O víkendu měla moje babička narozeniny. Když mamka před nějako udobou vymýšlela jaký dárek ji dát, nabídla jsem se, že jí ušiju polštářek s věnováním od nás všech. Poslední dobou jsem na šití polštářků trochu ujetá, takže mi pomalu ale jistě zabírají místo ve skříních, šuplících, na posteli,... vlastně jsou už skoro všude. Myslím si, že to mám po své mamce. Ona má totiž hrozně ráda dekorační polštářky. Znáte ty fotky z časopisů o bydlení, kde nesmí chybět perfektně naklizený obývací pokoj a na gauči je poskládaná hromada polštářů, které většinou slouží pouze jako dekorace a člověk by se na takový gauč ani nevešel? Jsem si celkem jistá, že něco takového je snem mým mamky. Náš gauč se totiž plní polštářky a dokonce máme i několik nedotknutelných, zkrátka těch dekoračních, na které si nesmíte lehnout. Vždycky mi mamčina úchylka na polštářky přišla zvláštní, ale když byste otevřeli skříně v mém pokoji, vykoukly by na Vás polštáře. Teď mě tak napadá, že by to byl zajímavý námět na horor, ale to sem nepatří.

Už jsem Vás tedy uvedla do situace a nastínila co a jak. Na polštářku pro babičku jsem si dala obzvlášť záležet. Šití mi zabralo několik hodin, protože nepoužívám šicí stroj a realizuji se vlastnoručním šitím, ze kterého mě po pár hodinách občas bolí prsty, ale i přesto mě to baví.

Konečnou podobu polštáře můžete vidět na fotkách. Babičce se moc líbil a vypadala, že z něj má opravdu radost. Ihned dostal své čestné místo na gauči a já dostala nápad, že místo "obyčejných" polštářů bych mohla šít i polštáře speciální-s místem na věnování, které bych buď napsala já, nebo člověk, který by si ode mě polštář zakoupil. Co si o tom myslíte? Udělal by Vám polštář větší radost než klasické papírové přání? Měli byste zájem koupit dárkový polštář pro někoho ze svých milovaných?