Doma se většinou dětem říká, že se smí malovat jen "na papír" a ne na zeď, židle, oblečení... u nás to taky procházelo pár let, pak hlavička zbystřila a řekla, ale ty, mami, maluješ na trika, tak já chci taky!

Nejdřív jsem to řešila, tak maluj, budou dárky pro příbuzné, ti to pochopí a budou dělat, že mají radost . Ale brzy to malé dítě zaplavilo domácnost tričkama a už nebylo koho obdarovávat. Nutno podotknouti, že Bertík má velmi originální přístup k malování, ve školce ani u psychologa neměli nikdy moc pochopení, když odmítal vymalovávat, dělat panáčkům ručičky, malovat kulaté tvary, sluníčko žlutě a travičku dospod výkresu... všechno maloval jinak, ale všechno dokázal "okecat", proč to je tak a ne jinak. Jedna paní učitelka říkala, on má ty obrázky tak strašně jednoduché, ale když si s dětma povídáme, co namalovaly, tak Bertík tam toho má bezkonkurenčně nejvíc.

Ale stejně se mi zdálo, že vždy na výstavách ty jeho obrázky byly úplně až v zadu, aby nerušily dojem. Tedy, pokud tam vůbec byly. A asi 2 roky maloval zásadně jen rovnoběžné  čáry, které časem vylepšil o přidání kolmých k nim, byly to různé "mapy" a "trasy" a "pasti na tatínka". Kam na to ty děti chodí?

Tak co s tím malováním na trika? Navíc je potřeba zbytečně aktivní dítě zabavit... a navíc, když chce (vzácně) něco sám. Vymyslela jsem fintu, ...dobře, budeme malovat, ale každý návrhář musí obrázek nejdřív namalovat na papír, pak teprve na triko. A protože se na tebe máma pořád zlobí, jak kydáš ty barvičky po celém stole a neumíš vymývat štětce, tak na trika už podle tvých návrhů (za trest) bude malovat máma sama. Oběma se nám ulevilo, já měla jasnou představu, jak trika domalovat, aby byla "prodejná" a Bertíkovi  odpadlo to hrozný malování, když se mu furt zadrhává stětec, rozlívají barvy a patlají se mu samovolně po celém triku.

Návrhů Bertík nadělal spousty, ale máma mu to kazila, protože u všech říkala, že to ona neumí namalovat, aby maloval taky něco jiného než jen plány, trasy, pasti, transformery, spidermany a power-rangersy. A hurá, zvyklala jej na zvířátka! A tak se zrodila první BÍLÁ KOČIČKA. Jedna je stále v nabídce zde.

A pak mámě udělal na přání nějaké MOTÝLKY; ti byli tady.

A pak si máma konečně vybrala další....SNĚHULÁČKY; byli tady.

Pak HOUBIČKY a domalovala paní Štulpnu. To už je taky prodaná.

Ale máma nestíhala malovat rychlostí dle Bertíkových představ, triček bylo namalovaných málo a z každého přece dostává spoustu korunek... mámo, já už nechci dělat návrhy, já ta trika budu malovat sám. No nic, oželím další trika, barvy a opelichané štětce a zkusím ho v malování trošku usměrňovat, třeba alespoň určit zhruba místo malování, velikost, barvy.... TO NEPROŠLO! Tedy něco málo ano, ale už vím bezpečně, že nelze usměrňovat, pouze trošku žádat a žadonit.   A se zbytkem si už poradit sama. A tak jsme nastartovali vlnu "domalovávaných" triček- základ udělal Bertík a máma domalovala to okolo. Autíčko bylo tady a Tulipán tady.

Pak vznikla řada fuchsiových triček, ale zapoměla jsem zvěčnit původní Bertíkovu kresbu zvlášť. To prostřední je ještě k mání, první je prodané, to třetí Bertík na trzích vyměnil za plyšového pejska.

Nejnovější jsou tato auta, první je k mání zde a druhé už je pryč, děkujeme.

A ještě dvě novinky malované dle "starších" předloh našeho aptákovského skvělého tričkonávrháře, kterému mimochodem nedávno už bylo 7 let! LESNÍ ZVÍŘÁTKA zde a PONORKA zde.

A ještě jsme stihli 4 trika paním učitelkám do školky na rozloučenou: tři motýlci, srdíčko s paní Štulpnou, tulipán s motýlky a motýlci v květech... a začíná nám školní docházka.

Přiběhl Bertík, má to načasovaný,

mámo, čau, jdu na svůj počítač,

můžu?

Uhmmmm.

Tak dík. A čau.

Tak tedy čau všem a děkuji za pozornost až do konce!