Občas se mě lidé ptají, jak maluju, na co, čím a jakými barvami. Proto (a také proto, že jsem grafomanské povahy a o své největší zálibě ráda píšu a povídám) jsem se rozhodla sepsat průvodce akvarelovou tvorbou. Ze začátku popíšu vše, co je k malbě akvarelem potřeba, přes papír, barvy, štětce a další užitečné pomůcky, a potom se budu soustředit na přípravu k malbě a základní akvarelové techniky. Doufám, že pro vás bude tahle akvarelová procházka zajímavá.

Akvarel

Akvarel je malířská technika, jejímž nejvýznamnějším rysem je transparentnost. Akvarel vytváří jemné lazury, které přes sebe navzájem prosvítají a které jsou při malbě postupně „vršeny“ jedna na druhou. Z tohoto vyplývají jak výhody této techniky, tak její omezení.

Největší výhodou je jemná a zářivá malba, která má určitou „opaleskující“ kvalitu. Omezení spočívá v tom, že si musíte vždy dobře rozplánovat, které plochy na vaší malbě budou tmavé a které světlé – protože tmavou barvu už nezesvětlíte. Z toho plyne další nevýhoda – akvarel neumožňuje opravy! Poopravit jsou obvykle pouze detaily, navíc opravování spočívá ve více či méně násilném odstranění malby, čímž se samozřejmě poškozuje papír. Proto se u akvarelu vyplatí předem pečlivě rozmýšlet, co, jak a kam chcete namalovat. Ne nadarmo se o akvarelu říká, že se jedná o jednu z nejobtížnějších výtvarných technik.

Teoretický úvod je odbytý a doufám, že vás příliš neodradil. Akvarel je obtížná technika, pravda, ale je nesmírně všestranná, proměnlivá a nádherná. Pojďme se tedy podívat na vybavení, které budete potřebovat, než se pustíte do svých akvarelových experimentů.

Při psaní následujících řádků vycházím samozřejmě ze svých zkušeností a poznatků, které jsem pochopitelně získala metodou pokus-omyl. Různí akvarelisté používají různé metody a také rozličné pomůcky atd. Snažila jsem se psát natolik obecně, aby byly moje rady a tipy byly pochopitelné a snad i prakticky použitelné. Doufám, že se vám moje uvedení do tajů akvarelu bude líbit.

Papír:

Asi každý akvarelista vám řekne, jak zásadní roli při malbě akvarelem hraje papír. Protože akvarel je transparentní, bude barva a struktura papíru lehce prosvítat pod finální malbou. Jak moc, to už záleží na typu papíru. A jaké typy tedy rozlišujeme?

Akvarelové papíry se odlišují podle toho, zda jsou hlazené za horka (hot pressed) nebo za studena (cold pressed). Papíry hlazené za horka mají velmi hladký povrch, který umožňuje detailní malbu. Na druhou stranu hladký povrch nesaje tak dobře vodu, takže barva na něm může pomaleji zasychat, vytvářet „jezírka“ a ostré hrany.

Papíry hlazené za studena jsou buď cold pressed (fine surface, čili jemný povrch) a rough (hrubý povrch). Cold press je poměrně univerzální papír, jehož povrch má jemnou texturu, dobře saje vodu a zároveň umožňuje dosti detailní malbu. Rough je už dost hrubý povrch, kdy malba bude ukazovat zřetelně strukturu papíru, což může působit velmi svěže a živě. Záleží na osobních preferencích, jaký papír si vyberete, a také na tématu, které hodláte ztvárnit. Pro detailní ilustraci květiny bude ideální papír hlazený za horka, pro lehkou svěží krajinomalbu zase papír s hrubým povrchem. Důležitá poznámka na závěr – různí výrobci sice používají stejné značení, nicméně to ještě nemusí znamenat stejnou texturu.

Obrázek 1. papíry hot, cold a rough

Další možnost, jak odlišit akvarelové papíry je podle jejich složení. Ty méně kvalitní jsou tvořeny z celulózy, kvalitnější obsahují určité procento „hadroviny“ a ty nejkvalitnější bývají ze 100 % bavlny (takové papíry výborně sají barvu, lépe umožňují opravy, jsou odolné – bohužel také dosti drahé). Kvalitní akvarelové papíry jsou opatřeny vodoznakem a/nebo vyraženou značkou výrobce.

A naposled, papíry se liší svou gramáží – udává se v gramech na metr čtvereční (v zahraničí potom v librách. 140 lb je klasický akvarelový papír s gramáží 300 g/m^2, 300 lb je papír o gramáži 640 g/m²). Protože se v akvarelové malbě pracuje s velkým množství vody, papíry mají tendenci se hodně kroutit (čemuž se však dá zabránit správným napnutím papíru). Proto by správný akvarelový papír měl mít gramáž od 180 g/m² výše. Většina kvalitnějších akvarelových papírů má gramáž 300 g/m². Vyrábí se i papíry o gramáži 640 g/m², ale nejsou u nás příliš dobře dostupné.

Na akvarelový papír by se mělo obvykle malovat jen na lícovou stranu, která má správně upravený povrch (i když samozřejmě existují i papíry, které mohou mít např. na líci fine texturu a na rubu rough texturu). Jak říká můj oblíbený ilustrátor John Howe, pokud vídáte vodoznak zrcadlově, malujete na špatnou stranu papíru :) Ale pokud to funguje, proč ne.

Akvarelové papíry se buďto prodávají jako volné archy, nebo v lepených blocích. Bloky mají tu výhodu, že papír nemusíte napínat na rýsovací prkno.

Akvarelových papírů existuje značné množství, jak u nás, tak v zahraničí (tam pochopitelně ještě více). Nejdostupnější u nás jsou papíry Mondeluz od firmy Koh-I-Noor, dále bloky Afrodita a Diskobolos, papíry Montval od firmy Canson, papíry od Firmy Fabriano nebo 100% bavlněné papíry značky Arches. Dobrou volbou pro akvarel jsou také ruční papíry z Velkých Losin.

Na závěr bych ráda ještě zmínila „illustration board“. Nejsou u nás sice dostupné, ale v zahraničí jsou, jak název napovídá, často využívány právě ilustrátory. Jedná se vlastně o akvarelový papír, který je pevně přichycen ke kartonu. Takový „board“ není už třeba napínat, karton udrží papír tak, aby se nekroutil. Povrch a složení mají boardy samozřejmě podle toho, jaký papír se na nich nachází.

Zleva doprava: Illustration board, papír hot-pressed, cold-pressed a rough.

Příště nashledanou u štětců!