Vzpomínám, že s příchodem na střední školu mě dostihla realita bytí. Se zájmem jsou koukala po svých spolužácích a říkala si: 'potkám ho někdy?' Tvořily se kolem mě různé páry. Kamarád, který miloval stanování v lese a airsoft, se nechal zblbnout mou křehkou filozoficky naladěnou kamarádkou. Jedna z mých spolusedících sbalila na internetu skladníka a strávila s ním vášnivé odpoledne u lesa v jeho škodovce. Jiná spolužačka čekala, až jí bude šestnáct, až potom svolila, že se svým klukem stráví noc. Lidé se scházeli a odcházeli a já pořád nic.

Nebylo mi to jedno. Pořád jsem si říkala: 'kde se prokristapána fláká?!' Své nejlepší kamarádce Lence jsem tvrdila, že je to jasný: 'sedí u počítače a pije coca-colu.' A tak jsem se plně věnovala svým zájmům, lehce flákala školu a zapomínala si oholit nohy.

Vypozorovala jsem, že hubené odbarvené blondýny nejsou vůbec šťastné. Bylo to jak přes kopírák. Oblékly si krátké šatičky a sbalily kluka, který na ně byl hnusný a za chvíli je opustil. Nakonec jsem se od dotyčného třeba dozvěděla, že líbat někoho s obří vrstvou make-upu není nic moc. Mně to mohli říct, já byla normální holka. Taková ta nenápadná, co má vždycky vypracované domácí úkoly a občas přijde v naprosto nemožném vytahaném svetru z Polska.

Nikdo se mi nelíbil. Ležely jsme s Lenkou v přiblblých knížkách o nekonečné lásce, chodily na zamilované filmy a obíhaly maturitní plesy. Dneska vím, že to tak bylo dobře, protože jsem na vztah nebyla připravená. Vážný vztah je náročný, občas naprosto zdrcující. Musíte s tím druhým vydržet celý den, je důležité vycházet s jeho rodinou, musí vám vonět. A musíte hodně milovat.

I dneska chodím doma ve vytahaném svetru, protože je to tak v pohodě. Pak se pěkně obleču, nasadím úsměv a dívám se, co to udělá s lidma kolem mě, protože mě to baví. Protože i normální nenápadná holka má v sobě skrytou nějakou tu ženskost, která ji zdobí.

A proto si tak rády kupujeme ty šmuky, že? Ne, kvůli klukům (protože ten pravý si vás všimne i bez toho zlata), kvůli NÁM!

J.