První projevy jara můžeme u našeho ptactva zachytit hned po Zimním slunovratu. Je ideální (i když už trochu pozdní) čas na vyvěšování ptačích budek. Těžba v lesích pokračuje tempem, kdy stromy nestíhají přirozeně stárnout, často se setkáváme s kácením stromů i z důvodu lidské bezpečnosti při pohybu v lesích. Nicméně právě proto ubývá přirozený prostor pro ptáky hnízdící v dutinách stromů.

Na sýkory a sovy už je sice poněkud pozdě (ideální je budku vyvěsit už na podzim), ale můžete mít štěstí, nebo si nový příbytek oblíbí jiný druh – lejsci, šoupálci, krutihlavové, špačci a nespočet dalších.

Pokud jste se rozhodli přírodě trochu pomoci, ale dodnes jste skončili „jen“ u sypání zrní do krmítek, Jezevec sepsal návody a důvody jak a proč se do stavby vlastní budky pustit.

<h2>Materiál </h2>

Jedním z nejvhodnějších, nejlepších a nejsnáze dostupných materiálů pro výrobu budek jsou prkna. Kvůli izolaci jsou lepší silnější kusy, alespoň 2cm, podobně lze využít třeba palubky, spárovka není příliš vhodná, venku ve vlhku se obvykle zohýbá a popraská.

Pokud chcete (polo)budku umístit tam, kde bude chráněna před deštěm (výklenek střechy, zastřešený balkón…), je možné použít i konstrukční desky jako je OSB. Pro výrobu klasických budek se konstrukčních desek raději vyvarujme, neodvádějí vlhkost a dochází ke kondenzaci na vnitřních stěnách budky, což je nežádoucí.

Sám jsem ji použil kvůli nedostatku materiálu na střechu a dno několika kmenových budek, s hydrofobní úpravou by tam pár let snad vydržet měla.

Pro povrchovou úpravu vnějších stran budky je vhodné použít biologicky nezávadnou tmavší lazuru, která odpuzuje vodu, zároveň ale umožňuje dřevu dýchat.

Anebo je můžete po vzoru našich předků prostě opálit.

<h2>Výroba </h2>

Velmi oblíbené jsou u ptáků budky kmenové, dokáží asi nejlíp evokovat přirozenou dutinu a bývá v nich ideální mikroklima.

Dno a střechu vyplníme pomocí prken nebo desky, střechu můžeme dodatečně chránit například lepenkou nebo plátem kanadské šindele. Střechu přišroubujeme dvěma nebo třemi vruty pro snadnější zimní kontrolu a čištění budky. Kontrolní otvory, jaké známe z chovu exotického ptactva, v tomto případě moc význam nemají.

Ale k samotné výrobě budky z kmene stromu…

Ideální je si najít kmen se ztrouchnivělým jádrem, u větších kmenů jej můžeme odstranit pomocí motorové pily u menších ho vyšťoucháme jakýmkoli vhodným a šikovným nářadím.

Průměr dutiny zvětšíme pomocí dláta a paličky.

Vyhnilé kmeny se dají občas sehnat na dřevařských závodech za symbolickou cenu. Pokud není takový kmen po ruce a přesto trváme na kmenové budce, lze na trhu sehnat nástavec do výkonnější úhlové brusky, něco jako dlabací frézka.

Existuje i technika vypalování kmene ale to jsem nikdy nezkoušel.

Dalším dost solidním materiálem na výrobu budek jsou cementotřískové desky. V jejich prospěch svědčí dlouhá životnost a zároveň i snadná práce s tímto materiálem.

Na trhu jsou i hotové budky různých druhů zhotovené z nějaké cementové hmoty, cena je sice vyšší ale budky jsou velmi trvanlivé a odolné proti predátorům.

Další kapitolou jsou budky třeba z odpadních rour, kanystrů, barelů a podobně. Jsou rozhodně trvanlivé, osobně je ale nemám vůbec v lásce takže se o nich moc nerozepíšu. V místech, kde je nedostatek hnízdních příležitostí, jsou ale i plastové budky požehnáním.

 

<h3>Umístění budek a ochrana před predátory </h3>

Snad u všech budek platí, že je vhodné vletový otvor orientovat na východ, západ, jihovýchod nebo jihozápad. Ptáci ale obvykle dobře přijmou budku exponovanou i na sever.

Budky pro většinou pěvců umísťujeme minimálně dva a půl metru nad zemí.

Budky pro sovy a třeba poštolky alespoň 4-5 m nad zemí a do samotné budky vkládáme substrát – ideálně hrabanku.

K budkám se snažíme co možná nejvíce znesnadnit přístup predátorům. Dáváme pozor, aby ve výšce vletového otvoru nebyla poblíž žádná větev vhodná k dobývání se do budky. Stříšku je vhodné udělat s delším přesahem přes otvor, dobré je ji udělat šikmo – případným nezvaným hostům se na ní bude hůře držet, zároveň lehce prodloužíme životnost budky zajištěním alespoň mírného odtoku vody.

K vletovému otvoru neumisťujeme žádná bidla, jsou vhodná akorát tak jako strategické místo pro hnízdní konkurenty nebo zloděje vajec a mláďat.

Proti strakapoudům je vhodné vletový otvor u dřevěných budek oplechovat. Proti šelmám se dá pořídit plechová nebo trnitá ochrana kmene stromu.

Vhodné je si všímat i přírody, pokud máme možnost umístit budku například na dub nebo buk, zvolíme raději buk, jehož kůra je hladká. Pro kočku to velká překážka nebude, ale třeba kuně to podmínky k brabčení hnízda ztíží.

<h2>Uchycení </h2>

K uchycení se mi nejlíp osvědčil drát připevněný k protilehlým stranám budky a zavěšený na hřebík.

Hřebíky lze zakoupit vyrobené ze speciální slitiny která má minimální dopad na strom, on i samotný hřebík – ačkoliv to tak nevypadá – je asi jedním z nejšetrnějších způsobů zavěšení budky, pro strom to nějaké závažné zranění není.

Zavěšení budky za pomoci samotného drátu nebo kovového pásu je nevhodné, zarůstají do kmene stromu.

Další možností je budku připevnit na prkno a prkno přibýt na kmen. V tomto případě použijeme pod hlavičku hřebíku podložku nebo pivní víčko aby se mohl hřebík pod tlakem rostoucího stromu vysouvat.

Z tohoto důvodu je i nevhodné použití vrutů. Budka by se neměla ve větru divoce houpat a nesmí narážet do kmene stromu, drobné pohupovaní budky ptákům nevadí.

Vnitřní strany budky nehoblujeme, naopak je vhodné je případně ještě zdrsnit, aby se nájemníkům zjednodušil přístup k hnízdu a minimalizovalo se riziko pádu a tím i poškozejí vajec či mláďat.

<h2>Klasická budka </h2>

Tento druh budky si umí vybavit snad každý; klasická budka s kulatým vletovým otvorem.

Pro jednotlivé druhy se liší hlavně velikostí jak samotné budky, tak vletového otvoru.

<h4>Pro sýkoru modřinku, uhelníčka a parukářku </h4>

je vhodná velikost vletového otvoru 27 – 30mm, průměr budky 12 – 18cm a výška 20 – 25cm. Takovou budku umístíme do výšky minimálně 2,5m nad zemí.

Tyto menší druhy budou v budkách se zmiňovanou velikostí v bezpečí před většími zájemci o jejich domov. Budky pro sýkory umisťujeme s rozestupy minimálně 20 metrů.

<h4>Pro koňadru, babku </h4>

otvor 33 – 35mm, průměr budky 14 – 20cm a výška 20 – 25cm.

V takové budce může zahnízdit například i lejsek, rehek zahradní, brhlík, vrabci, krutihlav.

Budka speciálně pro lejska se od sýkorníku liší pouze oválným vletovým otvorem.

Pro špačka volíme vletový otvor velikosti 45 – 50mm, průměr budky 18-25 a výška minimálně 30cm. Opět zavěsíme minimálně 2,5m nad zemí.

V této budce může zahnízdit například i strakapoud, krutihlav, brhlík, rehek nebo koňadra. Tato budka je vhodná i pro kulíška nejmenšího.

<h4>Budka pro kavku </h4>

bude mít vletový otvor velký 6-7cm, průměr 20-30cm a výšku minimálně 35cm.

Když bychome měli opravdu velké štěstí, může tuhle budku využít i dudek nebo mandelík, případně žluny. Zavěšení minimálně 2,5m nad zemí.

<h4>Pro holuba doupňáka </h4>

zhotovíme vletový otvor velký 8 – 12cm, základnu 30 – 40cm a výšku minimálně 40cm.

Tuto budku může využít i sýc rousný. Budku zavěsíme alespoň 4m nad zemí.

<h4>Pro puštíky </h4>

vyrobíme budku se základnou cca 40x40cm a výškou 60-70cm, vletový otvor 14 – 17cm. Minimum pro zavěšení by mělo být kolem 6m nad zemí.

<h4>Polobudka po rehky a konipasy </h4>

polootevřená budka bude mít všechny rozměry cca 20cm, přední stranu uděláme z poloviny nebo dvou třetin plnou. Ve vhodných lokalitách u bystřin a říček může v této budce zahnízdit i skorec vodní.

Rehkovi budku pověsíme pod převis střechy, minimálně2 metry nad zemí, případně na světlé místo na louce a podobně.

Občas polobudku využije i červenka.

<h4>Polobudka pro kosy </h4>

bude vypadat stejně jako předešlá, jen bude mít půdorys cca 20x30cm a výšku 22cm. Budku zavěsíme do výšky kolem 2m.

Lesní populace kosů budku nejspíš nevyužije, ta městská s ní obvykle vezme za vděk.

<h4>Polobudka pro poštolku a kalouse ušatého </h4>

bude mít všechny rozměry cca 40cm.

Poštolkám vyhovuje nepříliš zarostlé místo s výhledem, osamocené stromy nebo sloupy. Budku věšíme alespoň 4m nad zemí.

Kalousům věšíme polobudky na okraj lesa, nebo do shluku stromů. Výška závěsu je přibližně stejná, jako u poštolky. Nicméně vřele doporučujeme si zrovna kalousí budku dobře rozmyslet, komunikace mláďat s rodiči je poněkud… hlučná.

Jak mláďata kalousů volají své rodiče…

Budky pro sovy dáváme co nejdále od sebe, případně je na zvážení, zda nenechat budku jen pro jeden druh – navzájem si totiž konkurují.

<h4>Ve městech můžeme vyvěsit budky pro rorýse </h4>

jsou to společenští ptáci, takže můžeme umístit budky do řady.

Půdorys pro jednu budku je cca 20x30cm, výška 20cm, vletový otvor o rozměrech cca 4x7cm děláme ve tvaru ležatého oválu. Spodní okraj vletového otvoru bude maximálně 1cm nad dnem budky.

<h4>Pro sýčka </h4>

vytvoříme truhlu o půdorysu přibližně 90x25cm s výškou 30cm. Velikost otvoru cca 10cm. Vhodné je přední stěnu zasadit dovnitř do konstrukce a nechat tak 10-15cm boků, střechy a dna přečnívat. Sýčkovník pověsíme na vodorovnou nebo mírně šikmou silnou větev 2-3m nad zemí, nebo třeba na stěnu stodoly.

<h4>Budka pro sovu pálenou </h4>

je truhlička o rozměrech půdorysu cca 80×40 a výškou 50cm. Vletový otvor vytvoříme na kraji nejdelší stěny, v polovině výšky budky. Velikost otvoru je cca 15-20cm.

Umisťuje se do hospodářských stavení, na věže kostelů apod.

Nutný volný přístup z venku.

<h4>Pro hřivnáče, dravce a některé brodivé </h4>

je možné umístit hnízdní podložku z pevného materiálu, která tvarově připomíná například víko krabice od bot, nebo koš vysoko do koruny stromu.

Tito ptáci mají ale obvykle hnízdních možností dost a instalace podložek je dosti nebezpečná.

<h4>Pro dudka </h4>

se osvědčila budka ukrytá v další boudě připomínající kůlničku či kadibudku.

Budka se vyplňuje trouchem nebo kůrou, vletový otvor je dosti nízko.

Pokud je výše, bývá často budka obydlena špačkem.

Dudků je u nás velmi málo ale v létě jsem ho několikrát v okolí pozoroval, takže se chystám nějakou takovou budku také vyrobit, mají tu nyní celkem dosti příhodné prostředí.

<h4>Pro kachny a lysky </h4>

lze použít přichycené plovoucí desky nebo přístřešky zapíchnuté nebo jinak upevněné ke dnu vodní nádrže.

Ke hnízdění kachnám připravíme například drny a suchou trávu, kachny si materiál na hnízdo nenosí, berou pouze ten na který dosáhnou z hnízda.

Před zasednutím do hnízda kachna pustí své prachové peří z hrudi.

<h4>Pro kachny hnízdící v dutinách (morčák, hohol…) </h4>

věšíme budky na stromy podél řek, jezer a rybníků. Velikost budky volíme dle druhu.

<h4>Na závěr nesmíme zapomenout na vrabce </h4>

vrabci jsou na výběr hnízda nenároční, ale můžeme je podpořit vyvěšením budek odpovídajícím velkému sýkorníku. Vrabci rádi hnízdí v koloniích, takže jim klidně můžeme nabídnout řadu budek.

Jak je vidět, podnájemníky do svých zahrad a okolí si příhodně zvolenou budkou můžeme docela dobře vybírat. Pokud ptáky přes zimu dokrmujete na krmítku, zkuste o dlouhých zimních večerech nějakou takovou budku vyrobit a pokud vás tlačí čas, lze ji i koupit.

Vzhledem k situaci popsané na začátku článku tím hodně pomůžete další generaci, která vám trochu zkrášlí už teď poměrně smutné, ale o to delší zimy v zahradách…