Červený kameň je krásný slovenský hrad ležící nedaleko vesničky Modra, která leží nedaleko městečka Pezinok, který leží nedaleko města Bratislava.

Poprvé jsem o Červeném kameni slyšela před třemi lety, když kousek od něj probíhala studentská religionistická konference, ale protože tehdy mé asociální sklony dosahovaly nejvyššího stupně, hned jak jsem si odbyla svůj příspěvek sbalila jsem si svých pět švestek (v podobě flashky s power-pointovou prezentací) a uháněla jsem pryč (hlavně abych se s nikým nemusela kamarádit), takže jsem byla ochuzena o religionistický výlet na hrad Červený kameň.

Ale pár měsíců na to jsme se k Červenému kameni vydali v rámci rodinného výletu. Ale z nějakého záhadného důvodu jsme nebyli na prohlídce a jen jsme si obešli moc pěknou hradní cestu, která zahrnovala starý židovský hřbitov, vyhlídku na vrch Kukla (ani jsem tehdy netušila, že bych tomuto vrchu kvůli jeho jménu měla věnovat mnohem větší pozornost), Sivou baňu a snad ještě něco.

Do třetice všeho dobrého jsem se vydala k Červenému kameni se svoji dobrou kamarádkou, ale vzhledem k omezeným časovým možnostem jsme se dostali jen do Modré a Červený kameň jsme neviděli ani zblízka ani z dálky. Myslím, že jsme byli jako horolezci, kteří vzdají výstup těsně před vrcholem.

No a počtvrté byla má výprava nejúspěšnější, ale zároveň i nejtragičtější.

To bylo tyto prázdniny, kdy jsme Velkou cestu po Slovensku zahájili právě prohlídkou Červeného kameně. Prošli jsme si interiéry hradu, které zahrnují 24 místností, které se občas stávají už docela nudnými (hlavně když Vám v každé místnosti sdělí, že takto to na hradě ve skutečnosti vlastně nikdy nevypadalo). Viděli jsme obrovitánské hradní sklepy. Došli jsme k vyhlídce na Kuklu (tentokrát už i s dvěma Kukly) a všeobecně jsme se kochali krásnou krajinou a krásným okolím. Bohužel jsem se kochala asi až příliš moc, neboť druhý den ráno jsme uháněli do Brna na pohotovost s pořádným zánětem spojivek. Asi mi ten Červený kameň padl do oka až moc…