Jak to všechno pokračovalo

      10.4.2013 jsem se tedy probrala ze snění (viz minulý blog - začátek).

      Pár dní jsem prožívala neznámé pocity. Byla jsem nadšená, vždyť jsem se přeci konečně přihlásila na první jarmark. Své nadšení jsem se snažila přenést dál, na člověka, který se mnou tráví hodně času a tím pádem celý den slyšel jen - jarmark, jarmark, jarmark ... Navíc se jednalo o další tvořivou duši. A tak sme se rozhodli podělit o stánek.

       Na jarmark se tedy dostane i Pivoš (potisk triček).

malá ukázka triček od PIVOŠE

        Až jsem procitla úplně, tak jsem si uvědomila, že nemám moc výrobků „na skladě“ a že bych měla začít tvořit. Nápadů bylo hodně, tak teď jen najít volnou chvilku a začít.

        A tak se objevil první problém - najít volnou chvilku. Podařilo se a pár večerů jsem si nechala jen na tvoření. Jenže přeci nebudu troškař a nezůstanu jen u jednoho problému, že? Nakoupený nový materiál byl trochu jiný, než na jaký jsem byla zvyklá a tak se vyrábět nedařilo a nedařilo. Navíc když se člověk do něčeho nutí, tak to už samo o sobě nestojí za moc. Nerada bych objevila i problém č. 3 a jeho další kamarády, takže stop a všechno jinak.

     Vyráběla jsem tedy, jen když jsem měla chuť, čas a sílu. Pravda, že jsem si musela často opakovat, že si to všechno chci přeci pořádně vychutnat, že se nesmím stresovat, že mi to nejde, že když jsem nevyspaná, tak teď nepůjdu tvořit, ale spát, že vyrobím jen pár kousků atd.

     Zadařilo se, zmatené stresující období zmizelo. Opět jsem si začala užívat nádherného pocitu, že se blíží můj první jarmark.

     Věřím, že pro mnoho ostřílených prodávajících, co mají za sebou několik jarmarků, je tohle všechno asi podivné čtení, ale třeba si taky ještě vzpomenou na svoje poprvé.

     Také obdivuju Simonku (Mašličky), že svůj volný čas zvládla rozdělit mezi vyrábění a organizování tohoto jarmarku.

malá ukázka - Slámka