Na co vlastně čekám? Asi na to, že se konečně někdo rozhoupe a objedná si můj voňavý pytlíček a pak další a ještě jeden  a možná pak rovnou celý tucet.
Většinou si svoje scénáře maluju na růžovo, pak to nedopadne a mně je z toho smutno. Nicméně mě to neodradí a příště se to zase opakuje a tak pořád dokola. Holt jsem nezmar a už s tím asi nic nenadělám, věčná optimistka, no.