Lidé jsou jak písek

co bereš do dlaní.

Tím víc ho rozsypeš

čím víc chceš zachránit...

Za rozbřesku, až půjdem spát

můžeš se mi tiše smát,

že zdát bude se mi nad ránem

o bílých růžích s černým piánem...

Možná by svět

měl být beze slov

Neodpovídat

a neptat se...