V pondělí, hned brzy po ránu u našich dvěří zazvonil zvonek. Vyběhla jsem jen ve svém červeném svetru a domácí obuvi. Mezi prsty mi stékal ledový sníh, celé tělo se třáslo zimou a přede mnou se objevila natažená ruka ženy v modrém obleku. V ruce měla balíček a v té druhé jakási lejstra. Dala jsem jeden podpis a balíček byl navždy můj.

Celá modrá a klepající se vracím domů, kde na mě čekaly mé radolesti, které se bály, že jsem je opustila. Po cestě jsem si všimla, že balíček je od Hanky Kalašové,  až při otevírání dvěří jsem si uvědomila, cože to v balíčku je.

Balíček jsem položila na stůl s tím, že si jej otevřu v klidu, až budou děti spát, a jala se  je uklidňovat. V okamžení bylo po pláči, jenže si balíčku všimly a prosily tak úpěnlivě, až jsem svolila. Začala jsem hledat nůžky, které jako zázrakem nikde nebyly. Nenašla jsem je dokonce ani ve svém vercajku, kde obvykle bývají, ani na bordelstole ba dokonce ani v šuplíku svého nejstaršího syna.

Balíček byl ovázán lněnou šňůrkou a snad tunou hnědé izolepy. S každou otočkou byly děti víc napnuté a já začala schválně rozbalování natahovat. Asi po dvaceti minutách, kdy už se zdálo, že to děti přestalo bavit, jsem se dostala k jádru krabičky. Otevřela jsem ji a na mě vypadla..... Další krabička? Byla bílá s fialovými květy. Děti zpozorněly. Já ji otevřela a v ní byla.... strašná spousta bílých polystyrénových "medvídků" které jsem vysypala do krabičky. Klucí se na ně vrhly a začali je lámat a házet si s nimi a nabírat, a přendavat, a..... O pravý obsah krabičky už neměli zájem. V klidu jsem vyndala překrásný papírový svícen, vložila o něj svíčku a zapálila...

Po hodině šly děti spát, já posbírala "medvídky" a šla vařit. V tom se vzbudil manžel a začal něco hledat. "Co potřebuješ?" zeptala jsem se. "Nějaký provázek"odvětil. Vzpomněla jsem si na šňůrku z balíčku, otevřela jsem krabičku a podala mu ho. Spokojený odešel cosi svazovat, když v tom se vrátli můj nejstarší ze školy. "Mamí, potřebuju krabičku do školy na výtvarku" Podala jsem mu bílou krabičku s fialovými květy. Já byla spokojená, že jsem své úkoly hravě vyřešila.

Jak tedy balit správě balíček? Tak aby z něj měla užitek minimálně celá rodina!

Teď se pojďet v klidu podívat na tu spoušť, která vznikla při hře s "medvídky"...

Přeji Vám, ať dostanete i Vy co nejvíc balíčků, ze kterých budete mít radost nejen vy, ale celá Vaše rodina a moc děkuji Hance Kalašové za vzácné chvíle klidu při společné hře a za překrásný svícen, který rosvítil nejen kout našeho tmavého domu.