Štětce

Akvarelové štětce se rozdělují buď podle složení vlasu, nebo podle tvaru. Dobrý akvarelový štětec musí mít jemný vlas, aby dobře udržel poměrně velké množství vody a pigmentu. Když ho namočíte a opatrně uhladíte prsty, měl by vytvořit ostrou špičku. Pokud má na konci jen tupý pahýl, jedná se buď o nekvalitní, nebo opotřebovaný štětec.

Vlas může být buď syntetický, přírodní, nebo smíšený. Každý vlas má své výhody a nevýhody.

Syntetický: Tyto štětce bývají výrazně levnější, nežli štětce přírodní, což ovšem neznamená, že jsou méně kvalitní. Mají obvykle méně ohebný vlas, což umožňuje lepší kontrolu štětce. Poněkud hůře drží pigment a vodu, navíc se také snáze opotřebují a ztratí špičku, takže je možná budete muset častěji obměňovat, což poněkud stírá výhodu nižší ceny. Výborné štětce se syntetickými vlákny vyrábí firma Da Vinci. Já osobně nedám dopustit na tenké syntetické štětce pro tvorbu detailů.

Přírodní: Vlas těchto štětců je tvořen chlupy určitého zvířete – nejčastěji kuny nebo sobola, ovšem existují také štětce z veverčích chlupů a podobně. Tyto štětce tvoří krásnou špičku a skvěle drží vodu i pigment. Jsou ovšem dosti drahé. Jsou také poněkud ohebnější a o něco hůře kontrolovatelné, nežli štětce syntetické, ale mají krásnou volnou stopu.

Mix (v cizině nazývaný blend): Užitečný kompromis mezi oběma cestami. Tento štětec je tvořen jak přírodními, tak syntetickými vlákny, a spojuje v sobě výhody obou. Snadno se kontrolují a dobře drží vodu. Cenově se ovšem také nepohybují úplně nejníže.

Zleva doprava: Štětce přírodní, štětce mixované a štětce syntetické.

Tvary štětců:

Typický tvar akvarelového štětce je kulatý se špičkou. Existují ovšem i další: Ploché, dlátkové, vějířkové, ploché zaoblené, cibulovité, zkosené, kulaté (bez špičky), dlouhé „psáčky“ a štětce čínské. Některé z těchto tvarů se u nás nedají nicméně sehnat, takže je můžeme vynechat z popisu :) Všechny tvary štětců mohou mít vlas buď přírodní, syntetický nebo smíšený.

Ploché štětce se hodí buďto k tvorbám lehkých souvislých lazur (široké ploché štětce), nebo k malbě objektu s jasně ohraničenými liniemi, např. architektury (tenké ploché štětce). Dají se také využít k technice „dry-brush“ – suchý štětec (o co lépe to zní v angličtině :)). Více se pro ni hodí štětce se syntetickým nebo smíšeným vlasem, nežli ploché štětce s vlasem přírodním – ty jsou příliš jemné a na papíře nenechávají žádanou stopu. Pro tuto techniku se dají využít i štětce na akryl nebo olej, protože zde nejde ani tolik o to, aby štětec „udržel“ hodně vody a pigmentu, ale spíš o to, aby zanechal na papíru razantní stopu. Ale více o tom u příslušné techniky.

Štětce kulaté a štětce ploché.

Psáčky se hodí k tvorbě linek.

Vějířkové štětce se používají buďto k tvorbě souvislých lazur, nebo také pro techniku „dry-brush“.

Speciálním štětcem je takzvaný „scrubber“. Scrub znamená anglicky škrábat, takže vás možná napadne, že tento štětec neslouží ani tak k malbě, jako spíš k vyškrabování barvy z papíru. Tím pádem se samozřejmě výborně hodí na opravu různých chyb anebo zesvětlování malby. Tomu je uzpůsoben také materiál, scrubber je tvořen tuhými, hodně hustými, syntetickými štětinami. Tvar má scrubber obvykle plochý.

Vějířkový štětec a plochý zkosený štětec.

Naposled se chci zastavit u štětce čínského. Čínský štětec má stejný tvar jako klasický akvarelový štětec, místo klasické násadky bývají vlasy upevněny v rákosu nebo v bambusu. Tento štětec má pouze přírodní vlas (vlasy bývají z kun, veverek, poníků nebo i koz – pro akvarel doporučuji jemnější štětce z kuny spíš než z poníka) a je původně určený pro čínskou kaligrafii, nicméně pro akvarel se dá výborně využít. Udrží velké množství vody a pigmentu, vytváří krásnou špičku a je tudíž velmi všestranný. Navíc, což je další nesporná výhoda, stojí mnohem méně, než štětec stejné velikosti určený primárně pro akvarel. Je také poměrně odolný. Je zkrátka radost s ním malovat :)

Různé typy scrubberů a čínské štětce na kaligrafii.

Příště nashledanou u barev!