Slíbila jsem letos vnučce, že, až budou u nás na prázdninách, naučím ji malovat akrylovými barvami na plátno.

Následovala nevyhnutelná otázka : "A babíííí, co je to akryl?"

Je to holka šikovná, chodí do výtvarného kroužku a skvěle ovládá pastelky, fixy i vodové barvy. Ovšem malovat na plátno NESMAZATELNÝMI barvami, to už je něco onačejšího !

Těšily jsme se na to obě moc.

Když jednou dopoledne odjel děda s oběma brášky na tenis a my "holky" měly klid, rozložila jsem na stole na terase malířskou dílnu. Chvíli jsme hledaly, co se bude malovat. Ovšem volba mé vnučky byla jasná - babiččina rozkvetlá zahrada!

Pustila se do toho s vervou a na plátně rozkvétal jeden květ za druhým. Zpočátku sice trochu bojovala s pastózní malbou, ale velmi rychle přišla na to, že se barva dá míchat nejen na paletě, ale i na samotném plátně. Taky "babiččiny finty" jak zacházet s barevnou kompozicí, nebo jak využít barvu pozadí na zvýraznění květu si osvojila během chvilky.

Ani ne za dvě hodinky byl obrázek hotov.

Pak už bylo třeba jít uvařit oběd pro hladové sportovce.

Dalším zaznamenáníhodným námětem byly naše kočky Týna a Mína, takže při příští klučičí návštěvě tenisu si vnučka namalovala ještě jeden obrázek s kočičkami. 

Oba obrázky si odveze domů a nechá si je od táty pověsit v pokojíčku, kde jí budou připomínat letošní prázdniny u babičky.