Nejsem žena zdobivá. Vysvětlím. Nenosím náramky ani náhrdelníky, doplňky jako šátky, šály, čepice a kabelky nestřídám jako aprílové počasí. A už vůbec nechápu, jak může někdo nosit brože.

Teď si poslední větu otočte z negativu do pozitivu. Já už to totiž dnes moc dobře chápu...

Když jsem před nějakou dobou zaregistrovala, že jsou v oblibě brože, řekla jsem si jen: Brože? Bože... V mých představách nosily brože (při vší úctě) jen dámy v letech, ale mladé holky a ženy? Ach, jak krutě jsem se mýlila.

Mé prozření se dostavilo záhy, právě na Fleru. Při náhodném listování zbožím jsem narazila na NI a spadla mi čelist. Tohle že jsou brože?  ONA se ze dne na den stala mou soukromou hvězdnou B.B. (tedy Bohyní Broží). Snad denně jsem pozorovala její výtvory, které byly zpravidla krátkou chvíli po vložení mezi prodanými. Byly tak dokonalé... Promyšlené, vtipné, slušivé a precizně propracované. 
Tehdy ve mně zřejmě začalo klíčit nutkání vytvořit nějakou brož vlastníma rukama. Nutkání však bylo přebito jinými plány a každodenními starostmi a znovu se objevilo až zkraje letošího roku. Nahlédla jsem do nabídky broží abych zlehka prošla nabídku na zdejším trhu a čelist mi spadla podruhé. 300 stran broží? Neuvěřitelné.

Brože, na které se tu dívám, mě baví. Jsou něžné, sladké jako cukrová vata, nebo hořké jako chmel. Někdy mají milou lidskou tvář, jindy rovnou celou postavu. Jsou k pomazlení, zasmání, nakousnutí, či zamyšlení. U některých smekám nad množstvím času, který jim tvůrce věnoval...

Zavírám nabídku broží abych se držela své vlastní linie bez vlivu ostatních, usedám k filcům, bavlnkám, nitím, korálkům, jehlám a stroji... a začínám tvořit. Moc ráda cestuji a tak je volba tématu jasná - brože s podobami lidí z různých států světa. Jestli zaujmou, to netuším. Jedno vím jistě - už je ze mě b(r)oží člověk :-)

Díky, Lolo, za "nakopnutí" a tobě, Williame, za tichou podporu a přítomnost.

. . .

První kousky autorských broží z kolekce "Lidé jako my" budou vloženy koncem tohoto týdne do mého obchodu.