Všechno to začalo prohrabováním starých skic a prací z dob, kdy jsem byla dítě a chodila do ZUŠ do "výtvarky". Mezi kresbami uhlem a malbami temperou na mě z desek vykoukly také mé grafické listy. Linoryty a suché jehly. Vzpomněla jsem si, jak jsem grafiku milovala a jak mě vždy vonělo ředidlo, kterým byla naše dílna provoněná.
Samozřejmě mě to vrtá od té doby hlavou a před očima mi naskakují náměty jako dělané pro černobílé ztvárnění. 
Na příteli už jsem začala loudit lis, který prostě nezbytně nutně potřebuji a na stranu jsem si začala shromaždˇovat kousky lina a fólií, do kterých budu vyrývat a vyškrabávat.
Už se na to moc těším, ale než uklidíme dílnu a zprovozníme lis, bude to ještě chvíli trvat. Náměty mi však nedaly spát a tak jsem se rozhodla zkusit to jinak. Vzala jsem si svůj grafický tablet Wacom, navolila štetec - pero, vybrala černý inkoust a začala experimentovat. Nakonec mi z toho vyšla moc pěkná struktura (alespoň mě se líbí ) , která mi techniku suché jehly připomíná nejvíc. A pustila jsem se do díla.
Sepsala jsem si všechny náměty, které mě napadají. Uvařila si kávičku a pustila se do práce. Hezky čárku vedle čárky jsem si "vyrývala" svoji suchou jehlu :-)
Když jsem první obrázek dokončila a vytiskla, byla jsem nadšená. Žalostně mi sice chybí vůně ředidla a také pár špinavých otisků prstů na výsledném "grafickém listu", ale i tak mi výsledek připadá elegantní, něžný a čistý. Mám ráda jednoduché, čisté linie a techniky, které vedou k překvapivým výsledkům. A mě tento skutečně velmi pozitivně překvapil.
Podívejte se i Vy na výsledky mého snažení a napište mi do komentářů, jak se vám kresby líbí. A pokud se Vám líbí tolik, jako mě, přijďte se podívat do mého obchlůdku a vybrat si ten, který si pověsíte doma na zeď.
