Cesta ke klubíčku
 
02.06.2019
 
 

Nejdříve je nutné získat rouno. Mám štěstí, soused chová tři ovečky. 

Musím si rouno přebrat, krátký a hodně špinavý vlas dám pryč ( kompostuji ) a pustím se do praní.

 

Peru tak, že napustím škopek dešťovou vodou, ponořím rouno a máčím. Nejlépe do druhého dne. Potom vyměním vodu, špinavou poliji zahrádku a celý postup opakuji tak dlouho, dokud mi ve škopku nezůstane voda čistá.

 

To je pro dnešek vše, vlna se mi máčí....... 

Až vysvitne sluníčko, má reportáž bude pokračovat.........

 

 

A už se suší.... Pěkně na čerstvém vzduchu, pod korunou jabloně, ne na přímém sluníčku.

 

Takhle vypadá vyprané a usušené rouno. Rozdíl, co? 

A jde se na česání....

Rouno češu na hřebenech, krásně se oddělí případné zbytky sena a při česání můžu snadno odstranit různé žmolky, krátké chlupy atd.

Rozčešu celkem třikrát a nakonec z hřebene vytáhnu česanec nadýchaného obláčku.

A můžu se pustit do předení. Nejdřív jedna cívka, potom druhá a nakonec seskám do dvounitky.

Hotovou přízi nechám alespoň jeden den vydýchnout, namotám na motovidlo a zase počkám asi den. Nitka se pěkně sama srovná, odpočine si a vydýchne si. Potom sejmu přadýnko, zafixuji ho buď praním nebo napařením nad párou. Nechám na čerstvém vzduchu ve stínu uschnout.

 

A je hotovo! Přadýnko je připravené k další tvorbě. Podle druhu vlny se rozhodnu, k čemu by bylo nejvhodnější. Může být pletený šátek kolem krku, rukavice, ponožky, čepice, teplý svetřík, kabátek nebo třeba koberec.