Vystudovala jem fyzioterapii - masíruji a působím jako instruktorka jógy a Pilatesovy metody. Na své cestě tímto povoláním jsem potkala spoustu zajímavých lidí, jedním z nich je i Jana z obchůdku "by MaJa", která se živí řemeslem a prodává své výrobky i zde na Fleru. To ale hodně předbíhám...

   Jana ke mně začala chodit na skupinové cvičení jógy, postupně se přidali i masáže. Myslím si, že každý, kdo tvoří a živí se řemeslem už zažil ten pocit, jaké to je, mít ztuhlá záda po celém dni u šicího stroje nebo nad ponkem. Čas plyne poměrně svižně a bude to už pár let, co za ní jezdím pravidelně se svým masérským lehátkem a učím jí jógové cviky, které by ulevily občasným bolestem zad. Dneska už jsou z nás přítelkyně, po masáži a cvičení si vždycky dáme kávu, povídáme a sdílíme. V současné době je hlavním tématem i Fler - naše dojmy, pocity, zkušenosti... je skvělé mít parťáka, se kterým tohle můžete probrat. Doma totiž téhle "flérovštině" nikdo moc nerozumí, ačkoliv už začínají chápat alespoň základy :) Ale to už zase značně předbíhám... holka nezbedná!

   Loni v létě mě požádala, jestli bych si našla odpoledne čas a zkusila s ní vytvořit pár ručně dělaných přání. Ráda by zjistila, jestli by uměla předávat své zkušenosti dál, jak dlouho by trvalo než bych si přání vyrobila... Upřímně? Moc mě to nelákalo. Nikdy jsem nebyla v dětství zručná, z výtvarky nosila spíše dvojky než jedničky a samu sebe jsem tak z této kreativní oblasti vyškrtla... nicméně, něco mi říkalo, ať do toho jdu - kývla jsem tedy.

   A ejhle - ono mě to vyloženě nadchlo! Zpočátku tvoření jsem sice byla v rozpacích, několik minut jsem se rozmýšlela jaké barvy a komponenty vybrat, ve strachu, aby to dobře vypadalo... po chvíli mi ale došlo, že tudy cesta nevede. Začala jsem se spoléhat více na svou intuici, věřit si a tvoření mi začalo plynout pod rukama. O týden později jsme vyráběli ručně šité sešitky... a já věděla, že tohle nebude jen tak.

   Blížil se podzim, můj oblíbený čas. To příjemné, osvěžující sychravé počasí. Barvy listí a Vánoce za dveřmi. Ačkoliv mě práce s papírem  (chcete-li cardmaking, scrapbooking) nadchla a mé nadšení mě stále neopouštělo, když jsem viděla, kolik je potřeba pomůcek a nástrojů, razítek a inkoustů... neměla jsem ambice, že bych začala sama vyrábět. Těšila jsem se na Jany kurzy, že si tam vždy pár přání vyrobím. Nicméně... blížili se Vánoce a já přemýšlela, čím obdaruji své známé a klienty, se kterými mám po pár letech již přátelský vztah. Začaly přicházet nápady. Obvykle ráda upeču domácí perníčky, ozdobím je a dávám je jako  dárek... no ale uznejte, že takové vánoční přání by se k tomu krásně vyjímalo, že? A tak jsem si nakoupila pár vánočních papírů, doma jsem našla nějaké třpytivé fixy, lepidlo a náhodou i pár raznic na vánoční bordury... a začala jsem... vznikla krásná přání, která mé okolí potěšila – mě o to víc.

   Od svého muže jsem si k Vánocům nesměle přála řezačku... (holka k pohledání, že? :) Nicméně, můj báječný muž – tušíce, že tohle je možnost, jak ještě více podpořit svou ženu, aby rozvíjela to, co jí tak baví a činí je šťastnou - mi navíc daroval i pár výsekových raznic a profi řezací nůž. Jana tomu pak „nasadila korunu“. Obdarovala mě sadou věcí - nazvala bych to univerzální sadou pro začátečníky. Dva distress inkousty, akrylový blok, pár razítek, zakulacovač rohů, 3D lepící štítky... a hlavně – razítko „ Ruční práce – vyrobeno láskou.“

   No nemohlo to dopadnout jinak... rozjela jsem se. Začala jsem tvořit. Zjistila jsem, co to znamená, když se řekne například Davona nebo Pretty papers :) Ale hlavně – objevila jsem netušenou část mého vlastního já. Začala ji rozvíjet... tu část, která miluje tvořit a být kreativní... otevřela se mi opomíjená avšak přirozená část mě samotné... která byla kdesi ukrytá. A vlastně mi celou dobu tak trochu chyběla. Díky tomu, že o ní vím a rozvíjím ji – jsem mnohem víc spokojená a šťatná - sama se sebou. Více si důvěřuji, sobě i své intuici.

    Dnes už mám doma pracovní plochu, dvě malé komody plné komponentů, razítek, inkoustů... a vesele tvořím. A jelikož moje podnikání v oboru masáží a cvičení má název „Pohyb s radostí“ při výběru označení mých produktů a mého účtu na Fleru bylo celkem rychle jasno... přeci: „Tvoření s radostí“!

   Můj příběh tímto zdaleka nekončí, naopak... začíná! Ale kruh se uzavírá. Cesta jógy, která mě přivedla ke tvoření a na Fler se do mého tvoření začíná čím dál tím více promítat... a inspiruje mě. Ale o tom zase třeba příště :)

   Všem, kteří váhají a tolik si nevěří, mohu jen vzkázat: Pusťte se do toho a jděte za svým srdcem. Stojí to za to.

S láskou,

Anička

VELEDŮLEŽITÉ P.S.: Tímto chci ještě jednou poděkovat mé milé Janičce, že mě k této krásné tvůrčí činnosti přivedla a otevřela mi k ní dveře... Díky Jani