Návštěva Brněnské zoologické zahrady proběhla s Filií dne 14 června 2017.

Začínalo se srazem na klasickém místě v dopoledním čase. Chvíli trvalo, než se sešla skupina výletníků na tradičním místě srazu. Ve vestibulu hlavního železničního nádraží v Brně. Někteří dorazily na místo bližší k místu konání této události a to na zastávku MHD s názvem Zoologická zahrada. Tato skupina si však musela nějakou dobu počkat, než se shromáždila parta na hlavním nádraží a než tramvají číslo jedna přijela k místu určení. Poté jsme se už všichni v začínajícím vedru vydali přes most k bráně brněnské zoo. Vstupné si každý platil sám, ale ten kdo má průkazku ZTP/P mohl s někým z kolegů využít slevu na vstupném. Až se všichni seskupily za branou, tak se rozvinula debata o tom kdo, jak a s kým se vydá na putování. Naše parta se opět rozdělila do několika skupin. Ti znavenější letním počasím uvítali cestu turistickým vláčkem až na vrchol kopce k výběhu s žirafami a zebrami. Mimo to se našli i skupiny pěších turistů, kterým stoupání do mírného kopečku tolik nevadilo. Já jsem uvítal možnost pěší chůze s vidinou toho, že budu moci blíže pozorovat zvířata a zastavit se u výběhu, kde bylo co sledovat. Velmi mě zaujalo dopolední vypouštění šimpanzů do venkovního výběhu. Podle obrázků a popisků na ceduli u klece člověk mohl zkusit odhadnout emoční rozpoložení daně opice. Šimpanz (Pan) se svou 98% genetickou shodou s lidskou DNA je nejbližší příbuzný homo sapiens sapiens (člověk rozumný) v čeledi hominidů. Je až neuvěřitelné při pohledu na tohoto primáta si uvědomit fakt takto velké příbuznosti a přitom tak velkých rozdílů mezi těmito druhy. Při cestě dále jsme potkávali volně vypuštěné pávy korunkaté (Pavo cristatus). Komické bylo pokoušet tohoto opeřence lehce vystrašit, aby ukázal krásně zdobená pera na svém ocasu. Další putování nás vedlo například kolem výběhu surikat. Chvilku jsme sledovali jejich přehrabování pod dozorem strážce, který nehrabe a sleduje okolí, aby mohl varovat ostatní před predátorem. Další cesta vedla kolem lamího výběhu a výběhu pro koně různých druhů. To už jsme došli téměř na vrchol k restauraci, kde čekala početnější skupina výletníků z Filie. Po krátkém občerstvení a následném pozorování zvířat žijících v afrických polopouštích jsem se vydali pomalou cestou z kopce dolů k východu. Naše skupina se opět rozdělila do několika skupin. Já jsem se připojil k partě, která procházela kolem výběhu pro lední medvědy. Toto je místo kde se člověk příliš neusmívá, když si uvědomí na jak malou plochu mají k pohybu tyto šelmy z ledových končin severu naší planety. Podobné myšlenky člověka napadnou př pohledu na vodní savce, kteří přirozeně žijí v nekonečném oceánu a v zoologické zahradě mají naprosto minimální prostor ke svému životu a pro ně nepřirozenou teplotu vzduchu středoevropského klimatu. To už byla naše skupinka blízko u hlavního vchodu a postupně jsme se setkávali s dalšími skupinkami z naší party. Chvíly jsme počkali až dorazí opravdu všichni a poté jsme se vydali k východu. Tím byl náš výlet do Brněnské zoologické zahrady ukončen.