrábím a odlévám sama). Když vyrábím např. nějakou panenku, nejdříve si vymodeluju zvlášť každou část těla a potom to vše slepuju (v požadovaném stádiu tuhosti), pak dodělám obličej, vlásky apod. Většinou jich mám rozdělaných víc najednou. Všechny sošky modeluju rovnou duté, aby nebyly příliš těžké a neměly tendenci praskat. A protože mám ráda barvy, většina sošek je také doladěná engobami, barvítky a akrylovými barvami, což jim dává výsledný typický vzhled.

Popište nám typický průběh tvůrčího procesu, který vede ke vzniku nového výrobku.
Když jde o úplně nový nápad, nejdříve si to nakreslím, alespoň v hrubých rysech, a zbytek doladím už při samotné tvorbě. Když dělám novou panenku, většinou stačí si ji představit, a rovnou ji zpracuju. Nejpodrobněji si kreslím návrh nové ozdobičky, protože to je přeci jen více obrázek a je to dost malé s drobnými detaily, takže to musím mít rozvržené přesně.

Čí názor na vaši tvorbu je pro vás důležitý? Máte někoho takového?
Nejvíc ten můj :-). Musí se to líbit mně, jinak se mi vyrábí moc špatně. A samozřejmě rodiny. Mého muže i dětí, kamarádů a hlavně mých zákazníků, pro které sošky tvořím. Aby z nich měli radost.

Doporučte Fler tvůrce, které máte ráda.
No, to je těžké, je tady taková spousta talentů a originálů, které někdy až berou dech, ale zkusím tedy několik vyjmenovat. Začnu třeba u keramiků, tady mě moc baví homosapiens04, za módu například IngK a anouk de poulain. Obrazy mě zaujaly u slakinglizard, Archon, Romika, chodím okukovat barevné náušnice u aratinga, za fotografii třeba Hannule, za sklo Maata. Super botky vyrábí Jiří Svatoš, krásné stříbrné šperky Věnina silver nebo annaa. Pro děti třeba dalima a Lidunka, krásné dekorace od AMA… a další a další šikovní tvůrci, to bychom tu byli hodně dlouho :-).

Kdybyste měla upozornit na jeden svůj výrobek z Fleru, který by to byl a proč?
Tak to bude Alenka s kamarády (čekají na autobus), protože to je moje první panenka a mám pro ni vymyšlený a rozpracovaný příběh, aby mě to pořád bavilo :-). Doufám, že už brzy přidám na Fler další Alenčiny zážitky s její novou partičkou přátel.

Používáte své výrobky, nebo jste kovářova kobyla?
Já jsem rozhodně totální kobyla :-), nikdy mi tady nic nezbyde, a když, tak jen nepovedené nebo rozbité kousky. To si pak dávám na zahradu mezi kytky, ale nemám čas si něco pro sebe vyrobit, už jsem se s tím smířila.

Čemu se ráda věnujete ve volném čase, když netvoříte?
Moc toho času není, ale ráda jdu s pejsky na pořádnou procházku, hlavně, když svítí punťa :-). Taky miluju kytky, takže když je trocha času, vyměním hlínu keramickou za tu venkovní hnědou a černou, a rýpu se v záhonech, aby mi to na zahradě kvetlo a dělalo radost.
Taky mě moc potěší, když si s celou rodinkou vyjedeme na výlet. Někam na hrady a zámky nebo prohlédnout malá městečka cestou, krajinu a vesničky kousek jinde, všude je na co koukat a co obdivovat. A divadlo. A občas nějaký koncert. A akce s dětmi. Setkání s přáteli. A někdy si dám ráda pivo, hlavně v létě na zahrádce :-) a…

Jak vypadá váš ideální den?
Ideální den? Nevím, co si pod tím představit, takhle nejsem zvyklá přemýšlet… Mám prostě ráda život tak, jak běží, a každý den má nějaký význam, i když se třeba zrovna nedaří. O to víc si pak můžeme užít dny, kdy všechno klape, je nám dobře a svítí sluníčko. Když jsem moc upracovaná, mohl by mi jako ideální den připadat takový, kdy si můžu dát nohy na stůl a jen poslouchat, jak šumí řeka. Ale pochybuju, že by mi tahle představa vydržela dlouho, pak by se zase ideální den změnil na takový, kdy můžu zanořit ruce do hlíny a realizovat nějaké nápady. Už by mě svrběly ruce. Jindy by mi zase přišlo ideální povídat si s dětmi a vyprávět si zážitky a představy, mazlit se se zvířátky. Ale žádný jeden ideální den nemůže vše obsáhnout :-).

Jaké máte pracovní plány pro příští týden a jaké pro příští rok?
Pro příští týden určitě objednávky, na které zákazníci čekají. A pro příští rok… to bych moc ráda mezi všechny ty panenky a figurky vmáčkla i nějaké nápady, které zatím čekají jen ve formě náčrtků nebo dokonce matných představ. Možná budu muset některé výrobky vypustit, abych si udělala prostor na nové, jestli to půjde… Uvidíme, těším se. A ráda bych tady poděkovala všem příznivcům a zákazníkům za tak skvělou podporu, které se mi od nich dostává. Doufám, že i v roce 2014 budou dál chodit na návštěvu do mého obchodu tady na Fleru. Děkuji všem a přeji krásné dny!