Letošní zimu trávím doma, jsem na mateřské a mám čas na spoustu věcí, které jsem si na tuto dobu schovávala. A tak jsem otevřela skříň v pracovně.

    Prvně se na mě vyvalil nepořádek, všechno smíchané, látky, nitě, vlny. Když jsem všechno porovnala, objevily se hromádky ústřížků látek, zbytků, které mi bylo líto vyhodit.

       A tak jsem se pustila do práce. Vznikl z toho první textilní obraz pro naši Báru do jejího koňského pokoje.

         Nejvíc mi zabralo stříhání, špendlení, ladění a hlavně zase ten úklid. Ale pak už to byla zábava. Jedny části jsem obšila enltem, jiné rovným stehem. Vzala jsem i bavlnky a stromy a nápisy vyšila.

        A pak přišlo na řadu kladívko, hřebíky  a rám.

      Byl to příjemný relax a opravdu mě to bavilo. Už mám v hlavě Paříž pro starší dceru a jeden narozeninový. Látek je dost, zima ještě nekončí, tak hurá do toho.

       Už visí na svém místě.

       Bára zatím kolem něj prošla, ničeho si nevšimla.  tak snad se bude líbit. To místo, které jsem tam zaznamenala opravdu existuje, je to kousek od nás, chodíme tamna procházky, Bára tam jezdí na koňské tábory, máme totam rádi.