* * *
...už dlouho jsem vás nevzala s sebou nikam na procházku... dnes se to pokusím napravit...
...zůstaneme v Brně a podíváme se někam, kde můžeme v klidu, nikým nerušeni, relaxovat...
...navštívíme Židovský hřbitov...
...nebudu vás tu zatěžovat historií...
...nebudeme hledat místa posledního odpočinku slavných, dnes už téměř zapomenutých, osobností...
...vstoupíme a necháme na sebe působit atmosféru...
...nejsou tu svíčky, kytice, věnce, jen prošlapané chodníčky v trávě, slunce střídá stín starých stromů...
...z jejich korun se ozývají ptáci pobláznění jarním dnem, jen občas přehlušeni hlukem tramvaje...
...vítá mě malá holčička, pohled jejích očí mě bude provázet až domů...
...procházím dál mezi náhrobky, původní tíživý pocit se přeměňuje v lehkou nostalgii...
...nikdo mě neruší, jsem sama, ponořena do svých myšlenek...
...ocitám se v jiné době, snad i v jiné zemi, to co vidím působí velmi nezvykle...
...vnitřek "altánku" se sedátky jsem zapomněla vyfotit, věnovala jsem se zkoumání kopule...
...je složena z opakujícíhose motivu lístečků a bobulí, snad třešní...
...tohle posezení jsem vám ale vyfotila..
...je tu toho plno k vidění, i dochované podobenky, však víte, že je mám moc ráda...
...hřbitov mi na závěr připravil ještě jedno překvapení, plochu nebesky modrých kvítek...
...a těmi se s vámi loučím i já...
...tak zase někdy nashledanou...
* * *
