Zachraňujme věci, nevyhazujme ty, co mohou ještě posloužit! To je filosofie mé tvorby...

Chtěla bych Vás pozvat ke mně domů a ukázat Vám jak taková záchrana u mě vypadá.

Můj kamarád vyklízí pozůstalosti. Jelikož je tahle práce často časově omezená, není čas zachránit vše. Já ale naběhnu a hrnu do tašek vše, co se mi zdá "zachranitelné". Jinak by tyto, často krásné, věci skončili v kontejneru jedoucím na skládku. Na řadu jsem přišla až jako poslední - zachraňuju skutečně věcičky naprosto odepsané. Kousky, které nepotřebovaly nijak "vylepšit", aby byly dál použitelné nebo se prostě někomu hodily, byly už rozebrané.

První díl  mého "seriálu o recyklaci" se bude týkat třídění takovéhoto "bordýlku".

Tak takhle to vypadalo, když jsem došla domů. Tašky jsem skoro nemohla unést. Už jsem si ani nemohla vzpomenout, co všechno v nich bylo. Věci se do tašek skutečně hrnou, sype se celý šuplík.

A tak jsem všechny věci vysypala na zem a začala hrabošit. Na hrubo jsem věcičky roztřídila. Látky, knoflíky, bižuterie, nitě, vlny, psací potřeby, zapalovače, zipy a další úžasné věcičky.

Majitelé byli patrně vášnivými kuřáky... Byt byl plný různých popelníčků a hlavně reklamních věciček od značky Marlboro... Z toho půjde taky něco vyrobit... No ne?

A jdem na podrobnější třídění... První na řadu přišly nitě... Pečlivě vysypat, roztřídit na ty, co budou použitelné na šití na stroji, zbytek bude na vyšívání a šití v ruce...

Po nitích logicky vlny... Vyskládat si klubíčka do krabice, napočaté pletení vypárat, nadělat další klubíčka.

A konečně přišla na řadu bižuterie... Pečlivě jsem ji roztřídila na kousky poškozené a nepoškozené. Nepoškozené šperky se pokusím porozdávat, aby zase zdobily něčí šatník. Poškozené jsem rozebrala na korálky a komponenty, které se budou dát dál použít při tvorbě šperků nových.

To je pro dnešek vše... Další díly "seriálu o recyklaci" budou už o konkrétních případech...

Takže se máte na co těšit!