Zhruba před 30 lety jsem narazila na knihu jednoho léčitele,který mimo jiné používal automatickou kresbu.Sice mne to zaujalo,ale říkala jsem si-takové klikiháky tužkou snad dovede i dítě a více jsem se tím nezabývala.Ano,léčitelství bylinkami nebo například přikládáním lávových kamenů či akupunkturou,akupresurou apod.jsem uznávala.Ale tahy tužkou sem tam na papíru-to mi nějak nešlo prostě pochopit.Teprve až za další pár let,kdy jsem v životě prožila mnoho utrpení a sama jsem si sáhla až na dno,jsem začala více se věnovat malování obrazů.Pustila jsem se do toho nejsložitějšího,a to malování olejem.Učila jsem se ma mistrovi Monetovi,četla všechny možné knihy o technice malování a pak si stoupla před plátno,štětec v ruce,barvy před sebou a...NIC..velké nic...Prostě jsem vůbec nevěděla,co mám malovat.Byl to zvláštní okamžik,kdy jsem neviděla žádný obraz v duši.A tak jsem štětec odložila a vzala do ruky své osvědčené papíry a pastelky.A úplně jsem z té prázdnoty,kterou neumím popsat,nechala mou ruku dělat si co chce.A vznikly klikyháky.Pak jsem je intuitivně vybarvila.A tak jsem malovala a malovala a vždy,když jsem cítila,že mám v sobě prázdno,jsem malovala tyto klikyháky a vybarvovala..K mému překvapení jsem zjistila jednoho dne,že mám chuť automaticky bez cíle namalovat štětcem na plátno.A namalovala jsem.V první chvíli jsem intuitivně vybrala barvu a začala tahem.A pokračovala další barvou,nevěděla jsem ,co z toho vůbec vznikne.A když byl obraz hotový,koukala jsem na něj a říkala jsem si-holka,ten není špatný.Šla z něj zvláštní energie.Pak jednoho dne ,v době ,kdy jsem tam měla neskutečný binec,protože jsem ateliér rekonstruovala a měla jsem na hromadách všechno možné,včetně obrazů,sortimentu z mého malého obchůdku s alternativní tématikou(kameny,svíčky,čínská medicína-čaje,bylinky,různá kyvadla-prostě mraky věcí),se otevřely dveře,já byla v maskáčích špinavá od barev,a vešly 3 ženy.Říkala jsem jim 3 grácie.Byly naprosto unešené tím bincem,prý to vypadá,jako když přijde člověk k babičce na půdu a objevuje spoustu nádherných věciček..A jedna z těch žen(dnes už má kamarádka) objevila právě ten obraz,o kterém píši.Na plátně klikihák-automatická malba olejem..A ještě ani nebyl zaschlý(olej schne dlouho),a hned ho chtěla s sebou odnést,že prý jí dodává energii,bez něj prostě neodejde.No,odešla.Když jsem viděla,jak totálně rozkvetla při pohledu na něj,jak s ní úplně vibrovala dobrá nálada,věděla jsem-to je holka ono.A tak jsem za svůj život namalovala ještě pár obrázků,vždy jsem je darovala.Neumím prodat,když vidím,že to pomáhá.Ale za ten pocit uspokojení,že jsem pomohla kouskem sebe jinému člověku,to stojí.A tak už dnes rozumím panu léčiteli a jeho klikihákům-automatické kresbě,která určí i to,jestli jste nemocní a na kterém místě je problém.Je to moc a moc o intuitivním vnímání,napojení se na člověka mimosmyslově.Ale ne cíleně,ale musí to jít samo od sebe.Ne každý má ten dar.Tak to je kousek o mém pohledu na automatickou kresbu.Pěkný den všem na Fleru.