Ne, že by to někoho zajímalo, ale já toho mám plnou hlavu a stejně všichni koukají na hokej... Nejsem zrovna sportovní fanoušek, takže radši dumám, jak se to všechno už po prvních třech dnech hromadí {#emotions_dlg.premyslim}

Letní semestr druhého ročníku... půlka bakalářského studia už je vlastně za mnou. Přišel ten nejtěžší semestr, což v porovnání s mediky, čvuťáky, chemiky atp. je stejně fraška. Dá se říci, že je moje studium lehké, neučím se na žádné průběžné testy, nevypracovávám žádné úkoly a nechodím na žádné laborky. Moje studium hold spočívá v něčem úplně jiném- číst, číst a číst. A taky třeba v poctivém chození na každou přednášku, protože na rozdíl od velkých škol nemáme k dispozici žádné internetové "borce", kam by ochotní starší kolegové vkládali své poznámky, taky nemáme ani jedinou učebnici, takže všechno načítat a načítat v odborných publikacích.

(ha, slyším z vedlejšího pokoje na koleji "dopr..." hádám, že nějaký nepříznivý gól? ani to nemusím sledovat a vím, co se děje Smějící se)

Nojo a teď se to začíná hromadit. Seminární práce na Petr z Aspeltu a inagurační diplomy, kterou hodlám pojmout jako skvělý diplomatický počin a ne jako "tragédii", asi tak třitísicepětsetosmdesátdevět knížek na každý předmět ({#emotions_dlg.rehot}), sehnat zprávu o restaurování nějaké památky a napsat k tomu práci a abych nezapomněla- OBRÁZKY, základní kámen (úrazu) našich přehledovek Plačící

Ha a v čem je háček? Já chci korálkovat!!! {#emotions_dlg.rehot}