Kytičkování, které vychází z prastaré japonské techniky kanzashi je velice chytlavá technika. Já se s ní seznámila někdy počátkem jara a po nekonečné zimě jsem kytičkami vyzdobila příbytky svých přátel včetně toho svého.

Ale mezitím se tu začaly objevovat trošku jiné kytičky.  Nejprve jsem je jen tiše obdivovala, ale červík už hlodal Současně vznikalo dilema - na staré lidové techniky sice nemá nikdo copyright, ale......... Velice obdivuji práce sayuri ( které chci tímto poděkovat za krásný blog)  nebo     JÚLIE - OTÝLIE, které tvoří v duchu tradičního japonského stylu, ale nutkání objevovat stále něco nového mi přihrálo do ruky trošku jiné materiály. Zkrotit je a najít ty správné grify zabralo hodně hodin. Když už jsem myslela, že mám vyhráno, makrofoto přes celý monitor vždycky odhalilo nějakou tu nepřesnost Kupodivu to moje velice hrrr netrpělivá povaha strávila nestandartně a místo, abych s tím praštila do kouta, stalo se mi piplání s jehlou, špendlíky a pinzetou drogou, navozující zklidnění, úžasnou relaxací a potěšení. Dokonce i trvale zakramařený stolek v pokoji mě nechává v klidu A dokonce mi nevadí, že už týden prší

Ráda bych trošku toho zklidnění a potěšení předala ve svých kytičkách i vám