Baví mě si hrát!

 

Vždy když se mě někdo zeptá proč šiji, je to pro mě jednoduchá otázka – jednoduchá odpověď.

 

Protože mě to baví!

 

Ale co mě na tom vlastně těch bezmála 10 let tak baví?

 

 

 

Baví mě komunikace se lidmi, vymýšlet speciální produkt pro speciálního člověka, výroba návrhů a střihů na míru, mít oblečení takové, jaké ho mít chceme, jeho výdrž, originalita a užitečnost, praktičnost pohromadě s krásou, radost z padnoucího oblečení, pohled do zářících dětských očí.

Baví mě odhalovat tajemství postupů, stálé učení se, objevování nového, prohlubování osobní trpělivosti, zkoušet vymýšlet „jak líp“, zdokonalovat se, objevovat detaily.

Baví mě se sobě i druhým líbit, cítit se v oblečení pohodlně a sexy, nechat se inspirovat ženami, které potkávám na ulici, přírodou, viděnou nedokonalostí.

 

Baví mě si hrát!

 

Pak ale bylo a je několik faktorů, náhod a drobností bez kterých bych nikdy na šití ani nepomyslela, bez kterých bych nikdy šít nezačala a bez nichž bych ani nepokračovala v započatém.

 

Š – štěstí, které je základním pilířem všeho, bez něj by to nešlo

protože kamarádka Zdeňka kdysi řekla posvátnou větu „...krása, tím by ses mohla živit….“

protože mi moje maminka v začátcích poskytla prastarý šicí stroj Veritas

protože mne můj partner Rudolf podporoval a pořídil mi nový šicí stroj a overlock

protože mám šikovné ruce a miluji tvůrčí proces

 

I – informace, řekla bych dokonce genetická informace

protože prapradědeček Louda byl krejčí

protože prababička Prskavcová byla krejčová

protože prababička Kličková vyšívala a uměla pojmenovat všechny odstíny barev

protože prateta Červinková byla švadlena

protože babička mi jako holčičce šila krásné šaty

protože i moje maminka a táta uměli sednout ke stroji a ušít co bylo třeba

 

J – já, jakožto naprosto nekonfekční postava, která v sobě snoubí velikosti S-XL

protože obvod prsou mám….....96 cm, což odpovídá velikosti 42

protože v pase mám…………...72 cm, což odpovídá velikosti 38-40

protože obvod paže mám……...25 cm, což odpovídá velikosti 34

protože boční délku mám……..112cm, což je velikost mimo tabulky (výška 184cm)

protože venkoncem mám nožku číslo 45, díky čemuž jsem tak trochu chlap

 

…… a protože i já jsem toužila moci se obléknout do oblečení pohodlného, padnoucího, hezkého, ženského a lichotivého

 

 

U – učení se je celoživotní náplní každého zvídavého člověka a já zvídavá jsem

(neméně sem patří i úsilí, údiv a úžas nad vším poznaným, naučeným a vytvořeným)

 

T – trpělivost, kterou mne v obrovské míře učí mé děti, mě stejnou měrou učí i šití; klidné a vlídné trpělivosti jak k lidem a práci, tak i k sobě samé

 

O – odvaha bez drzosti

Každá práce má své zákonitosti a své postupy, které je potřeba dodržovat a znát, aby mohl být produkt kvalitní a přinášet potěšení; jejich nedodržování či ignorování vnímám jako svého druhu odvahu, ale bohužel často drzou, škodlivou a na úkor kvality.

Proto je pro mne správnou cestou již zmíněná odvaha bez drzosti - popustit uzdu fantazii a nechat se unášet možnostmi, s důrazem na kvalitní a správné provedení, užívat si detaily, neodevzdat špatně odvedenou práci, odolat pokušení originality za každou cenu .

 

 

Co šiji?

Jednoduše to co potřebujeme. Ráda přijímám nové výzvy, zkouším nové materiály a neopouštím ty staré dobré.

Ráda šiji Recy z věcí.

Šiji nevšední oblečení pro dny všední, ale i oblečení pro ty nejnáročnější a nejbláznivější aktivity, protože se třemi dětmi se člověk nikdy nenudí a nikdy přesně neví co ho čeká.

Rádi jezdíme na dlouhé výlety do přírody a na to je dobré mít odpovídající oblečení, proto šiji outdoorové oblečení z materiálů, kterým mohu důvěřovat, které mám odzkoušené v opravdu náročných podmínkách.

  • když jedete v zimně na výpravu za pokladem, nebo si chcete na sněhu opékat buřty – je dobré být připraven

  • když se vám nejmenší člen tlupy za chladného podzimního dne neplánovaně vykoupe v potoce – je dobré být připraven

  • když maminka zapomene vzít pláštěnky a celá tlupa je vystavena nekončícím provazům deště, nebo když mámu napadne brodit Sázavu – je dobré být připraven

 

Fotím, fotíš, fotíme

Tak jako prozatím vše okolo mého podnikání i fotografie jsou moje dílo. K profesionalitě mají daleko, ale protože hodně fotím na našich výpravách, jsou produktové fotografie poměrně pestré a živé. Pouze focení dámského oblečení je trošku náročná disciplína, vzhledem k tomu, že jsem sama sobě modelkou. Občas mne ale krásně nafotí má dcera. Chlapci zatím fotí takříkajíc polovičatě. To znamená, že na fotografiích od nich bývá pouze polovina foceného objektu a to právě ta polovina, která nemá s produktem nic společného. Ale jako modelové jsou dokonalí.

 

 

Poděkování

Svému bývalému partnerovi Rudolfovi za jeho investice do mého koníčku, který se tím mohl posunovat stále vpřed a výše, profesionalizovat. A nejedná se pouze o koupi šicích strojů. Neméně mi pomohl i koupí parádního fotoaparátu, kterým mohu své produkty krásně zachytit a prezentovat je.

 

Bývalé spolužačce Zdeňce, protože bez její větičky by mne nikdy nenapadlo zkusit udělat ze šití něco víc než koníčka. Že místo návratu po dlouhé mateřské se třemi dětmi ke své původní profesi zdravotní laborantky, mohu zkusit se štěstím a pílí pokračovat ve svém koníčku a profesionalizovat ho.

 

Svým dětem, protože počáteční neúspěchy a nezdary musely odnosit a odzkoušet právě ony. Vždy k mému ranému testování přistupovaly s nadšením a snad ještě větším odhodláním, než jsem měla já sama. Se stejným nadšením (aspoň většinou) přistupují i ke své profesi coby modelů. S nadšením pak hodnotí své kreace a mé fotografické nasazení chytit je do hledáčku. Jako dík nyní mohou nosit oblečení ušité jen a jen pro ně, podle svých přání a jednoduše takové, které obstojí jak v našich bláznivých outdoorových aktivitách, tak i ve školních lavicích.

 

Svojí mámě Lence, která mne od počátku podporuje psychicky, svým nadšeným hodnocením mi pouští do žil elán, naději a vytrvalost a díky svému chátrajícímu zraku si nic nedělá z mých perfekcionistických připomínek typu „tady mi jeden steh trošku ujel“.

 

Svému tátovi Luďkovi, který mi neustále připomíná, že to není moje zásluha. Že je to zásluha celých generací přede mnou, po nichž jsem zdědila ty skvělé geny šikovnosti – a samozřejmě hlavně také po něm, protože on je manuálně úžasně šikovný a tvořivý.

 

Celé své Veselé rodině, která často nespravedlivě dlouho čeká, než něco vyrobím i na jejich přání a pro ně.

 

Skvělé partičce holek/švadlen a krejčových, ke kterým si chodím pro rozumy, rady a porady – bez nich by mi bylo ouvej.

 

Milým a ochotným dodavatelkám látek, které vždy vyjdou vstříc, mají kvalitní materiály a jsou lidsky skvělé.

 

Skvělým, spolehlivým a originálním zákazníkům, kteří mají navíc trpělivost a pochopení pro časovou náročnost, když žena zůstane se třemi dětmi sama.

 

I těm nemnohým zákazníkům, kteří tak spolehliví a slušní nejsou, protože díky nim jsem stále pevně nohama na zemi, ve střehu, poučená a zocelená.

 

Všem těm, kteří ve své spokojenosti dokáží poděkovat tím nejlidštějším způsobem - vykouzlí na tvářích úsměv od ucha k uchu.

 

Díky! Šiju to díky vám. Ef