Samozřejmě jsem se zeptala, do kdy to chce mít hotové. Prý stačí až koncem ledna, kdy vyráží na první ples. Náhrdelník a náušnice jsem měla hotové v podstatě chvilku potom, co naše milá návštěva odešla. Horší to bylo s broží. Můj původní úmysl, že prostě vezmu brožové sítko a pošiju ho perličkama, vzal za své potom, co jsem zjistila, že žádné takové sítko nemám. Neměly ho ani moje známe korálkářky v blízkém okolí ani nebylo k sehnání v té hrstce obchodů, které u nás nabízejí základní korálkářské potřeby. Objednávat sítko po netu se mi nechtělo, protože dělat objednávku jenom kvůli jednomu brožovému sítku se mi fakt nechtělo.

Tak jsem se vesele věnovala jiné tvorbě. Na brož jsem sice nezpomněla, ale pořád jsem si říkala, že je času dost. Na začátku posledního lednového týdne mi však došlo, že termín se blíží a já pořád nemám nic vymyšlené, natož hotové. Ve čtvrtek jsem měla odpolední směnu, tak jsem si sebou vzala pár gramů černého TOHO, jehly a vlasec. Dvě hodiny jsem technikou čtyřkorálku vytvářela malý obdélníček asi o velikosti 5x3cm. Ještěže jsem se do toho pustila. Když jsem přijela domů, byl u nás můj bratr a ptal se, jestli už budu mít pro Evču tu brož. S úsměvem jsem odpověděla, že základ je ready a že to brzo dodělám tak, aby se pro to mohl bratr v sobotu stavit, až půjde z práce. Původně jsem to chtěla dodělat až v pátek a ve čtvrtek večer se pustit do něčeho jiného, ale pak mi to nedalo a vrhla jsem se na brož, abych ji už konečně měla z krku. Na černý základ jsem našila několik perliček různých velikostí a z druhé strany jsem našila sichrhajsku. Myslela jsem, že mám doma alespoň pěkný brožový špendlík ? ale chyba lávky. Musela jsem vystačit s tou hloupou sichrhajskou, což mi drásalo srdce, protože jak něco není perfektní, jsem prostě nešťastná. No, nakonec to dopadlo myslím dobře:

Když jsem měla brož hotovou, mohla jsem se vesele pustit do své momentálně největší vášně ? kroužků. Jak vezmu do ruky kleště, nevím, kdy přestat. Můj muž si ze mě dělá někdy legraci, že by se vůbec nedivil, kdyby šel večer spát a ráno mě našel sedět u kroužků a musel by mi kleště ze ztuhlých rukou vypáčit násilím. Ještě ve čtvrtek, po tom, co jsem dodělala brož, jsem začala dělat náramek ze zlatých a měděných kroužků o průměru 5mm. Technika ? box chain. Celkem pozdě mi došlo, že těch zlatých kroužků mám málo a nevyjde to na celou délku náramku. Tak jsem toho nechala a šla jsem spát. V pátek po práci jsem samozřejmě musela zase vzít kleště do ruky. Chtěla jsem dodělat ten zlato-měděný box chain a hlavně nějak vymyslet, co s tou nedostatečnou délkou. Probírala jsem se svými zásobami a říkala si, že dám prostě doprostřed nějaký pěkný kámen nebo korálek. Pak jsem ale našla drátěnou spirálku z Rooya a bylo jasno ? dala jsem do ní větší smetanovou perlu a připevnila mezi dva kousky připraveného náramku. S výsledkem jsem byla moc spokojená a tak jsem hned začala dělat stejnou technikou další náramek, tentokrát v barvách platiny a černé. Doprostřed tentokrát přišel skleněný korálek s hematitovým vzhledem.Třešničkou na dortu, tedy na náramku, bylo ozodbné O+T zapínání. V sobotu jsem udělala ještě jeden náramek. Zase v barvě platiny, ale tentokrát technikou full byzantine chain a v kombinaci s červeno-černě kropenatými korálky. Už se mi to ale nechtělo fotit, protože jsem ho dodělala večer, kdy už nebylo dobré světlo. Tak alespoň fotka těch dvou pátečních:

Plus bonus ? oba náramky a brož: