Tak, venku to nevypadá, ale u nás doma už propuklo to pravé chystání na jaro. Všude samé přírodniny a nápady se hemží, jen mít čas. Moje malá koťátka-rozuměj děti- se kolem mě točí a chtějí pomáhat. Dám jim k tvoření přesně vymezené hranice, ale musím se usmívat. Zatímco já si hlavu lámu, co kam umístit, dítka jsou hotova hned. A přitom běda, když bych jim chtěla naznačit, co kam dát. Jen s tavnou pistolí to ještě nejde. Nu což, třeba příště.... A tak dobrou noc...